Pernes je plagiátorem diplomek, tvrdí aktivista Vodrážka

Praha - Aktivista Mirek Vodrážka ze sdružení neUSTRčení obvinil v pondělí ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiřího Pernese z plagiátorství. Tvrdí, že Pernes ve vědecké práci necituje z primárních zdrojů, ale opsal 46 procent citací od studenta z jeho diplomové práce.

Jako důkaz předložil chybné citace, které Pernes z diplomové práce zkopíroval. "Očekáváme, že se proti tomuto nařčení budete bránit soudně," řekl Vodrážka. Pernes nařčení odmítl s tím, že uvedenou diplomku uvedl mezi svými zdroji, ze kterých při psaní své práce vycházel. "Mluvíte o věci, které nerozumíte, a byl bych rád, kdybyste toho nechal," řekl Pernes a odmítl záležitost dále rozebírat.

K výtkám, že studoval večerní univerzitu marxismu leninismu, takzvaný VUML, jen řekl, že "podle české legislativy toto studium není překážkou pro výkon funkce ředitele". "Důležité je, že jsem nikdy nebyl členem KSČ, ani jejím kandidátem a nespolupracoval jsem s StB, ačkoliv se o to dlouhodobě pokoušela," řekl Pernes.

Odvolání čtyř lidí z vedení ústavu nový ředitel zdůvodnil tím, že tito lidé stáli za rozhodnutími, které nemůže akceptovat. Jako příklad uvedl rekonstrukci kanceláře ředitele za bezmála milion korun. Vyvrátil obavy, že by se chod Ústavu pro studium totalitních režimů nějakým výrazným způsoben změnil. "Obavy jsou naprosto neopodstatněné a nemají racionální jádro," řekl.

Zdůraznil, že ústav chce zpřístupnit 14 milionů digitálních kopií, většinou z provenience komunistické rozvědky, v průběhu letošního roku otevřít v Brně badatelnu Archivu bezpečnostních složek a nechat udělat finanční a personální audit, který má zefektivnit činnost ústavu.

Členství ve vědecké radě, která je poradním orgánem, ředitel nabídl několika českým a světovým odborníkům v daném oboru. Ti nabídku přijali, jména se zveřejní až po projednání s radou ústavu. Další působení exředitele Pavla Žáčka v ÚSTR není stále jasné. "Já jsem žádnou oficiální nabídku od pana ředitele nedostal," řekl Žáček. Podle Pernese již nějaká jednání proběhla, ale neúspěšně. Funkci ředitele archivu Žáčkovi nenabídne.

Dosavadní působení Pernese v čele ústavu vzbudilo v očích veřejnosti i politiků rozruch. Pernes totiž hned prvního dubna, kdy do úřadu ředitele nastoupil, rozdal výpovědi čtyřem lidem z vedení. Odvolal ředitele kanceláře ústavu Patrika Košického, ředitele odboru informatiky Marcela Uchytila a dva náměstky.

Prvním náměstkem ředitele byl jmenován doktor Jaromír Kalus, který nahradil Miroslava Lehkého. Ředitelkou kanceláře ředitele ústavu se stala Iva Vojtková, vystřídala Patrika Košického. Na místo náměstka René Schreiera a ředitele odboru ekonomiky a provozu Marcela Uchytila bude vypsáno výběrové řízení.

"Nově jmenovaní pracovníci ústavu mají podle mého názoru vyšší kvalifikaci a zkušenosti než tým, který si přivedl můj předchůdce Pavel Žáček. Věřím, že budou přínosem pro ústav, který v minulosti čelil kritice v mnoha mediálních kauzách. Ústav se musí více zaměřit na vědecké a ne mediální výstupy své práce," uvedl Pernes.

Svým jednáním Pernes zneklidnil i místopředsedu Senátu Jiřího Lišku. "K volbě nového ředitele Ústavu, přestože ji provázela řada nesrovnalostí, jsem se nevyjadřoval. Prvními kroky učiněnými novým ředitelem Jiřím Pernesem jsem však již natolik zneklidněn, že nemohu mlčet. Odvolání celého vedení Ústavu odporuje jak všem dosavadním veřejným vyjádřením Jiřího Pernese, tak bohužel potvrzuje obavy z diskontinuity dalšího směřování Ústavu a ochromení jeho činnosti," napsal Liška, který byl iniciátorem a zakladatelem zákonu o ÚSTR, ve svém tiskovém prohlášení.

Související

Více souvisejících

Jiří Pernes

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy