ROZHOVOR | Kocourkov, banánová republika. Halík má drsný vzkaz pro nevoliče, rozdával rány i Zemanovi a Babišovi

ROZHOVOR - Kdo nevolí, už svou neúčastí provedl volbu. Nemá pak právo si stěžovat na politiku, říká těsně před volbami profesor Tomáš Halík. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, které politické strany jsou mu blízké i proč by by se nechtěl dožít toho, že Česká republika odejde z Evropské unie.

Tomáš Halík je filozof a sociolog náboženství a profesor UK v Praze. V současné době působí jako hostující profesor na Notre Dame University v USA.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží. Jaký jste vy sám volič? Chodíte k urnám pravidelně?

Samozřejmě, účastnit se svobodných voleb považuji za svou mravní povinnost.

Jste věrný jedné straně, nebo se vaše preference s postupem času mění?

Vždy váhám mezi KDU, která je mi z řady důvodů blízká a nějakou liberálně-konzervativní stranou typu TOP či STAN, kdysi ODA či US. Považuji za hlavní národní zájem nejen setrvat v EU a NATO, ale být aktivním, nikoliv brzdícím článkem západní integrace. Dám tedy hlas vždy té straně, která má jasně prozápadní a proevropskou orientaci a zřetelně vystupuje jak proti nezodpovědným šílencům, kteří by nás chtěli vydělit u EU a vrhnout do chaosu a do vlivu „divokého Východu“, tak proti těm, kdo populisticky zneužívají hysterie a paniky ohledně migrace. Takové strany považuji za jedovaté a jsou pro mne zcela nepřijatelné.

Volební účast v Česku je poměrně malá. Řada lidí tvrdí, že nenašla nikoho, komu by hlas odevzdala, další si myslí, že jejich hlas nic nezmění. Jak důležité podle vás je, aby Češi opravdu k volbám chodili? Máte nějaká argument, který by je mohl přesvědčit?

Kdo nevolí, už svou neúčastí provedl volbu. Nemá pak právo si stěžovat na politiku.

Objevily se dokonce návrhy, aby byla volební účast povinná. Jak se na takové nápady díváte? Změnilo by to podle vás nějak změnit přístup Čechů k politice?

Takový návrh je holý nesmysl. Volby jsou v demokracii svobodný akt. Hlasy lidí, kteří si privilegia svobodné volby neváží a volili by jen ze strachu před pokutou, těžko považovat za obohacení demokracie.

Existuje nějaký moment spojený se současnou vládou či vládní koalicí, na který budete ještě dlouho vzpomínat – ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu?

Tato vláda přes všechny výhrady a přes otřesné, nezodpovědné chování hlavy státu udržela hospodářský vzestup a relativní politickou stabilitu. Trpce budu vzpomínat na pana Babiše - člověk, který veřejně přísahá na životy a zdraví svých dětí, že nebude dělat něco, co potom prokazatelně dělá  - ovlivňování médií - , si opravdu nezasloužil místo ve vládě.

Jak obecně hodnotíte uplynulé čtyři roky? Pokud byste měl práci politiků ohodnotit jako ve škole, jako známku by od vás dostali?

To přenechám politickým komentátorům. Mne politika zajímá výhradně jako kulturně-morální fenomén, pouze z tohoto hlediska se na ní dívám, neboť jen pro tento pohled mám jako sociolog a filozof dostatečnou odbornou kvalifikaci.

Průzkumy naznačují, že volby vyhraje hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Toho Sněmovna nedávno vydala k trestnímu stíhání. Vadilo by vám osobně, kdyby se premiérem stal trestně stíhaný politik?

Samozřejmě – to bychom opravdu působili jako Kocourkov a banánová republika. Pokud je ten člověk soudný, neměl by o takový post usilovat, dokud jeho kauzu neposoudí soud.

Strany před volbami tradičně slibují hory doly. Existuje nějaké téma, která je pro vás v nadcházejících volbách naprosto zásadní?

Je to osudová volba mezi Západem a Východem, podobně jako tomu bude v prezidentské volbě. Odejít z EU nebo zemanovský způsobem koketovat s Putinem a podrážet a urážet naše spojence by znamenalo podobně tragický krok, jako poválečné odmítnutí Marshalova plánu. Úspěchy populistických stran a nebezpečných demagogů typu Okamury by daly světu jasný signál, že politická kultura v naší zemi zradila své masarykovsko-havlovské rysy, které jí zjednávaly ve světě úctu a řítíme se do bahna, v němž se nyní topí Polsko a Maďarsko.

Některé strany lákají voliče na referendum o czexitu, jiné na odmítnutí či přijetí eura. Otázka další budoucnosti České republiky v Evropské unii je obecně velkým tématem. Vy sám jste se v minulosti opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že EU je pro nás důležitá. Umíte si představit, co by se stalo, kdybychom blok opustili, nebo do něj vůbec nevstoupili?

Bohužel si to dovedu představit velmi plasticky. Toho bych se skutečně nechtěl dožít. Už dnes stovky našich nejnadanějších mladých lidí, studujících na předních světových univerzitách, kteří představují největší bohatství a naději naší země, silně váhají, zda se mají do „Zemanova/ Babišova“ vrátit - a já pak bych už neměl dost argumentů je přesvědčovat.

Brzy nás čekají také volby prezidentské. Podle průzkumů by stávající prezident Miloš Zeman první kolo volby s převahou vyhrál, a to i díky hlasům voličů hnutí ANO. Může ho podle vás někdo ve druhém kole opravdu překonat? Pokud se Zeman bude nadále chovat tak, jako se nedávno choval ve Štrasburku, nemusel by se dostat ani do druhého kola. Ale část lidí u nás je nepoučitelná, takže zřejmě bude poražen až v druhém kole. Teď to vypadá tak, že bude poražen profesorem Drahošem, ale to se ještě může změnit.

Pokud by Zeman chtěl pokračovat podobným stylem do svých téměř osmdesáti, stal by se velmi brzy pouze politováníhodným předmětem anekdot, jaké se vyprávěly o Brežněvovi a Husákovi – pokud to sám nevidí a neuzná, nebo je už jen loutkou svého prokremelského okolí, je to jen další důkaz jeho nesoudnosti a nekompetence pro úřad hlavy státu a vrchního velitele branných sil.

O vás se spekulovalo jako o jenom z možných prezidentských kandidátů, Sám jsme ale řekl, že byste o tom uvažoval pouze tehdy, kdybyste nenašel nikoho, komu byste mohl bez výčitek svědomí dát hlas, a kdyby se atmosféra ve společnosti zklidnila. Znamená to tedy, že jste takovou osobu našel? Nebo podle vás stále na vaši kandidaturu není vhodný čas?

Ano, pokud by se prezidentem stal profesor Drahoš nebo snad ještě lépe Pavel Fischer, byla by republika v dobrých rukou. Věřím, že by se obklopili velmi kvalitními lidmi.

Já sám v roce 2018 nebudu kandidovat ze tří důvodů. Za prvé, zahraniční ocenění typu Templetonovy ceny a čestného doktorátu Oxfordské univerzity mi otevřely na mezinárodním intelektuálním poli možnosti jako asi málokterému občanu naší země v této době. Jen během posledních cca 14 měsíců jsem přednášel na univerzitách a kongresech nejen po kontinentální Evropě, ale také v Británii, USA, Austrálii, Africe a Číně, mé knížky už vyšly už v 18 jazycích – to je především velký závazek. Na tomto poli mohu teď zjednávat úctu Čechům a reprezentovat naši zemi daleko lépe, než kdybych se utopil v lokální české politice.

Za druhé – abych v současném morálním a politickém klimatu získal většinu hlasů, musel bych říkat věci, které odporují mému svědomí, a to nejsem ochoten udělat ani za vidinu křesla na Hradě. Změnit během několika měsíců tuto atmosféru není v mé moci. Nemalá část občanů dnes nenávidí intelektuály, Pražáky, katolíky, vyznavače masarykovsko-havlovské humanity, všechny, kdo se odmítají dát strašit migranty a nenadávají na EU, Němce a Ameriku - stačí nahlédnout do žumpy hlasů pod články nejen v Parlamentních listech, ale jistě i pod tímto článkem – a já jsem pro tyto lidi celkem právem ideálním ztělesněním naprosto všech těchto „strašáků“. Snažím se to nést s humorem (vlastně jsem rád, že lidé tohoto typu nejsou mými fanoušky), ale prezidentem této části populace bych neuměl a nechtěl být. To chce teď někoho méně vyhraněného.

Za třetí – mám natolik rád svou kněžskou a učitelskou práci se studenty, k níž se vždy z „velkého světa“ rád vracím, že bych ji ani na pět let v této době nedokázal opustit.

Jiřímu Drahošovi či Michalu Horáčkovi někteří lidé vytýkají, že nemají politické zkušenosti a tudíž se na hlavu státu nehodí. Vadí by vám, že se hlavou státu může stát nepolitik? Jaké vlastnosti vlastně dle vašeho mínění prezident musí mít? Naopak – má-li být prezident také morálně-duchovní autoritou, což by odpovídalo naší masarykovsko-havlovské tradici, měl by být co nejméně kontaminován stranickou politikou. Premiér má být profesionální politik, který řídí, zatímco prezident má být osobnost, která vede – to znamená předkládá vize a motivuje pro ně. Toto to rozdělení řízení (technického managementu) a vedení je základem dobrého fungování každého systému včetně státu. Prezident musí mít morální integritu, být především moudrý, vzdělaný, zodpovědný a empatický člověk, který dokáže dobře komunikovat a zprostředkovávat, dobře se vyjadřovat – a hlavně mít co říct.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Halík volby 2017

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 48 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 2 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

včera

22. února 2026 21:44

Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku

Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy