Praha - Aktivista Mirek Vodrážka ze sdružení neUSTRčení obvinil v pondělí ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiřího Pernese z plagiátorství. Tvrdí, že Pernes ve vědecké práci necituje z primárních zdrojů, ale opsal 46 procent citací od studenta z jeho diplomové práce.
Jako důkaz předložil chybné citace, které Pernes z diplomové práce zkopíroval. "Očekáváme, že se proti tomuto nařčení budete bránit soudně," řekl Vodrážka. Pernes nařčení odmítl s tím, že uvedenou diplomku uvedl mezi svými zdroji, ze kterých při psaní své práce vycházel. "Mluvíte o věci, které nerozumíte, a byl bych rád, kdybyste toho nechal," řekl Pernes a odmítl záležitost dále rozebírat.
K výtkám, že studoval večerní univerzitu marxismu leninismu, takzvaný VUML, jen řekl, že "podle české legislativy toto studium není překážkou pro výkon funkce ředitele". "Důležité je, že jsem nikdy nebyl členem KSČ, ani jejím kandidátem a nespolupracoval jsem s StB, ačkoliv se o to dlouhodobě pokoušela," řekl Pernes.
Odvolání čtyř lidí z vedení ústavu nový ředitel zdůvodnil tím, že tito lidé stáli za rozhodnutími, které nemůže akceptovat. Jako příklad uvedl rekonstrukci kanceláře ředitele za bezmála milion korun. Vyvrátil obavy, že by se chod Ústavu pro studium totalitních režimů nějakým výrazným způsoben změnil. "Obavy jsou naprosto neopodstatněné a nemají racionální jádro," řekl.
Zdůraznil, že ústav chce zpřístupnit 14 milionů digitálních kopií, většinou z provenience komunistické rozvědky, v průběhu letošního roku otevřít v Brně badatelnu Archivu bezpečnostních složek a nechat udělat finanční a personální audit, který má zefektivnit činnost ústavu.
Členství ve vědecké radě, která je poradním orgánem, ředitel nabídl několika českým a světovým odborníkům v daném oboru. Ti nabídku přijali, jména se zveřejní až po projednání s radou ústavu. Další působení exředitele Pavla Žáčka v ÚSTR není stále jasné. "Já jsem žádnou oficiální nabídku od pana ředitele nedostal," řekl Žáček. Podle Pernese již nějaká jednání proběhla, ale neúspěšně. Funkci ředitele archivu Žáčkovi nenabídne.
Dosavadní působení Pernese v čele ústavu vzbudilo v očích veřejnosti i politiků rozruch. Pernes totiž hned prvního dubna, kdy do úřadu ředitele nastoupil, rozdal výpovědi čtyřem lidem z vedení. Odvolal ředitele kanceláře ústavu Patrika Košického, ředitele odboru informatiky Marcela Uchytila a dva náměstky.
Prvním náměstkem ředitele byl jmenován doktor Jaromír Kalus, který nahradil Miroslava Lehkého. Ředitelkou kanceláře ředitele ústavu se stala Iva Vojtková, vystřídala Patrika Košického. Na místo náměstka René Schreiera a ředitele odboru ekonomiky a provozu Marcela Uchytila bude vypsáno výběrové řízení.
"Nově jmenovaní pracovníci ústavu mají podle mého názoru vyšší kvalifikaci a zkušenosti než tým, který si přivedl můj předchůdce Pavel Žáček. Věřím, že budou přínosem pro ústav, který v minulosti čelil kritice v mnoha mediálních kauzách. Ústav se musí více zaměřit na vědecké a ne mediální výstupy své práce," uvedl Pernes.
Svým jednáním Pernes zneklidnil i místopředsedu Senátu Jiřího Lišku. "K volbě nového ředitele Ústavu, přestože ji provázela řada nesrovnalostí, jsem se nevyjadřoval. Prvními kroky učiněnými novým ředitelem Jiřím Pernesem jsem však již natolik zneklidněn, že nemohu mlčet. Odvolání celého vedení Ústavu odporuje jak všem dosavadním veřejným vyjádřením Jiřího Pernese, tak bohužel potvrzuje obavy z diskontinuity dalšího směřování Ústavu a ochromení jeho činnosti," napsal Liška, který byl iniciátorem a zakladatelem zákonu o ÚSTR, ve svém tiskovém prohlášení.
Související
Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
Sobotka slibuje politiku pro seniory: Vyšší důchody, vlak a zdravotnictví zdarma
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek