Vyletí Česko z EU? Nedivte se, varují ekonomové

Praha - Češi se domnívají, že když jich je "jen" deset milionů, nemohou v Evropě změnit nic. Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora ale upozorňují, že Lucembursko má jen polovinu obyvatel co Praha, a přesto Evropě dominuje.

Ekonomové tvrdí, že Lucemburčané jsou zajímavý národ. "Jsou to Germáni s keltskými kořeny. Mezi nejvýznamnější a u nás nejznámější Lucemburky nepatří jen Karel IV., ale i „liška ryšavá" Zikmund Lucemburský, který dal Janu Husovi ochranný glejt na cestu Kostnice. A dnes se Lucemburčané už léta zdají být zdatnými politiky," podotýkají na blogu serveru iDnes s tím, že i šéfem Evropské komise je Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který se zdá být nesestřelitelný.

Podotkli ale, že ho po hlasování o brexitu mnoho evropských i českých politiků vyzvalo k rezignaci, přesto se dál drží u moci. "Jeho poslední kauza je alkoholismus. V rozhovoru pro francouzský list Libération vyvracel spekulace o tom, že je na alkoholu závislý. Uvedl, že lidem se prý často zdá, že je opilý, ale tak to není. Ve skutečnosti má prý vážné potíže s rovnováhou. Tak aspoň že tak. Už jsme se s manželem o pana Junckera skoro báli, že má virózu..." dodali.

Dlouholetým kolegou Junckera z lucemburské vlády je už od roku 2004 ministr zahraničí Jean Asselborn. "Že by o špiritusu taky věděl své? Tedy minimálně bych se nedivila, kdyby to bylo pod jeho vlivem, když prohlásil, že „EU by ze svých řad měla vyloučit Maďarsko". Je to prý jediná možnost, jak „v EU zachovat jednotu a společné hodnoty". Budapešť se podle Asselborna chová k válečným uprchlíkům téměř hůř než ke zvířatům, omezuje svobodu tisku a nezávislost soudů. „Maďarsko není daleko od vydání příkazu ke střelbě na uprchlíky," dodal," citují ekonomové.

Ironicky se pozastavují nad tím, že "Maďarsko nezachovává společné hodnoty EU, když se všemi dostupnými prostředky snaží dodržovat dublinské úmluvy, zadržovat nelegální migranty a chránit vnější hranice Schengenu. A protože jí v tom EU nikterak nepomáhá, postavilo si na této vnější hranici Schengenu plot samo, aby ji mohlo bránit." Maďarsko podle nich chrání celý Schengen podobně, jako kdysi tvořilo nárazníkové pásmo mezi Evropou před rozpínavostí Osmanské říše.

V kontrastu s tím jde Turecko, kde "proběhl státní převrat, kde dochází k čím dál radikálnější islamizaci, které zestátňuje soukromý majetek, kde se zavírají tisíce lidí, kde chtějí opět zavést trest smrti, evidentně kulturní hodnoty EU reprezentuje, protože se s ním stále vedou přístupové rozhovory! Gratulace do Lucemburku."

Následně se ptají, ja vlastně "Lucemburčan" přišel na to, že Maďarsko staví ploty proti válečným uprchlíkům? "Není to spíš jen manipulativní vyjádření? Skutečný válečný uprchlík má právo kdekoliv na území Evropy požádat o azyl. A pozná se podle toho, že tak taky skutečně učiní a poté je šťastný, že se vyhnul smrti ve válečné zóně. Naproti tomu vyčuránek se pozná podle toho, že namísto žádosti o azyl a hledání bezpečí v první zemi, kde se nestřílí, násilně přelézá plot, neboli nedodržuje zákony země, do které dorazil. A když už získá azyl, tak - jak zjistily německé úřady - jede na dovolenou do oné válečné a životu nebezpečné země, ze které utekl. Není tu něco špatně? Že by náš zdánlivý válečný uprchlík neutíkal před válkou, ale utíkal si pro sociální dávky?" ptají se.

Zajímá je také, jak si může Lucemburčan a diplomat dovolit říct o Maďarsku, že „není daleko od vydání příkazu ke střelbě na uprchlíky"? "Má o tom důkazy? Nebo je to jen pomluva? Manipulace veřejným míněním? Není to na stejné úrovni lidské (ne)slušnosti jako například tvrdit, že co Lucemburčan, to notor, a ožraly v EU nechceme, takže bychom se jich měli zbavit...?" táží se ekonomové.

Přiznávají, že na celé věci je zajímavá jedna věc. "Když si Británie demokraticky odhlasovala vystoupení z EU, mohl Brusel vyskočit z kůže. Vztek z něj kapal. Nejen, že se mnozí politici báli, že přijdou o moc nad náhle se zmenšující oblastí, ale také byli skoro až osobně uraženi. Ale když se jedná o chudší Maďarsko, najednou je jako terč dobré ke strefování a k vyhrožování vyloučením. Vůbec se není čemu divit, že řada lidí v Maďarsku vzpomíná, jak se kdysi cítili při nacistickém přístupu k Untermenschům. Cosi jako by tento přístup připomínalo," podotkli.

Češi by si proto prý neměli dělat iluze, že se na ně hledí jinak. "Jsme „východní Evropa". Jsme v jednom pytli. Jsme „V4". A máme 130x víc obyvatel než Lucembursko. V4 vadí lucemburskému ministrovi jako trn v patě. Už v květnu německému deníku Aachener Nachrichten řekl, že „z některých výroků představitelů skupiny dostává záchvaty"," podotkli ekonomové.

Nemůžeme se proto podle nich divit, že Evropa čelí imigrační krizi, když za imigrační politiku jsou odpovědní právě lidé jako Asselborn. "Podobné výroky totiž nepřicházejí jen z Lucemburska. Paličatost V4 vadí i jinde. A pro některé západoevropské země je normální snažit se střední Evropu ohnout, ukecat, vystrašit či uplatit. Není to tak dávno, co se v Německu psalo, že Středoevropanům by jako forma nátlaku, aby přijímali imigranty, měly být odejmuty fondy EU," tvrdí.

V Maďarsku se blíží referendum o imigračních otázkách a jeho výsledek zřejmě zaváže vládu k tvrdšímu postupu proti Bruselu. Situace se tím ale prý jen vyhrotí. "Východ možná přestane stát o Brusel a Brusel o východ. Teoreticky by to mohlo být Bruselu jedno, vždyť se jen zbaví problematického východu. V případě Londýna mu to ale jedno nebylo... Tady totiž nejde jen o peníze. Jde o ješitnost. A ta je v případě Bruselu (i Lucemburska) hvězd se dotýkající," uzavřeli.

Související

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Česká republika Markéta Šichtařová (ekonomka)

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy