Kandidát na českého prezidenta chce přijmout milion migrantů. Teď představil další program. Budete se hodně divit

Praha – Multikulturalismus a přijímání uprchlíků. Právě to jsou priority jednoho ze zájemců o Pražský hrad. Pedagog a filosof Milan Kohout asi po třech týdnech od oznámení své kandidatury představuje detailnější program, kterým chce Čechy zaujmout.

Kohout, který proslul kontroverzními výroky i činy, ohlásil kandidaturu v polovině září na svém facebookovém profilu. „Již je na čase, aby se Česko očistilo od sobeckých, xenofobních, rasistických, nacionalistických a imperialismus západní civilizace podporujících představitelů a nastoupila nová generace lidí, kterí jsou internacionalisté, věřící v univerzálnost lidských práv a nechtějící naši zemi obehnat odpornými segregačními ostnatými dráty," uvedl tehdy.

Psali jsme: Nový kandidát proti Zemanovi: Chci přijmout milion uprchlíků  

Teď podrobněji nastiňuje body svého programu. „Musíme provést zásadní změnu chápání našeho společenského systému a funkce lidí v něm žijících. Vzhledem k blížící se katastrofě životního prostředí na zeměkouli, kterou jsme svým bezohledným konzumním sobectvím zavinili, je nutné se okamžitě radikálně uskromnit v našich materiálních potřebách a trvale snižovat celospolečenský ekonomický růst. Je potřeba snížit 'kvantitu' života, což ale zároveň zákonitě a drasticky zlepší jeho 'kvalitu'!!!" burcuje Kohout.

I proto sepsal několik věcí, které je podle něj v zájmu přežití v této zemi a na Zemi provést. „Vrátit se k původní instinktivní filozofii lidského druhu, a to tribálnímu, miliony let trvajícímu kolektivismu, který je v ostrém kontrastu k současnému evolučně nepřirozenému a neurózy vyvolávajícímu individualismu. Vrátit se k podílnickému nesoutěživému a solidárnímu socialisticko-anarchistickému společenskému řádu, který povede ke zlepšení a zkvalitnění společenského, na kolektivním, přátelském a podílnickém soužití postaveného života," píše na svém facebookovém profilu.

Je prý také třeba zastavit soukromé hromadění výrobních prostředků a společenského produktu. "Musíme se zbavit nesmyslného bezohledného a na sobectví a hamižnosti postaveného kapitalistického ekonomického systému, který stojí na špičce pyramidy společenské mravnosti a krutě jí diktuje. Vyvlastnit za kapitalismu "legálně" nakradené společenské hodnoty, držené v rukách uzounké části společnosti a přehodnotit mravnost principu takzvaného soukromého (nikoliv osobního) vlastnictví," burcuje filozof.

Považuje za nezbytné vrátit výrobní prostředky do rukou lokálních komunit a navrátit privatizovaný finanční průmysl do vlastnictví a do kontroly celé společnosti. Navíc by se pý měla drasticky snížit výroba věcí nutně nepotřebných k životu. Díky tomu podle něj bude možné zkrátit pracovní dobu a zavést nepodmíněný finanční příjem pro každého člena společnosti, který mu zajistí základní sociální jistotu důstojného přežití.

Chce také zákonem stanovit rovnost ve finančním ohodnocení žen i mužů, zavést přídělový systém potravin, který zajistí, že všichni členové společnosti budou mít dostatek kvalitních potravin, uzákonit bezplatné vzdělání a zrušit soukromé školy, které podle něj na vzdělání profitují. „Musíme vzdělávat novou generaci, že jakýkoliv sexismus, rasismus, homofobní a xenofobní chování je naprosto nepřijatelné. Gayům a lesbičkám zajistit naprosto stejná společenská práva, jako má každý občan, včetně zakládání rodin," píše.

Kvalitnější péče o staré a absolutní svoboda slova

Mluví také o nutnosti zajistit co nejkvalitnější péči o staré a nemocné lidi a o zajištění rovnocenného přístupu ke kvalitnímu životu pro zdravotně postižené. Zároveň plánuje legalizaci marihuany a návratu ke stavbě sídlišť.

Kohout také chce „vyvrátit náboženské teorie, které člověka oddělily od zbývajících živočišných druhů a uměle z něho udělaly bohem vyvolené zvíře, jako je křesťanství, islám, budhismus a další zhoubná náboženství". Náboženské organizace, které prý jen parazitují, by nahradil ateistickými organizacemi postavenými na spojení umění, života a politiky.

Ústavně plánuje zavést absolutní svobodu slova. Dalším bodem je okamžité zastavení podpory jakýchkoliv válek a výroby válečných zbraní. Společenská hrdost by pak prý neměla být uměle založena na „nacionalismem zapáchajících celcích, jako jsou 'národy a vlasti', které přímo žádají ostnatými dráty definovaná 'území', ale postavena na hrdosti multikulturní, multietnické a univerzálně všelidské a nedílně spjaté s přírodou celé zeměkoule".

Navrhuje také zbavit se „nesmyslných rasových teorií, uměle rozdělujících a stavějících proti sobě jeden a ten samý zvířecí lidský druh a vrátit se k internacionálním principům univerzálních lidských práv pro všechny lidi na zeměkouli a okamžitě zahájit masové přijímání lidí utíkajících z válek a globálním oteplováním způsobených přírodních katastrof, které naše západní civilizace vyvolala a způsobila".

„Česká republika by měla být předvojem těchto nevyhnutelných revolučních společenských změn a tím se trvale zapsat do dějin lidstva jako vzor odpovědnosti k současným i následujícím generacím," dodává na závěr Kohout.

Související

Více souvisejících

Milan Kohout prezident čr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy