Praha - Česká republika téměř jednoznačně odmítá migrační kvóty Evropské komise. Hlasité "ne", které posílá Bruselu, ale podle politologa a komentátora Jiřího Peheho vyvolává jinou otázku: Co vlastně Česko chce?
Podle posledního návrhu komise má azylové žádosti vyřizovat stejně jako dosud ta země, v níž běženci vstoupili na evropské území, ale pokud bude taková země přetížena, může požádat o spuštění nouzového mechanismu pro přerozdělování uprchlíků do ostatních zemí Unie. Komise také navrhla, aby země, které uprchlíky odmítnou podle kvót přijmout, za každého odmítnutého migranty zaplatily více než šest miliónů korun.
"Jelikož odpovědí České republiky na téměř všechny návrhy na řešení migrační krize, které přicházejí z Bruselu, je hlasité „ne", nabízí se otázka, co vlastně Česká republika chce. Víme, že vláda je dlouhodobě proti jakýmkoliv kvótám—nyní tedy zřejmě i proti mechanismu, který by se spustil pouze v případě nouze. Česká republika bude nejspíš také proti možnosti jednotlivých zemí se z povinného přijímání uprchlíků podle kvót vykoupit. A česká politická scéna odmítá i zavedení bezvízového styku s Tureckem, protože Turecko prý zatím neplní všechny podmínky," podotýká v komentáři pro Český rozhlas Pehe.
Řešení, které Česká republika propaguje, má spočívat ve větší pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí a v lepší ochraně vnějších hranic Unie. Česká pozice se tak podle Peheho zdá být logická, kvóty údajně nefungují, a obecně nelze členským státům proti jejich odporu nutit, koho mají přijmout.
Problém ale prý spočívá v tom, že se Češi důsledně vyhýbají odpovědi na otázku, jak se v rámci společné Unie solidárně podělit o ty migranty, kteří se na území Unie přece jen dostanou. "Pokud jde o Turecko, je přitom pravděpodobné, že pokud EU v nějaké podobě Turkům bezvízový styk neumožní, přestane Turecko plnit migrační dohody, a do Řecka se opět mohou začít plavit velké počty uprchlíků. Jižní země EU se pak mohou opět potýkat s náporem běženců, i když balkánská trasa, která jim dříve umožňoval volnou cestu na sever, je nyní zavřena," dodal.
Postoje České republiky tak prý lze shrnout tak, že se o běžence, kteří se na území EU dostanou, mají postarat ostatní země Unie, zejména ty západní. "Zároveň, ukazuje se z reakcí na poslední návrh Komise, odmítáme těmto západním zemím na péči o uprchlíky finančně přispět, i když jinak od západu EU ochotně přijímáme nemalou finanční pomoc. Čeští politici i mnozí komentátoři tento postoj vidí jako logický. Vidíme prý věci jasněji než západ EU, a nenecháme si Bruselem vnutit nesmyslná rozhodnutí. Uvidíme, zda naši logiku sdílí i tolik zemí Unie, aby bylo možné poslední návrhy Komise zablokovat," podotkl.
Varuje také, že západní země se mohou ptát, co vlastně mohou od zemí, jako je ta naše, žádat, když odmítají jak jakékoliv kvóty, dokonce i jen jako dočasný nouzový mechanismus pro vyřizování azylu, a nyní nově i jakoukoliv finanční pomoc zemím, které se uprchlíků nakonec ujmou místo nich. "Jeden respektovaný komentátor napsal, že jdeme sice „hlavou proti zdi", ale je to souboj s euro-inženýry. Jenže co když návrhy Komise, které my vidíme jako zeď, kterou údajně staví euro-inženýři hloupější než české hlavy, většinově opět schválí demokratické země, které nejsou našimi nepřáteli, ba naopak? Je to znak jejich hlouposti? A je znakem chytré hlavy, že místo hledání kompromisů bude i v takové situaci do zdi bušit?" uzavřel Pehe.
Související
Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení
Koncert pro budoucnost 2020 se konal online. Zapojili se umělci, promluvil politolog Pehe
Aktuálně se děje
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
včera
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
včera
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
včera
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
včera
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
včera
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
včera
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
včera
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
včera
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
včera
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
včera
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
1. července 2026 21:59
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
1. července 2026 21:05
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
Zdroj: David Holub