Za hromadné vraždy poprava. Může být v Česku obnoven trest smrti?

2. února 1989 byl vykonán poslední trest smrti na českém území. V pankrácké věznici popravili Vladimíra Lulka z Předměřic nad Labem. Je jedním z více než 1200 lidí, kteří byli na našem území popraveni.

Jak by se na tento trest dívali Češi dnes? Vycházet můžeme pouze z dva roky starého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který ukázal, že 38 procent lidí je proti zavedení poprav v naší zemi.

Překvapivě ale většina Čechů ale trest smrti podporuje. Ve zmiňovaném výzkumu pro něj hlasovala více než polovina lidí. Nejvyšší trest by se však hypoteticky týkal jen těch nejzávažnějších případů, jako jsou hromadné vraždy či brutální znásilnění.

Jak se navíc ukazuje, i ti nejhorlivější zastánci poprav povětšinou nesouhlasí s trestem smrti za nenásilné trestné činy, přesto i takové jsou ve světě trestány tímto způsobem.

Například v Číně dochází k popravám za narušení sociální stability i za hospodářské trestné činy. V Íránu se trestá smrtí projevování sexuální orientace a ve Vietnamu za politickou aktivitu. 

Zavedení trestu smrti ale není v Česku příliš reálné. Jak už dříve zmínil Nejvyšší soud, nad jeho obnovením nikdo neuvažuje. Navíc by mohl být uplatněn pouze v několika málo případech, které by navíc musely být bez nejmenších pochyb prokázány.

V tuto chvíli a pravděpodobně i v následujících letech či desítkách let tak zůstane tím nejtěžším trestem doživotní odnětí svobody.