Praha – Už za pár dní si Česká republika připomene 50. výročí událostí roku 1968. 21. srpna se bude konat velký koncert, na kterém by měla vystoupit i mnohonásobná česká slavice Lucie Bílá. Jenže to se nelíbí jak části veřejnosti, tak ani spisovatelce Anně Vodrážkové. Podle ní je dramaturgie akce nešťastná a dává vzkaz, že „okupace je něco, co se sice stalo, ale všichni jsme to víceméně přežili a jede se dál“.
Padesáté výročí srpnových událostí roku 1968 bude mimo jiné připomínat Český rozhlas, který připravil celodenní speciální vysílání. Jeho součástí je také koncert na Václavském náměstí, na kterém zazní na něm největší hity 60. let a zejména pak osudového roku 1968 v podání současných zpěváků. Jednou z vystupujících má být i Lucie Bílá. Problém ale je, že ještě nedávno vystoupila po boku ruských Alexandrovců.
Na to poukazuje vedle některých politiků třeba také Vodrážková. „Ještě před pár lety bylo tak snadné být uvědomělý a pozorný vůči tzv. zlu, protože zlo to většinou mělo vytetované na obličeji. Když byl někdo bývalý spolupracovník StB, když na někoho praskly finanční podvody nebo obšlehlé diplomky, když byl někdo usvědčen ze lží, prostě se od něj dávaly ruce pryč. Málokdo hledal důvody, proč tyhle věci ignorovat, protože byly ojedinělé. To už dnes neplatí,“ píše v komentáři na serveru Aktuálně.cz.
Zmiňuje třeba to, jak si liberečtí komunisté na Facebooku zavzpomínali na zlatá osmdesátá, a „žertovali“ o levném pivu, zavřených hranicích a zavřeném Václavu Havlovi. „Byl to prý vtip, nic víc, sám poslanec Stanislav Mackovík to označil za rádoby zásadní téma. Jenže ono to není ani vtipné, ani nedůležité. Je naopak nebezpečně snadné si na to začít zvykat,“ varuje spisovatelka.
Do tohoto kontextu pak podle ní zapadá i zmíněný koncert Českého rozhlasu. „Ale tak dobře, jednou už chcete, aby lidé přišli uctít okupaci, tak je nalákáte na hudební čísla. Prázdný Václavák by byl trapný, takže tam nemůžete dát Plastiky (moc underground) ani písničkáře (moc neznámí nebo moc kontroverzní). Má to být koncert, co přece jen připomíná začátek normalizace, takže nepřichází v úvahu ani davy uctívaný a osvědčený Michal David. Nakonec vsadíte na jistotu v podobě generického line-upu každého českého fesťáku plus na Martu Kubišovou - a za tu já děkuji. Protože hlavním tahákem se stala Lucie Bílá,“ píše Vodrážková.
Rozhlas se bránil tím, že zpěvačka dopad srpnových událostí na naši zemi nikdy nezpochybnila. „Nároky na interprety nejsou kdovíjaké, ale pak je otázkou, k čemu je koncert dobrý. Má připomenout hrůzu okupace a následné normalizace? Nebo historicky důležitou funkci rozhlasu? Je to opravdu důstojná památka? Čeho mají docílit nové aranže písní Lady Carneval, Bratříčku, zavírej vrátka, Želva nebo Klaunova zpověď? Co nám, při vší úctě, k srpnové okupaci řekne Xindl X, Marta Jandová, Vojta Dyk nebo bubeníci z kapely Tam Tam Batucada? Rozhlas takové maličkosti zřejmě neřeší a na počest 21. srpna nás tak čeká hudebně-zábavní pořad,“ zlobí se.
Připomíná, že Bílá byla exkluzivním hostem Akademického souboru písní a tanců A. V. Alexandrova. „Tedy tělesa, které v roce 1968 bylo součástí okupační armády a dnes je kulturní a pí ár jednotkou armády ruské. Český rozhlas byl v roce 2015 uváděn jako partner českého turné Alexandrovců, ale později se od něj distancoval. Bude se Lucie Bílá, která už se Václava Klause napodporovala dost a nyní chce být apolitická, vyjadřovat k minulému a ostatně i současnému režimu?" ptá se autorka.
„Pro někoho možná téma jen rádoby zásadní, pro mě důležité a mimořádně nevkusné. Nešťastnou dramaturgií a následnou komunikací dává tato sláva spíš vzkaz, že okupace je něco, co se sice stalo, ale všichni jsme to víceméně přežili a jede se dál. Však ono nebylo tak zle… pivo stálo dvě padesát a hranice byly zavřené,“ dodává spisovatelka.
Už dříve se nad vystoupením Bílé na tomto koncertu pozastavoval také třeba senátor Václav Láska. „Na koncertu k výročí sovětské okupace 1968 zapěje Lucie Bílá, která jindy zpívá a vychvaluje Alexandrovce. To je takový český styl připomínání naší historie. Hlavně uspořádat mega akci s celebritami, ale moc nad tím nepřemýšlet,“ upozornil.
Související
S Petrem Hannigem se lidé rozloučili ve Strašnicích. Přišla i Lucie Bílá
Českého slavíka 2022 získali Lucie Bílá, Marek Ztracený a Kabát
Lucie Bílá , Alexandrovci , Český rozhlas
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák