Češi pátí nejlepší? V udržitelném rozvoji je lepší jen Skandinávie

Praha - Lepší než Češi už jsou jen čtyři skandinávské země. Česká republika totiž skončila pátá co do naplňování cílů udržitelného rozvoje. Ze stovky bodů získala 81,9. Vyplývá to ze zprávy o globální odpovědnosti a hodnocení cílů udržitelného rozvoje (Index SDG) pro rok 2017. Česko nejlépe potírá chudobu.

V čele letošního žebříčku je Švédsko s 85,6 bodu. Následuje Dánsko, Finsko a Norsko. Pátá příčka připadla Česku, které má 81,9 bodu. V první desítce je pak ještě Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko a Francie. V první třicítce se umístily i zbývající tři země Visegrádu - Slovensko skončilo 23. s 76,9 bodu, Polsko 27. s 75,8 bodu a Maďarsko osmnácté se 78 body. USA obsadily 42. pozici, Rusko pak 62. a Čína 71.

Česko je na tom nejlépe v potírání chudoby. Sledovaná kritéria splňovalo z 99,7 procenta. Nejhůř se mu naopak dařilo v prosazování inovací a zajišťování infrastruktury a také ve vytváření partnerství k dosažení cílů, tyto úkoly republika naplňovala jen ze tří pětin.

Slabiny má Česko mimo jiné ve velkém výskytu obezity, propasti ve výdělcích mužů a žen, malém počtu žádostí o patenty, množství vyprodukovaných odpadků či emisí na obyvatele. Špatné hodnocení má také za neplnění závazků při poskytování finanční pomoci na rozvoj chudých zemí. Body země naopak sbírá za nízkou úmrtnost novorozenců, dlouhou dobu dožití, ekonomický růst či malou nezaměstnanost.

Členské státy OSN přijaly v roce 2015 cíle udržitelného rozvoje, a to v Agendě 2030. Tento program se zaměřuje na 17 oblastí. Patří mezi ně vymýcení chudoby, zajištění kvalitního vzdělání, dobré zdravotní péče, čisté vody, ekonomického růstu, důstojných pracovních podmínek či rovnosti mužů a žen. Součástí je i odpovědná spotřeba a využívání čisté energie.

Související

Ilustrační foto

Rozvojová pomoc poskytovaná Českem loni stoupla na sedm miliard

Česko loni poskytlo oficiální rozvojovou pomoc v celkové výši 7,019 miliardy korun, což je meziročně o zhruba 400 milionů více. V poměru k takzvanému hrubému národnímu důchodu (HND) ale zůstala pomoc na úrovni 0,13 procenta. Vláda přitom ve strategickém rámci chce do roku 2030 zvýšit podíl oficiální rozvojové pomoci na HND na 0,33 procenta.

Více souvisejících

Česká rozvojová agentura Ekonomika hospodaření

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy