Drsná slova o kontroverzní hře a Slušných lidech: Kristus je jim úplně ukradený. Chtějí, abychom drželi hubu

Velmi důrazně se ke kauze vyjádřil například exministr financí a školství Ivan Pilip. „Lidé se bojí, že imigranti nebudou ctít naše zvyky a hodnoty. K těm ale patří tolerance k uměleckým projevům, byť sebepodivnějším. Nelíbí se mi zesměšňování Mohamada a už vůbec ne Krista, ale nelze kvůli tomu ani střílet v redakcích, ani útočit na divadelní hry,“ uvedl na twitteru Pilip.

Lidé se bojí,že imigranti nebudou ctít naše zvyky a hodnoty.K těm ale patří tolerance k uměleckým projevům,byť sebepodivnějším.Nelíbí se mi zesměšňování Mohamada a už vůbec ne Krista,ale nelze kvůli tomu ani střílet v redakcích,ani útočit na divadelní hryhttps://t.co/qDkmri5Fvf

Zároveň se také odkázal na slova novináře Jana Moláčka. „Nelegitimizujme projev krystalického fašismu tím, že mu budeme říkat "protest" či "nesouhlas". Protest a nesouhlas - i na hraně zákona - jsou v demokracii svaté, divadelní akce spolku s bizarním názvem "Slušní lidé" ale ničím takovým nebyla,“ varoval na sociálních sítích novinář pracující pro Českou televizi i Český rozhlas.

Dodal, že mu vůbec nevadí, když někdo nenásilně naruší průběh akce, s níž se nedokáže smířit. „Je to úplně běžný způsob vyjádření nesouhlasu. V Německu se bez blokování neobejde žádný pochod neonacistů, koneckonců totéž už zažili neonacisté i v Brně. Občas se zase někdo někam přiváže - třeba ke kolejím, po nichž má projet vlak s jaderným odpadem, nebo ke smrku na Šumavě. To je v pohodě a absolutně přiznávám tohle právo i protestujícím proti něčemu, co mně osobně nevadí,“ vysvětluje Moláček.

Uznává také, že chápe, proč protestovali křesťané. „Když se v Huse na provázku začali nahlas modlit křesťané a křesťanky, které hra skutečně zraňuje - no, možná by mě to jako diváka trochu naštvalo, ale uznávám jejich motivaci a legitimitu jejich protestu. A možná by mě to ani nenaštvalo - koneckonců nešlo o klasickou operu, kterou si její milovníci chtějí vychutnat v absolutním klidu, ale o hru zkoumající nejtřaskavější politická témata dneška, která jsou stejně živá na jevišti jako v hledišti. Navíc nejspíš psanou s tím, že bude přesně takové reakce vyvolávat,“ myslí si.

Jenže při akci skupiny „Slušní lidé" podle něj na pódiu nestáli žádní pohoršení věřící, ale „čistokrevní pokračovatelé v díle nacistických bojůvek SA, kterým je Kristus úplně stejně ukradený jako Mohamed“. „Na povel a za peníze (organizovanost a finanční zabezpečení této partičky nelze přehlédnout) ale o to ochotnější posunout hranice mlčky tolerovaného ve společnosti zase o kousek dál. Přerušit divadlo, nahánět nepopulárního politika, nebo - jak víme z historie - vytřískat výlohy obchodů nepopulární menšiny a zdaleka tím neskončit,“ upozornil.

I proto je podle něj správné označovat věci pravými jmény. „Tohle není žádný protest ani nesouhlas, ale demonstrace síly a plíživé vytváření atmosféry strachu. Kdyby si Slušní lidé přinesli transparent, který by pravdivě shrnoval jejich motto, stálo by na něm: 'Vidíte, co si můžeme dovolit už teď? Tak si představte, co všechno půjde, až budeme u kormidla. A radši už preventivně držte hubu',“ vysmál se skupině Moláček.

Zároveň se ohradil také proti slovům o hanobení české vlajky při hře Naše násilí a vaše násilí. Herečka si v ní totiž v jedné scéně z přirození vytáhne českou vlajku. „Já mám českou vlajku rád a byl jsem rád, když ji ČR převzala po rozpadu federace. Její zneužívání se mi nelíbí. Vadí mi velmi například to, když se symbol ČR degraduje na nástroj nenávisti na demonstracích, kde vlaje vedle šibenic a hesel hlásajících netoleranci. Nebo když vlajku ČR zneužije billboardová lobby, aby se nám vysmála, a co nejokázaleji demonstrovala své pohrdání zákony. Opravdu nebudu řešit symbolické použití vlajky v uměleckém díle,“ dodal Moláček.