Herci bojují za demokracii? Je to nevěrohodná skupina, za totality byli skoro všichni poslušní, zlobí se Knižák

Prohlášení ke vzniku petičního výboru napsal ředitel divadla La Fabrika Richard Balous, herci Jiří Bartoška, Vojta Dyk, Eva Salzmannová, ředitel Národního divadla Jan Burian, dramatik Karel Steigerwald a režisér Michal Dočekal.  Ti poukazují, že „naše svobody jsou už delší dobu ohrožovány politickou mocí". Odkazují především na pročínské prohlášení čtyř ústavních činitelů. „Tato hanba nás vrací do minulosti. K obratu republiky na Východ nemá vedení státu mandát," uvádí umělci.

„Žádáme prezidenta, aby ustal v šíření hrubostí a lží a omluvil se za ně. Žádáme vládu, aby jako celek jasně deklarovala naši příslušnost k mezinárodnímu demokratickému společenství. Žádáme parlament, aby k dopisu čtyř ústavních činitelů zaujal stanovisko. Žádáme všechny politiky, aby jasně prosazovali ideály demokracie, svobody a masarykovské humanity, na nichž byl náš stát před 98 lety založen a ke kterým jsme se před 27 lety vrátili," říkají.

Režisér Václav Marhoul pro český rozhlas Plus připomíná, že podobná iniciativa už tu byla. „Vzpomeňte na rok 89, kdy to byli právě herci, kteří svou mediální známostí neuvěřitelně pomohli tomu, co se dělo v Praze. Například spanilými jízdami, rozvážením letáků, zvaním lidí. A i díky hercům minulý režim padnul," připomněl.

„„Společnost za poslední dva roky neuvěřitelné zhrubla. Myslím si, že je to hodně chyba pana prezidenta Zemana. Svým křupanstvím a svými vulgárními proslovy a urážením těch oponentů vnesl do společnosti právě jako standard urážky a hrubost," myslí si režisér.

Zároveň se ale shodne s výtvarníkem a hudebníkem Milanem Knižákem, že je tato výzva, kterou na videu prezentovali Dyk a Bartoška, umělá a zbytečná. „Ne tímto způsobem. Jedná se o lidi, kteří jsou známí jako petenti. Podepsali už tisíce protestních nót, neustále vlastně se tu objevují ti stejní lidé a zneužívají tak trochu ulici k tomu, aby si projevili své vlastní postoje a myšlenky. Je tam hodně předvolebního boje už teď. Prezentoval se tam mimochodem kandidát na prezidenta Horáček. Celá ta věc je umělá. Mělo se to řešit jiným způsobem," myslí si Knižák, který zároveň přiznává, že se nedá říct, že by souhlasil zcela s tím, co dělá „ta druhá strana".

Marhoul tuto petici podepsal. „Souhlasím s tím obsahem, ale využívám možnosti říct, že se mi tolik nelíbí ta forma. Upřímně řečeno mi přijde patetická. Ale na druhou stanu jsou to herci, kteří nějakým způsobem pracují s emocemi a vlastně ta forma nakonec není až tak podstatná," komentuje video režisér.

Poukazuje, že kulturně, společensky i politicky jsme vždy byly součástí západní Evropy. „Najednou se odkláníme od těch základních pilířů a začínáme směřovat činy těch jednotlivých ústavních činitelů někam na Východ, někam, kam nepatříme. K totalitním a autokratickým státům. A to je, co společnost velmi poctivě vnímá," dodává Marhoul.

„Herci nejsou skupina lidí, kterým bych důvěřoval. Byli to lidé, kteří nás vždy zradili nějakým způsobem. Za totality hráli, co jim totalita nabízela, až na malé výjimky. Herci jsou podle mě nevěrohodná skupina lidí. Na ty se nabaluje skupina těch stejných lidí, kteří se objevují při každém protestu. A protestovat proti politice a politikům mi připadá trochu nesmyslné, protože to jsou lidé, které volíme," opáčil mu Knižák.