Rumuni jsou jako malé děti! Češi jsou zodpovědnější

Praha - Z porovnání názorů Čechů, Poláků a Rumunů na téma zadlužování vyplývá, že Češi a Poláci jsou více otevřeni dialogu s firmami, které spravují pohledávky, Rumuni zase žijí přítomností. V pondělí o tom informovala společnost KRUK International.

Nejvíce patrné rozdíly jsou při analýze přístupu třech národností k příčinám zadlužování se a názorů na splácení dluhu. V každé zemi uváděli dotazovaní totožně, že ve většině případů jsou překážkou při splácení dluhů vnější okolnosti jako ztráta práce, nehoda nebo onemocnění. Nešťastné události jako hlavní příčinu finančních problémů uvádí 41 procent Čechů a 50 procent Poláků. Naopak mezi obyvateli Rumunska dalo tuto odpověď až 78 procent respondentů."Ukazuje nám to, že obyvatelé Česka a Polska přistupují k tématu více uvědoměle a odpovědně. Vědí, že kromě nepředvídatelných událostí existují i jiné příčiny zadlužení, které jsou spíše v nich samých a v jejich finančních rozhodnutích, které udělali," uvedl Vítězslav Kus, obchodní a marketingový ředitel KRUK International.Toto potvrzují i jiné poznatky získané z provedených průzkumů. Až 30 procent Čechů si je vědomo toho, že příčinou zadlužení může být přecenění svých finančních možností. V případě Poláků si totéž myslí 14 procent dotazovaných, ale mezi obyvateli Rumunska již jen šest procent. Stejně tak zřídka považují Rumuni za příčinu nadměrného zadlužování získávání majetku a odkládání myšlenky na splátku ´na zítra´. Takovouto odpověď uvedli dotazovaní z Rumunska jen ve třech procentech případů, zatímco Češi až ve čtrnácti procentech. "Tento názor Čechů naznačuje, že budou při přijímání svých finančních rozhodnutí opatrnější, budou se rozvážněji rozhodovat o dalších nákupech a důkladněji vyhodnotí své finanční možnosti," komentoval Kus.Češi a Poláci jsou také nejvíce otevřeni kontaktu a hledání pomoci u firem, které spravují dluhy. Jak ukazuje průzkum společnosti KRUK International, 30 procent Čechů a 29 procent Poláků by se rozhodlo komunikovat s inkasní firmou a společně hledat řešení v těžké situaci. Rumuni jsou tomuto řešení již méně nakloněni. Celkem 63 procent by se naopak rozhodlo hledat pomoc u partnera nebo nejbližší rodiny. Jen sedm procent by se obrátilo na svého věřitele s prosbou o rozložení dluhu na splátky. "Je to další důkaz, který svědčí o velké finanční zralosti Čechů v porovnání s Polskem a Rumunskem," soudí Vítězslav Kus. Potvrzuje to i prohlášení až 64 procent dotazovaných Čechů, že v případě zadlužení by chtěli co nejrychleji splatit dluh. Například tak, že si najdou náhradní zdroje příjmů.Celkem 18 procent Čechů a Poláků a 22 procent obyvatel Rumunska tvrdí, že by nehledalo v případě finančních problémů pomoc, protože sami vědí, co při nadměrném zadlužení udělat. Zároveň 48 procent obyvatel Rumunska, 39 procent Čechů a 34 procent Poláků soudí, že lidé chtějí své dluhy splácet, ale nevědí jak."Srovnání výsledků průzkumů provedených na třech trzích ukazuje, že jak Češi a Poláci, tak i obyvatelé Rumunska se potřebují vzdělávat v oblasti zadlužování a splácení dluhů. Průzkum dokazuje, že stále mnoho z nás neví, jak by se v situaci nadměrného zadlužení zachovalo a jak by si poradilo. V této oblasti je tedy velká odpovědnost na straně finančních institucí," doplnil Vítězslav Kus.Paralelní průzkumy názorů Čechů, Poláků a Rumunů skupina KRUK provedla v lednu a únoru 2012 na reprezentativním vzorku více než 1000 lidí z každého trhu. Na průzkumu se podílely osoby ve věku 18 – 60 let, které spolurozhodují o financích své domácnosti.Společnost KRUK International je členem skupiny KRUK, která je mezinárodní společností zabývající se správou pohledávek na středoevropských trzích. Její činnost se zaměřuje na vymáhání pohledávek jak finančních ústavů, tak i velkých korporátních zákazníků.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Rumunsko Česká republika

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 8 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 10 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 11 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 13 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Princ Andrew unikl dalšímu policejnímu vyšetřování. Není prý důvod ho obnovit

Bývalý britský princ Andrew si může oddechnout. Metropolitní policie oznámila, že nehodlá podniknout žádné další kroky ohledně nařčení, že bratr krále Karla III. žádal členy vlastní policejní ochranky o informace o Virginii Giuffreové. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy