Co teda vlastně chcete, naštval se politolog na Čechy kvůli uprchlíkům

Praha - Česká republika téměř jednoznačně odmítá migrační kvóty Evropské komise. Hlasité "ne", které posílá Bruselu, ale podle politologa a komentátora Jiřího Peheho vyvolává jinou otázku: Co vlastně Česko chce?

Podle posledního návrhu komise má azylové žádosti vyřizovat stejně jako dosud ta země, v níž běženci vstoupili na evropské území, ale pokud bude taková země přetížena, může požádat o spuštění nouzového mechanismu pro přerozdělování uprchlíků do ostatních zemí Unie. Komise také navrhla, aby země, které uprchlíky odmítnou podle kvót přijmout, za každého odmítnutého migranty zaplatily více než šest miliónů korun.

"Jelikož odpovědí České republiky na téměř všechny návrhy na řešení migrační krize, které přicházejí z Bruselu, je hlasité „ne", nabízí se otázka, co vlastně Česká republika chce. Víme, že vláda je dlouhodobě proti jakýmkoliv kvótám—nyní tedy zřejmě i proti mechanismu, který by se spustil pouze v případě nouze. Česká republika bude nejspíš také proti možnosti jednotlivých zemí se z povinného přijímání uprchlíků podle kvót vykoupit. A česká politická scéna odmítá i zavedení bezvízového styku s Tureckem, protože Turecko prý zatím neplní všechny podmínky," podotýká v komentáři pro Český rozhlas Pehe.

Řešení, které Česká republika propaguje, má spočívat ve větší pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí a v lepší ochraně vnějších hranic Unie. Česká pozice se tak podle Peheho zdá být logická, kvóty údajně nefungují, a obecně nelze členským státům proti jejich odporu nutit, koho mají přijmout.

Problém ale prý spočívá v tom, že se Češi důsledně vyhýbají odpovědi na otázku, jak se v rámci společné Unie solidárně podělit o ty migranty, kteří se na území Unie přece jen dostanou. "Pokud jde o Turecko, je přitom pravděpodobné, že pokud EU v nějaké podobě Turkům bezvízový styk neumožní, přestane Turecko plnit migrační dohody, a do Řecka se opět mohou začít plavit velké počty uprchlíků. Jižní země EU se pak mohou opět potýkat s náporem běženců, i když balkánská trasa, která jim dříve umožňoval volnou cestu na sever, je nyní zavřena," dodal.

Postoje České republiky tak prý lze shrnout tak, že se o běžence, kteří se na území EU dostanou, mají postarat ostatní země Unie, zejména ty západní. "Zároveň, ukazuje se z reakcí na poslední návrh Komise, odmítáme těmto západním zemím na péči o uprchlíky finančně přispět, i když jinak od západu EU ochotně přijímáme nemalou finanční pomoc. Čeští politici i mnozí komentátoři tento postoj vidí jako logický. Vidíme prý věci jasněji než západ EU, a nenecháme si Bruselem vnutit nesmyslná rozhodnutí. Uvidíme, zda naši logiku sdílí i tolik zemí Unie, aby bylo možné poslední návrhy Komise zablokovat," podotkl.

Varuje také, že západní země se mohou ptát, co vlastně mohou od zemí, jako je ta naše, žádat, když odmítají jak jakékoliv kvóty, dokonce i jen jako dočasný nouzový mechanismus pro vyřizování azylu, a nyní nově i jakoukoliv finanční pomoc zemím, které se uprchlíků nakonec ujmou místo nich. "Jeden respektovaný komentátor napsal, že jdeme sice „hlavou proti zdi", ale je to souboj s euro-inženýry. Jenže co když návrhy Komise, které my vidíme jako zeď, kterou údajně staví euro-inženýři hloupější než české hlavy, většinově opět schválí demokratické země, které nejsou našimi nepřáteli, ba naopak? Je to znak jejich hlouposti? A je znakem chytré hlavy, že místo hledání kompromisů bude i v takové situaci do zdi bušit?" uzavřel Pehe.

Související

Lidé na pražském Václavském náměstí demonstrují proti Fialově vládě. (3.9.2022)

Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení

Protivládní demonstrace v Praze se v sobotu podle politologů nezúčastnili jen proruští extremisté, na něž poukázal premiér Petr Fiala (ODS), ale také lidé, kteří chtěli vyjádřit nespokojenost s postupem vlády při řešení energetické krize. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně dnes řekl ČTK, že na tuto nespokojenost mohou doplatit vládní strany při komunálních volbách, které budou především ve velkých městech testem důvěry ve Fialův kabinet.

Více souvisejících

Jiří Pehe uprchlíci

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy