Praha - Evropské unii (EU) v současné době důvěřuje polovina Čechů. V případě institucí, které pod unii spadají, již ale převládá nedůvěra nad důvěrou. Evropskému parlamentu a Evropské komisi důvěřuje více než třetina lidí, téměř polovina jim nedůvěřuje. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti loňskému dubnu důvěra v EU i její orgány více či méně vzrostla.
Nejméně lidé důvěřují předsedovi Evropské rady a unijní ministryni zahraničí. Předseda Evropské rady, kterým je nyní Donald Tusk, má důvěru 29 procent dotázaných. Unijní ministryni zahraničí Federice Mogheriniové věří 28 procent lidí. "Je ovšem nutné podotknout, že v případě těchto funkcí v rámci EU je vysoký podíl lidí, kteří tyto představitele vůbec neznají nebo svoji důvěru či nedůvěru k nim neumějí posoudit," uvedli autoři průzkumu.
V časovém srovnání meziročně vzrostla důvěra shodně o pět procentních bodů Evropskému parlamentu a ministryni zahraničí EU a o čtyři procentní body Evropské komisi. "Další změny již nejsou statisticky významné. Současné výsledky se svými hodnotami nejvíce blíží názorovému rozložení z dubna 2014 a 2015 a je u všech sledovaných institucí významně lepší než bylo v dubnu 2016," uvedlo CVVM.
Důvěra v Organizaci spojených národů (OSN) a Severoatlantickou alianci (NATO) se od loňského roku výrazně nezměnila. Oběma institucím vyjadřují důvěru necelé tři pětiny respondentů. "Důvěra české veřejnosti OSN, NATO a EU je silně provázaná. Pokud lidé důvěřují EU, důvěřují ve většině případů i OSN a NATO a naopak," podotkli autoři.
Důvěra v evropské a mezinárodní organizace stoupá s dosaženým vzděláním a životní úrovní. Z hlediska věku větší důvěru vyjadřují dotázaní do 44 let, unii a OSN také více důvěřují ženy než muži. Nedůvěru EU a jejím institucím vyjadřují voliči SPD a KSČM.
Průzkum se uskutečnil od 7. do 19. dubna a zúčastnilo se ho 1115 lidí.
Související
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
EU (Evropská unie) , Česká republika , průzkumy , evropský parlament , evropská komise , Evropská rada , Donald Tusk , OSN , NATO
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák