1. máj: Kde se vzal a proč Češi slaví svátek spojený se socialismem?

Mezinárodní den 1. května se slaví jako svátek práce. Málokdo ví, že tento den je uznán jako státní svátek většinou zemí světa, včetně téměř celého afrického kontinentu. Velmi populární je také v zemích Jižní Ameriky. Samotný svátek vznikl ke konci 19. století. Devatenácté století bylo ve znamení rozšíření dělnické vrstvy obyvatelstva, s tím souvisely postupně se objevující požadavky dělníků na zlepšení svých pracovních podmínek. Předobrazem budoucího svátku byly manifestace, kde dělníci požadovali zkrácení pracovní doby. Tyto manifestace byly typické pro Austrálii či Spojené státy.

Svátek práce se u nás slavil poprvé v roce 1890

Svátek práce byl vyhlášen v roce 1889 II. Internacionálou na popud francouzských socialistů. Mělo se jednat o oslavu na paměť vypuknutí dělnické stávky v americkém Chicagu z roku 1886 (té se tehdy účastnilo na 300 tisíc dělníků, při nepokojích zemřelo několik lidí). Už o dva roky později se však sváteční den ujal i v českých zemích, poprvé se oficiálně slavil na pražském Střeleckém ostrově.

Veřejnost a státní orgány pojímaly slavnost s velkými obavami, ozbrojené složky se řádně připravovaly na případné konfliktní situace, které by dělníci mohli vyvolat. Kromě stávky v Ostravě, která byla důsledkem oslavy, vše proběhlo v poklidu.

Příkladem zpolitizování svátku práce může být postoj nacistického Německa. Původně Hitler považoval svátek za jakýsi marxisticko-anarchistický výmysl, později ho nacisté jako svátek uznali. Katolická církev později 1. máj zasvětila svatému Josefovi dělníkovi. Proč padla volba dne svátku na 1. květen? Podle historiků to může být spojeno s představou ukončení těžkého zimního období a s příchodem delších a slunných dní. Manifestace a oslavy práce se postupně proměňovaly, získávaly masovější charakter veselek a lidových slavností.

Po vzniku samostatného Československa se na oslavách svátku práce podílela zejména politická uskupení, která dělníky zastupovala. Z politických stran tak šlo především o sociální demokracii, pozitivně se k dělníkům opakovaně vyjadřoval i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jako oficiální státní svátek se v soustátí ujal v roce 1919.

Mávátka a transparenty s bojovými hesly byly nezbytnou součástí májových průvodů

Největší masovosti se oslavám svátku práce dostalo v našich zemích za komunismu. V praxi šlo o součást propagandy, kterou režim šířil. Účast na průvodech městy, které byly často doprovázeny projevy politiků z přistavěných tribun, byla povinná.

Důležitým doplňkem v průvodu byla mávátka a zdobené oslavné transparenty, alegorické vozy. Součástí byly i přehlídky nejrůznějších profesí. V průvodech se povinně angažovaly děti ze škol, zaměstnanci podniků ale i členové různých dalších organizací, například Červeného kříže. Hlavní barvou oslav byla rudá, nezbytnou součástí průvodů byly portréty zakladatelů dělnického hnutí.

V dnešní době už tyto masové akce pominuly, politizace svátku však trvá. V největších českých městech je jednotlivé politické strany využívají ke svým manifestacím a svému zviditelnění. Nejaktivnějšími v tomto smyslu zůstávají Komunisté, akce však pořádají i ostatní strany. V řadě zemí však masový charakter oslav svátku přetrvává.

První máj je však v českém prostředí kromě dne oslav práce také svátkem všech zamilovaných. Svátek vychází z keltských a germánských tradic, kdy první květnový den byl oslavován jakožto doba plodnosti.  Ženy a dívky by v tento den měly být políbeny pod rozkvetlou třešní, aby následující rok neuschla. Nejvíce tuto tradici zpopularizoval pražský vrch Petřín, který je význačný svými rozkvetlými třešňovými alejemi.