K průzkumům přihlíží zhruba dvě pětiny voličů. Které bývají nejpřesnější?

Při svém rozhodování k průzkumům přihlíží v různé míře zhruba dvě pětiny lidí, uvedl dnes na dotaz ČTK Hartl, který je zakladatelem a předsedou správní rady společnosti STEM. „Podíl lidí, kteří by se vysloveně řídili výzkumy, je velice malý. Celkově podíl lidí, kteří nějakou měrou k volebním výzkumům přihlížejí, podle jejich vlastní výpovědi činí něco kolem 40 procent," uvedl.

Připomněl, že zákon zakazuje tři dny před volbami zveřejňovat průzkumy, zatímco na různé „tipovačky" či předvolební kampaň se tento zákaz nevztahuje. Mnoho voličů se přitom podle něj rozhoduje povrchně na poslední chvíli, a snadno tak podléhá cíleným emocím v závěru volební kampaně.

I proto podle něj existují rozdíly mezi výsledky voleb a průzkumů, které nemohou s určitostí předvídat, kdo nakonec k volbám přijde, upozornil Hartl. Například podle zářijového průzkumu agentury Median byla více než polovina pravděpodobných voličů stále nerozhodnuta, zda a koho bude volit.

Vliv na výsledky průzkumu má také to, zda respondenti odpovídají na otevřenou či uzavřenou otázku, tedy zda mají uvést stranu podle svého výběru, nebo ji vybrat z připraveného seznamu, což byl případ posledního průzkumu CVVM.

„Různé typy výzkumů, prováděné různými technikami a různou metodikou, přinášejí pochopitelně odlišné výsledky. V základních tendencích, trendech, ve věcných závěrech - a třeba ne v dílčích číslech - se výzkumy až překvapivě shodují," poznamenal Hartl. „Průzkum určuje agendu, kdo je relevantní strana a kdo ne," uvedl také zakladatel serveru KohoVolit.eu Michal Škop.