Kandidát na českého prezidenta chce přijmout milion migrantů. Teď představil další program. Budete se hodně divit

Praha – Multikulturalismus a přijímání uprchlíků. Právě to jsou priority jednoho ze zájemců o Pražský hrad. Pedagog a filosof Milan Kohout asi po třech týdnech od oznámení své kandidatury představuje detailnější program, kterým chce Čechy zaujmout.

Kohout, který proslul kontroverzními výroky i činy, ohlásil kandidaturu v polovině září na svém facebookovém profilu. „Již je na čase, aby se Česko očistilo od sobeckých, xenofobních, rasistických, nacionalistických a imperialismus západní civilizace podporujících představitelů a nastoupila nová generace lidí, kterí jsou internacionalisté, věřící v univerzálnost lidských práv a nechtějící naši zemi obehnat odpornými segregačními ostnatými dráty," uvedl tehdy.

Psali jsme: Nový kandidát proti Zemanovi: Chci přijmout milion uprchlíků  

Teď podrobněji nastiňuje body svého programu. „Musíme provést zásadní změnu chápání našeho společenského systému a funkce lidí v něm žijících. Vzhledem k blížící se katastrofě životního prostředí na zeměkouli, kterou jsme svým bezohledným konzumním sobectvím zavinili, je nutné se okamžitě radikálně uskromnit v našich materiálních potřebách a trvale snižovat celospolečenský ekonomický růst. Je potřeba snížit 'kvantitu' života, což ale zároveň zákonitě a drasticky zlepší jeho 'kvalitu'!!!" burcuje Kohout.

I proto sepsal několik věcí, které je podle něj v zájmu přežití v této zemi a na Zemi provést. „Vrátit se k původní instinktivní filozofii lidského druhu, a to tribálnímu, miliony let trvajícímu kolektivismu, který je v ostrém kontrastu k současnému evolučně nepřirozenému a neurózy vyvolávajícímu individualismu. Vrátit se k podílnickému nesoutěživému a solidárnímu socialisticko-anarchistickému společenskému řádu, který povede ke zlepšení a zkvalitnění společenského, na kolektivním, přátelském a podílnickém soužití postaveného života," píše na svém facebookovém profilu.

Je prý také třeba zastavit soukromé hromadění výrobních prostředků a společenského produktu. "Musíme se zbavit nesmyslného bezohledného a na sobectví a hamižnosti postaveného kapitalistického ekonomického systému, který stojí na špičce pyramidy společenské mravnosti a krutě jí diktuje. Vyvlastnit za kapitalismu "legálně" nakradené společenské hodnoty, držené v rukách uzounké části společnosti a přehodnotit mravnost principu takzvaného soukromého (nikoliv osobního) vlastnictví," burcuje filozof.

Považuje za nezbytné vrátit výrobní prostředky do rukou lokálních komunit a navrátit privatizovaný finanční průmysl do vlastnictví a do kontroly celé společnosti. Navíc by se pý měla drasticky snížit výroba věcí nutně nepotřebných k životu. Díky tomu podle něj bude možné zkrátit pracovní dobu a zavést nepodmíněný finanční příjem pro každého člena společnosti, který mu zajistí základní sociální jistotu důstojného přežití.

Chce také zákonem stanovit rovnost ve finančním ohodnocení žen i mužů, zavést přídělový systém potravin, který zajistí, že všichni členové společnosti budou mít dostatek kvalitních potravin, uzákonit bezplatné vzdělání a zrušit soukromé školy, které podle něj na vzdělání profitují. „Musíme vzdělávat novou generaci, že jakýkoliv sexismus, rasismus, homofobní a xenofobní chování je naprosto nepřijatelné. Gayům a lesbičkám zajistit naprosto stejná společenská práva, jako má každý občan, včetně zakládání rodin," píše.

Kvalitnější péče o staré a absolutní svoboda slova

Mluví také o nutnosti zajistit co nejkvalitnější péči o staré a nemocné lidi a o zajištění rovnocenného přístupu ke kvalitnímu životu pro zdravotně postižené. Zároveň plánuje legalizaci marihuany a návratu ke stavbě sídlišť.

Kohout také chce „vyvrátit náboženské teorie, které člověka oddělily od zbývajících živočišných druhů a uměle z něho udělaly bohem vyvolené zvíře, jako je křesťanství, islám, budhismus a další zhoubná náboženství". Náboženské organizace, které prý jen parazitují, by nahradil ateistickými organizacemi postavenými na spojení umění, života a politiky.

Ústavně plánuje zavést absolutní svobodu slova. Dalším bodem je okamžité zastavení podpory jakýchkoliv válek a výroby válečných zbraní. Společenská hrdost by pak prý neměla být uměle založena na „nacionalismem zapáchajících celcích, jako jsou 'národy a vlasti', které přímo žádají ostnatými dráty definovaná 'území', ale postavena na hrdosti multikulturní, multietnické a univerzálně všelidské a nedílně spjaté s přírodou celé zeměkoule".

Navrhuje také zbavit se „nesmyslných rasových teorií, uměle rozdělujících a stavějících proti sobě jeden a ten samý zvířecí lidský druh a vrátit se k internacionálním principům univerzálních lidských práv pro všechny lidi na zeměkouli a okamžitě zahájit masové přijímání lidí utíkajících z válek a globálním oteplováním způsobených přírodních katastrof, které naše západní civilizace vyvolala a způsobila".

„Česká republika by měla být předvojem těchto nevyhnutelných revolučních společenských změn a tím se trvale zapsat do dějin lidstva jako vzor odpovědnosti k současným i následujícím generacím," dodává na závěr Kohout.

Související

Více souvisejících

Milan Kohout prezident čr

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 3 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 5 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 5 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy