Veřejnoprávní média šíří neuvěřitelnou hysterii. To by dříve bylo nemyslitelné, spustil známý ekonom

Praha – Veřejný prostor dnes ovládá hysterie proti vládě USA. Paradoxně ji neřídí proruské weby, ale veřejnoprávní média a média hlavního proudu. Tvrdí to ekonom a někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause Jiří Weigl.

„Také se Vám zdá, že dnešní doba začíná nebezpečně připomínat jednu velmi neblahou éru minulého století? Například – povšimli jste si, jak snadno evropské elity po zvolení Donalda Trumpa odvrhly Ameriku? Jak politické nepřátelství zdiskreditovaných evropských elit vůči novému prezidentovi USA má přednost před kdysi posvátnou transatlantickou vazbou? A že v důsledku toho státy, které nám v roce 1945 přinesly svobodu – Rusko, Velká Británie a Spojené státy, jsou v dnešní Evropě otevřeně zařazovány mezi hrozby a žádný úřad proti dezinformacím proti tomu nezasahuje?“ udeřil na stránkách Institutu Václava Klause Weigl.

Náš veřejný prostor podle něj dnes ovládla „neuvěřitelná hysterie proti legitimní americké vládě, našemu doposud hlavnímu spojenci, a nešíří ji žádné obskurní údajně proruské weby, ale mainstreamová média v čele s veřejnoprávními“. Jde prý o vyjádření oficiální politiky. Něco v polistopadové éře zcela nemyslitelného, varuje.

Psali jsme: Elity opovrhují inteligencí občanů a podceňují jejich nespokojenost. Ekonom Weigl tvrdě udeřil Česká společnost je mentálně zaostalá a méněcenná, když nechce přijímat migranty? Ekonom promluvil  

„Tato hysterie jasně odhalila to, co většina myslících lidí dávno tušila – základním střetem dnešní doby není boj demokratického Západu s nastupujícím ruským revanšismem či čínským velmocenským komunismem a už vůbec ne boj s nějakým umělým Islámským státem, jak nám mediální propagandisté léta namlouvají,“ píše a dodává, že základní konflikt doby leží uvnitř západní společnosti a má stejný charakter jako míval ve dvacátém století.

„Je to boj proti utopickému levicovém pokrokářství a jeho snahám měnit svět i společnost podle jeho intelektuálských sociálně-inženýrských představ. Je to boj za svobodu a právo lidí přirozeně žít proti netolerantní ideologii, která tuto svobodu potlačuje, která si ve jménu „dobra“, na nějž má prý monopol, nárokuje kontrolu nad lidským chováním a způsobem života. Je to boj proti politickému proudu, který po pádu komunismu za dvě desetiletí totálně ovládl politiku Západu a odmítá o svou moc nejen demokraticky přijít, ale vůbec o své politice diskutovat. Je to boj proti politickému proudu, který má stejné cíle, jako zbankrotovaný komunismus – zničit kapitalismus a svobodnou společnost ve jménu absolutizované rovnosti a vytvoření umělého nového „šťastného“ jednotného lidstva s globální vládou,“ vysvětluje někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.

Historie se pak podle něj znovu opakuje. „Všechno tu už jednou bylo, ideologie si sice vyměnily místa, geopolitika ale zůstává. Frontové linie geograficky nebezpečně připomínají situaci před 75 lety. Tak jenom nezapomínejme na riziko dvou front a odboj. Ten se dnes v Evropě aktivizuje více než silně. Doufejme, že se o tom letos přesvědčíme,“ dodává Weigl.

Související

Více souvisejících

Jiří Weigl Institut Václava Klause

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy