Řečníci u budovy rozhlasu odmítli zpochybňování Pražského povstání

Proti názorům, že Pražské povstání bylo ukvapené a zbytečné a že stačilo vyčkat na příchod Rudé armády, se ohradil předseda Senátu Milan Štěch. "Tady se ale zapomíná na záměry německé armády, která počítala s obranou nejméně dvoutýdenní, přičemž by celá historická část na levém břehu Vltavy byla zničena," řekl v projevu.

Rovněž slovenský velvyslanec Peter Weiss, jenž vyzdvihl hrdinství a vlastenectví povstalců, podotkl, že povstání zachránilo Prahu před zkázou, kterou jí chystali vojska generála Ferdinanda Schörnera.

"Role Pražského povstání byla zásadní už jen proto, že ukázalo, jak velký existuje v českém národě počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli," zdůraznil ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Neoddiskutovatelný je podle něho i strategický význam povstání, když se jednalo o jednu z největších bitev druhé světové války svedenou Čechoslováky.

Úlohu Českého rozhlasu v květnu 1945 zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. "Praha se za druhé světové války stala jediným osvobozeným městem, jehož svobodný rozhlas nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích," uvedl. Podle Štěcha tehdy rozhlas naplnil veřejnoprávnost, veřejnoprávní média je podle něho nutné zachovat a chránit. Weiss mluvil o rozhlasu jako o symbolu odporu a o praktickém organizátoru povstání.