Kolik chtějí vydat kandidáti na Hrad? Desítky milionů, tisícikoruny, nebo jen peníze na benzín

Praha – Na jedné straně desítky milionů korun, na straně druhé jen drobné částky. Někteří věří, že je kandidatura nebude stát žádné peníze. Kandidáti na prezidenta plánují do své kampaně vložit velmi odlišné částky.

Prezidentští kandidáti museli nahlásit svůj volební účet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. I když zájem zapojit se do volebního klání projevilo přes 20 lidí, účet u úřadu dosud zaregistrovalo jen 11 z nich. Největší finanční pohyby ukazují především účty textaře a podnikatele Michala Horáčka, expředsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka.

„Jelikož jsou to peníze moje a mojí rodiny, snažím se je vynaložit hospodárně," uvedl Horáček, který kampaň financuje z vlastního. Zároveň je ale podle svých slov připraven vynaložit tolik peněz, kolik bude potřeba. Tedy i 40 až 50 milionů korun, což je zákonný strop pro první, respektive druhé kolo voleb.

Drahoš všechny náklady hradí z darů od občanů a firem. „Pokud se nám to povede, pokusím se každému jednomu z nich finanční podporu vrátit tím, že budu dobrým prezidentem," podotkl. Podle dřívějších informací je jeho největším sponzorem zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek.

Většinu peněz na kampaň Kulhánka zatím poskytl šéf obnovené ODA a miliardář Pavel Sehnal. „Kdo všechno mi ještě přispěje, to nemohu nyní říci, protože to zkrátka nevím," podotkl. Nebude ale podle něj mezi nimi nikdo, kdo by za to vyžadoval jakoukoli protislužbu.

Současný prezident Miloš Zeman uvedl, že o financování jeho kandidatury se starají spolupracovníci. „Vzhledem k tomu, že mi na transparentní účet naběhlo množství haléřových darů, složil jsem z nich několik set tisíc korun, které budou na volební aktivity úplně stačit," podotkl. Reagoval tak na fakt, že jeho odpůrci jeho volební účet využili jako nástěnku a posílali mu na něj nelichotivé vzkazy. Většinu peněz z nashromážděných asi 420.000 korun ale tvoří drobné příspěvky jeho příznivců.

Šéf strany Rozumní Petr Hannig plánuje investovat jen asi 40.000 korun na volební spot. V otázce financování se chce spoléhat jen na „náklonnost občanů". Na drobné dary od občanů spoléhá i lékař a aktivista Marek Hilšer. Poznamenal, že prosazuje vizi občanského sponzorování politiky. „Čím více občanů drobnými částkami přispěje, tím lepší kampaň může jejich favorit mít," podotkl.

Někdejší diplomat Pavel Fischer uvedl, že počítá s náklady kolem 20 milionů korun na první kolo. Peníze shání od sponzorů, firem a osobností z ČR i ze zahraničí. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek plánuje investovat tolik peněz, kolik jich od sponzorů získá.

Podnikatel a bývalý starosta Vladimír Boštík hodlá dát na kampaň 50.000 korun, které má slíbené od sponzorů. Manažer Daniel Masopust si zatím kampaň platí ze svých prostředků, dosud utratil řádově „tisícikoruny". Ivan Smetana hodlá utratit „minimum". Vše je dle něj založeno na lidské pomoci, kterou vykáže jako nepeněžní plnění. Stratég Josef Toman odhaduje náklady na tisíce až desetitisíce korun především na benzin.

S nulovými náklady počítá zpěvačka Jana Yngland Hrušková. „Bez peněz je to samozřejmě prohraný boj, ale to mi nebrání se toho zápolení zúčastnit," podotkla. Stejný přístup zvolil i performer Milan Kohout. Do kampaně nechce investovat nic a ani nežádá o peníze. Chce dokázat, že lze ve volbách zvítězit, i když se nepoužije „žádné propagandistické a mozky vygumovávající billboardové násilí".

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Vratislav Kulhánek Petr Hannig Pavel Fischer Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) Vladimír Boštík (podnikatel kandidát na prezidenta) Jana Yngland Hrušková (aktivistka) Milan Kohout

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 7 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy