Praha - Česká republika téměř jednoznačně odmítá migrační kvóty Evropské komise. Hlasité "ne", které posílá Bruselu, ale podle politologa a komentátora Jiřího Peheho vyvolává jinou otázku: Co vlastně Česko chce?
Podle posledního návrhu komise má azylové žádosti vyřizovat stejně jako dosud ta země, v níž běženci vstoupili na evropské území, ale pokud bude taková země přetížena, může požádat o spuštění nouzového mechanismu pro přerozdělování uprchlíků do ostatních zemí Unie. Komise také navrhla, aby země, které uprchlíky odmítnou podle kvót přijmout, za každého odmítnutého migranty zaplatily více než šest miliónů korun.
"Jelikož odpovědí České republiky na téměř všechny návrhy na řešení migrační krize, které přicházejí z Bruselu, je hlasité „ne", nabízí se otázka, co vlastně Česká republika chce. Víme, že vláda je dlouhodobě proti jakýmkoliv kvótám—nyní tedy zřejmě i proti mechanismu, který by se spustil pouze v případě nouze. Česká republika bude nejspíš také proti možnosti jednotlivých zemí se z povinného přijímání uprchlíků podle kvót vykoupit. A česká politická scéna odmítá i zavedení bezvízového styku s Tureckem, protože Turecko prý zatím neplní všechny podmínky," podotýká v komentáři pro Český rozhlas Pehe.
Řešení, které Česká republika propaguje, má spočívat ve větší pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí a v lepší ochraně vnějších hranic Unie. Česká pozice se tak podle Peheho zdá být logická, kvóty údajně nefungují, a obecně nelze členským státům proti jejich odporu nutit, koho mají přijmout.
Problém ale prý spočívá v tom, že se Češi důsledně vyhýbají odpovědi na otázku, jak se v rámci společné Unie solidárně podělit o ty migranty, kteří se na území Unie přece jen dostanou. "Pokud jde o Turecko, je přitom pravděpodobné, že pokud EU v nějaké podobě Turkům bezvízový styk neumožní, přestane Turecko plnit migrační dohody, a do Řecka se opět mohou začít plavit velké počty uprchlíků. Jižní země EU se pak mohou opět potýkat s náporem běženců, i když balkánská trasa, která jim dříve umožňoval volnou cestu na sever, je nyní zavřena," dodal.
Postoje České republiky tak prý lze shrnout tak, že se o běžence, kteří se na území EU dostanou, mají postarat ostatní země Unie, zejména ty západní. "Zároveň, ukazuje se z reakcí na poslední návrh Komise, odmítáme těmto západním zemím na péči o uprchlíky finančně přispět, i když jinak od západu EU ochotně přijímáme nemalou finanční pomoc. Čeští politici i mnozí komentátoři tento postoj vidí jako logický. Vidíme prý věci jasněji než západ EU, a nenecháme si Bruselem vnutit nesmyslná rozhodnutí. Uvidíme, zda naši logiku sdílí i tolik zemí Unie, aby bylo možné poslední návrhy Komise zablokovat," podotkl.
Varuje také, že západní země se mohou ptát, co vlastně mohou od zemí, jako je ta naše, žádat, když odmítají jak jakékoliv kvóty, dokonce i jen jako dočasný nouzový mechanismus pro vyřizování azylu, a nyní nově i jakoukoliv finanční pomoc zemím, které se uprchlíků nakonec ujmou místo nich. "Jeden respektovaný komentátor napsal, že jdeme sice „hlavou proti zdi", ale je to souboj s euro-inženýry. Jenže co když návrhy Komise, které my vidíme jako zeď, kterou údajně staví euro-inženýři hloupější než české hlavy, většinově opět schválí demokratické země, které nejsou našimi nepřáteli, ba naopak? Je to znak jejich hlouposti? A je znakem chytré hlavy, že místo hledání kompromisů bude i v takové situaci do zdi bušit?" uzavřel Pehe.
Související
Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení
Koncert pro budoucnost 2020 se konal online. Zapojili se umělci, promluvil politolog Pehe
Aktuálně se děje
před 23 minutami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 52 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 2 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 5 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 6 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 6 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 7 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 8 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák