ROZHOVOR - Jaký vlastně byl svatý Václav? Realita se zřejmě diametrálně lišila od toho, jak tohoto českého panovníka a světce vykreslují legendy. Jisté není ani to, za jakých okolností zemřel a jestli byl opravdu úkladně zavražděn svým bratrem, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz PhDr. Jan Zelenka Ph.D. vědecký pracovník oddělení dějin středověku Historického ústavu akademie věd ČR.
Svatý Václav patří mezi naše nejznámější světce a postavy české historie. Co o jeho skutečném životě vlastně víme?
Mnoho ne. O Václavovi hovoří jediná historická zpráva, která byla zapsána několik desetiletí po jeho smrti, a knížete navíc ani nejmenuje. Saský kronikář Widukind ve své kronice poznamenal, že bratr českého knížete Boleslava (I.) měl být pravým křesťanem a bohabojným mužem, o němž se vyprávěly nějaké zázračné věci, jimž však kronikář příliš nevěřil. Všechny další údaje pocházejí z legend.
Žil už v desátém století. Z té doby se asi moc dokumentů nezachovalo. Odkud tedy historikové získávají poznatky o jeho osobě a životě?
Problém není ani tak množství dokumentů. O Václavovi se již v 10. století psalo rozhodně více, než o dalších domácích panovnících. Otázky vyvolává spíše typ dochovaných pramenů a kvalita jejich výpovědi. Václav vystupuje v podstatě pouze na stránkách legend, které představují specifický druh pramene. V centru zájmu legendy stojí „martyr“, česky „svědek“, jenž měl způsobem svého života i případnou smrtí následovat Krista, dosvědčit jeho poselství. Autor legendy neměl v úmyslu vyprávět reálný příběh, ale poskytnout svědectví, že jeho hrdina byl martyrem hodným svatosti. Legendy obsahují řadu klišé, která od sebe autoři přejímali a zasazovali do nich nové postavy.
Zjednodušeně řečeno, existoval jakýsi univerzální předobraz světce, který měl určité atributy, vyznačoval se určitými skutky, chováním atd. Ty pak byly roubovány na další a další postavy, jimž chtěli autoři legend poskytnout punc svatosti. Rozklíčovat, do jaké míry čteme v legendě o konkrétní osobě, nebo nám je pouze nastaveno zrcadlo ideálu, zůstává obtížné.
Kníže Václav je často označován jako jako „mnich na trůně". Opravdu to byl tak svatý?
Odpověď částečně naznačil již předchozí text. Vykreslit hlavní postavu jako mnicha, jenž se zříká světských potěšení, patřilo ke klasickým metodám legendistického žánru. Realita pravděpodobně byla odlišná. Ostatně i o Václavovi legendy prozrazují, že byl ženatý a s jistou souložnicí měl navíc syna. Mohlo se jednat také o druhou ženu. Mnohoženství urozených bylo běžné a tuto praxi pranýřoval ještě o řadu desetiletí později pražský biskup Vojtěch. Václavovi zřejmě nechyběla ani fyzická zdatnost, neboť Boleslava při vzájemné potyčce těsně před vraždou bez problémů přemohl. Legenda rovněž připomíná, že se odhodlal svést duel se znepřáteleným knížetem proto, aby zabránil bitvě a zbytečnému krveprolití.
Pokusme se zasadit postavu svatého Václava do širšího kontextu. Jaká byla v jeho době situace v českých zemích? Vyčníval nějak výrazně mezi vůdčími postavami své doby?
Předpokládáme, že v české společnosti probíhal postupný proces, kdy se v rámci kmenového společenství postupně utvářela vrstva knížecích rodin, které soupeřily o vliv. Ve Václavově době byli Přemyslovci stále pouze jednou z těchto rodin. V letech a desetiletích po staroboleslavské vraždě se však stali hegemonem domácí politické scény. Dodnes probíhá diskuse, zda byly další knížecí rodiny vyhlazeny, nebo se přizpůsobily novým poměrům a spokojily se s elitním aristokratickým postavením. V každém případě, když Boleslav umíral, reprezentoval původní společenství Čechů jeden panovnický rod, jehož vláda se opírala o určitou formu správní organizace a mytické charisma.
S ohledem na výše řečené je těžké hodnotit Václava jako individualitu a činit pak srovnání s jinými panovníky. Za povšimnutí stojí spíše skutečnost, že se s podobným postavením světce-panovníka, jehož kult má rovněž zásadní „státotvorný“ význam, nesetkáváme často. Připomenout lze například sv. Olafa v Norsku, či sv. Erika ve Švédsku.
Traduje se, že Václava zabil jeho vlastní bratr Boleslav. Tento příběh jsme snad všichni slyšeli i od našich učitelů ve škole. Někteří historici ale tuto verzi zpochybňují. Je možné jednoznačně říci, co se tehdy stalo?
Není, a vlastně to ani nemusíme považovat za důležité. Osobně se kloním k názoru Dušana Třeštíka, že šlo o náhodu. Zřejmě se na jednom místě v určitou chvíli sešlo několik faktorů – napětím mezi bratry počínaje, a nevraživostí i pocitem ohrožení mezi členy jejich ozbrojených družin konče, které vyústily v tragickou událost.
Co všechno nám po Václavovi v Čechách zůstalo? Jaký je vlastně jeho odkaz?
To je nepochybně důležitější otázka, než motání se v bludném kruhu otazníků staroboleslavské vraždy. Z hlediska dalšího vývoje totiž zůstává podstatný právě Václavův druhý, posmrtný „život“. Václav se stal symbolem – patronem dynastie a později v přeneseném smyslu i „státu“. Byl věčným knížetem, v jehož jménu vládli střídající se panovníci. Boleslava považujeme za skutečného zakladatele raně středověkého přemyslovského „státu“, pečlivě budovaný kult sv. Václava však jeho další existenci poskytl nepostradatelnou ideologickou oporu a zdůvodnění.
Václav se záhy po své smrti stává světcem a vznikají o něm legendy. Čím to, že se jeho kult tak rychle šířil?
Největším propagátorem Václavova kultu se stal sám Boleslav, který nechal bratrovo tělo přenést ze Staré Boleslavi do Prahy. Přenesení – translace – přitom nevyjadřovala pouze úctu, ale v podstatě byla chápána jako ekvivalent kanonizace, tedy prohlášení za svatého. Boleslav Václavův kult cíleně podporoval, neboť měl patrně Praze zajistit zisk arcibiskupství. Navíc světec, patron přímo pocházející z přemyslovské rodiny nepochybně umocňoval rodové charisma a tím i oprávnění k vládě.
Jeho úmrtí si připomínáme 28. září. V kalendáři pod tímto datem najdeme označení „Den české státnosti“. Co pro vás osobně tento den znamená?
Považuji za jistý paradox, že v zemi, která se v podstatě chlubí svým ateismem, je oslava státnosti spojena s kultem křesťanského světce. Zároveň si nejsem jistý, zda se jedná o vhodně zvolenou symboliku. „Stát“, jehož se stal Václav věčným knížetem, vyrůstal ze zcela odlišných ideových kořenů. V jeho čele stála rodina obdařená aureolou výjimečnosti, která spolu se světskou a církevní aristokracií ovládala zbytek obyvatelstva. Náš současný stát naopak stojí a padá s demokratickými principy a občanskou společností, jejími právy, svobodami i povinnostmi. O zřejmé rozporuplnosti tohoto svátku ostatně svědčí debata, která se v souvislosti s jeho zavedením rozpoutala na půdě sněmovny, a také výsledek, kdy byl z původního návrhu názvu svátku vynechán právě jmenovitý odkaz na sv. Václava.
Považujete Václava skutečně za symbol „české státnosti“? Nebo byste vy osobně v souvislosti s ním připomínal jinou osobnost české historie?
Už jsme na to narazili v předchozí otázce. Ano, Václav je symbolem české státnosti. Idea státnosti ovšem není neměnná a ustálená veličina. Dnes je sice módní odkazovat na historickou identitu nebo křesťanské kořeny, je však třeba si uvědomit, že tyto kořeny mimo jiné vězí také hluboko ve feudálním zřízení, nesvobodě, poddanství a útlaku. Současná republika stojí (respektive měla by stát) na zcela jiných základech.
Pokud chceme přemýšlet o státnosti, není dle mého soudu třeba chodit až tak daleko. Můžeme obrátit pozornost k Masarykovi a jeho humanitním ideálům, na nich budovat a rozvíjet moderní stát. Neznamená to zřeknutí se sv. Václava nebo znevážení jeho odkazu, naopak. Jde spíše o otázku, zda ostentativní symbolické připoutání státnosti ke vzdálené minulosti nemůže být symptomem hlubšího problému čelit současným výzvám, které mají s událostmi před více jak tisíci lety pramálo společného.
Děkujeme za rozhovor.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
rozhovor , svatý václav , Jan Zelenka (historik AVČR) , 28. září - Den české státnosti
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák