Na pozvání Akademie věd ČR navštívil americký kosmonaut Andrew Feustel se svou paní Indirou Českou republiku. V pátek 12. dubna 2019 zavítá také do Brna a na Hvězdárně a planetáriu Brno vystoupí s přednáškou o svém pobytu ve vesmíru. Symbolicky tak oslaví Mezinárodní den kosmonautiky, který odkazuje na let Jurije Gagarina 12. dubna 1961.
„Akademie věd ČR se podílí v oblasti výzkumu vesmíru na mnoha projektech. Vážíme si proto, že Andrew Feustel přijal pozvání právě od nás. Jde o jeho třetí oficiální návštěvu Akademie věd i České republiky a jsme rádi, že tentokrát program zavítá především do regionů. Je skvělé, že se nám daří popularizovat vědu i tím, že do Česka zveme významné světové osobnosti. A takovou osobností Andrew Feustel bezesporu je,“ pochvaluje si předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
„Je mi ctí potkat se s panem Feustelem, skvělým kosmonautem, který na své cesty do vesmíru vždy bral i nějaký předmět vztahující se k České republice. Brno má ke kosmonautice blízko, provozujeme tu jedno z nejlepších planetárií v Evropě a brněnští vědci i firmy vyvíjejí a vyrábějí součástky do kosmických raket a umělých družic,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
Andrew Feustel v Brně
Andrewa Feustela i jeho paní Indiru přijme 12. dubna 2019 po poledni primátorka statutárního města Brna paní Markéta Vaňková. Ve 13.30 hod. následuje neformální beseda s novináři v prostorách Nové radnice na Dominikánském náměstí.
V pozdních odpoledních hodinách se manželé Feustelovi setkají se zástupci akademické obce, od 18 hodin následuje přednáška Andrewa Feustela Příběh kosmonauta ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Vstup volný, více informací naleznete na www.hvezdarna.cz.
Příběh Andrewa Feustela
Andrew Feustel navštívil Českou republiku poprvé v roce 2009 po svém letu v raketoplánu Atlantis k Hubbleovu kosmickému dalekohledu, při němž si do osobního balíčku přibalil Písně kosmické Jana Nerudy. Právě během pobytu v České republice se dozvěděl, že poletí podruhé – v roce 2011 v raketoplánu Endeavour na Mezinárodní kosmickou stanici. Při této příležitosti s sebou vzal symbol mnoha generací – postavičku Krtka od výtvarníka Zdeňka Milera. Krtek se tak stal „českým kosmonautem“, jehož prostřednictvím se především děti a mládež seznámily s životem na oběžné dráze.
Vzdělávací program Do kosmu s Krtkem existuje dodnes. Zprostředkoval informace i z třetího letu Andrewa Feustela v roce 2018, kdy strávil na Mezinárodní kosmické stanici přes půl roku, a ve druhé polovině pobytu byl dokonce jejím velitelem. Tehdy s ním opět cestoval český Krtek, tentokrát ale v menším provedení, protože v kabině Sojuz bylo pro cestu na Mezinárodní kosmickou stanici méně místa než v raketoplánu. S sebou vzal i kresbu Měsíční krajina, kterou v roce 1942 v terezínském ghettu nakreslil nadaný židovský chlapec Petr Ginz. Andrew Feustel k dnešnímu datu strávil ve vesmíru 226 dní, z toho 61 hodin a 48 minut ve volném kosmickém prostoru.
Andrew Feustel aneb co s sebou vzal do vesmíru
2009, raketoplán Atlantis – Písně kosmické (vystaveny v prohlídkovém okruhu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově).
2011, raketoplán Endeavour – Krtek astronaut, speciálně vyrobený Moravskou ústřednou Brno, aby vyhovoval podmínkám NASA a mohl letět v osobním balíčku („bydlí“ v České republice, stále jezdí po školách a besedách v rámci vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem).
2018, Mezinárodní kosmická stanice – opět Krtek, tentokrát menší, a především kresba Měsíční krajina, kterou namaloval židovský chlapec Petra Ginz v terezínském ghettu dva roky před svou smrtí.
Akademie věd ČR na organizaci turné Andrewa Feustela a jeho paní Indiry spolupracuje s Velvyslanectvím USA v Praze a Astronomickým ústavem AV ČR. Brněnskou část návštěvy zajišťuje Hvězdárna a planetárium Brno a magistrát města Brna.
Související
Co s tělem udělá šest měsíců ve vesmíru? Pro astronauty je obtížná i běžná chůze
Kosmonaut Feustel pro EZ: Věřím, že jednoho dne lidé budou žít i na jiných planetách
Andrew Feustel (astronaut) , Hvězdárna a planetárium Brno , Brno
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 49 minutami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 1 hodinou
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 1 hodinou
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 2 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 3 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 3 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 4 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 5 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 6 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Zdroj: Libor Novák