Pracující Češi: Máme směšně malý plat!

Názor asi třetiny ekonomicky aktivní populace (32 %) je pak na pomezí spokojenosti a nespokojenosti. Nespokojených je tradičně menšina, aktuálně tento pocit ze svého zaměstnání vyjádřilo sedm procent pracujících. Ve srovnání s loňským rokem klesl o šest procentních bodů podíl "napůl spokojených, napůl nespokojených" a v celkovém úhrnu velmi mírně stoupl podíl spokojených (o čtyři procentní body z 57 % na 61 %).Vyšší úroveň spokojenosti statistici zaznamenali u podnikatelů a živnostníků, kteří pracují jako samostatně výdělečně činné osoby, a u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. Ve srovnání s těmito skupinami se u zaměstnanců výrazně snižuje podíl "velmi spokojených" a roste podíl ve skupině "napůl spokojených". Tato tendence se ještě více posiluje u kvalifikovaných dělníků. U nekvalifikovaných dělníků se naproti tomu jako u jediné skupiny výrazněji projevuje nespokojenost se zaměstnáním.Vztahy na pracovišti jsou celkem asi třemi čtvrtinami populace (75 %) hodnoceny kladně, 25 procent dotázaných považuje atmosféru na pracovišti za přátelskou až důvěrnou, podle 50 procent vztahy na pracovišti charakterizuje dobrá spolupráce, i když bez zvláštní osobní blízkosti. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní vnímá klima na pracovišti celkem 18 procent dotázaných, sedm procent zvolilo odpověď "neví". Podobně jako v roce 2011 firma zaznamenala o něco vyšší podíl ekonomicky aktivních, kteří si myslí, že v jejich zaměstnání převažuje přátelská až důvěrná atmosféra. Jinak se ale získané hodnoty nijak zásadně neodchylují od minulých měření.Z dalších výsledků vyplývá, že celkem asi tři pětiny pracujících (63 %) se domnívají, že jejich měsíční příjem je menší, než by si zasloužili. Z toho 21 procent dotázaných má za to, že je mnohem menší, než by bylo adekvátní. O přiměřenosti finančního ohodnocení je naopak přesvědčena celkem asi třetina pracujících (34 %), zatímco zanedbatelné jedno procento dotázaných se považuje za příjmově nadhodnocené. Ve srovnání se třemi posledními měřeními v názorech na finanční ohodnocení statistici nezaznamenali žádnou výraznou změnu.Výši svého výdělku nejčastěji považují za odpovídající podnikatelé a živnostníci. Relativně silné je přesvědčení o přiměřenosti příjmů také u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. U ostatních zaměstnanců a především u dělníků naopak firma pozoruje vyšší podíly názoru, že finanční ohodnocení není adekvátní.O změně zaměstnání aktuálně uvažuje asi desetina pracujících (10 %), 83 procent dotázaných naopak hodlá setrvat ve stávajícím zaměstnání. Podíl pracujících, kteří uvažují o změně zaměstnání, se oproti roku 2011 nezměnil. Za sledované časové období představuje jediné výraznější vychýlení rok 2008, kdy změnu zaměstnání plánovalo 16 procent dotázaných.Ztráty práce se v červnu 2012 obává celkem 24 procent dotázaných (tj. zhruba čtvrtina populace). Více jak dvě pětiny pracujících (45 %) naopak pokládají možnost, že by přišli o své pracovní uplatnění, za spíše nepravděpodobnou a více jak jedna desetina (13 %) si je svou prací zcela jista. Vyšší je četnost odpovědí "neví" (18 %), kterou je ovšem obtížné přesně interpretovat. Oproti roku 2011 se o osm procentních bodů (z 53 % na 45 %) snížil podíl těch, kdo ztrátu zaměstnání považují za "spíše nepravděpodobnou". Zároveň velmi mírně (o čtyři procentní body) stoupl celkový počet pracujících, kteří připouštějí pravděpodobnost ztráty zaměstnání. I přes tyto posuny zůstávají nicméně naměřené hodnoty stále vzdáleny údajům z roku 2009, kdy v souvislosti s ekonomickou krizí obavy o zaměstnání dosáhly svého maxima za poslední období.