Praha - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se zabývá srpnovou reportáží České televize o demonstracích v šesti městech České republiky. V příspěvku podle rady zazněl hodnotící komentář sociologa, aniž byl nějak korigován názorem jiné strany či moderátorkou pořadu. Kvůli reportáži se již dříve na Radu České televize v otevřeném dopisu obrátila skupina osobností. Jiní naopak reportáž přivítali jako pokus televize o pluralitu názorů.
Rada na svém posledním zasedání zahájila s ČT správní řízení, ve kterém má získat další podklady k reportáži odvysílané letos 24. srpna v Událostech v regionech. "V příspěvku zazněl hodnotící komentář sociologa Jiřího Siostrzonka, jehož vyjádření nebylo nijak korigováno názorem jiné strany či samotnou moderátorkou pořadu, čímž bylo jednostranně zvýhodněno určité, značně vyhraněné názorové spektrum, které zjednodušeně interpretuje příčiny etnického napětí mezi Romy a majoritou a de facto obhajuje radikalizaci společnosti," uvedla rada v tiskové zprávě.
Nebylo tak podle ní zajištěno dodržování zásad objektivity a vyváženosti a to, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory.
Reportáž údajně stranila útočícím rasistům
Kvůli reportáži se již v srpnu obrátila na Radu České televize dokumentaristka Apolena Rychlíková, která v dopisu podepsaném řadou osobností mimo jiné zpochybnila výběr Siostrzonka jakožto sociologa vyjadřujícího se k projevům rasové nenávisti.
"Hlavním poselstvím této reportáže byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba útočících rasistů, a to přesně tím typem argumentace, který tu týden co týden žene lidi do ulic s pokřiky jako ´černé svině´ nebo ´Čechy Čechům´," napsali pisatelé radě. Podle nich se ČT přiklonila na stranu radikálů, přitom by měla hájit ohrožené a stavět se proti nesnášenlivosti.
V jiném dopise poté Radu České televize oslovili také novinář Dušan Stuchlík či dokumentarista Václav Dvořák, podle nichž naopak reportáž byla "po dlouhé době prvním náznakem pokusu České televize o pluralitu názorů na závažný problém v soužití české společnosti s nepřizpůsobivou částí romské populace".
Udělejte něco s protiromskými náladami v Česku, zní z EU
Poslanec Evropského parlamentu a šéf ODS ve Žďáru nad Sázavou Ivo Strejček ostře kritizuje skutečnost, že politické strany i stát mnoho let neřešily problémy soužití menšin s většinovou společností. Výsledkem je prudký nárůst napětí a vzrůstající aktivity neonacistů, kteří zneužívají vyostřené nálady.
Europoslanec to prohlásil ve svém článku pro portál Virtually.cz. „Politika se natolik dlouho tvářila, že ji problém soužití menšin s většinou nezajímá, až došlo k rostoucímu samovolnému průchodu napětí mezi místními občany a menšinami neochotnými jakkoliv s většinou žít v přijatelném a korektním vztahu. Tak dlouho si politika všímala sebe sama, až se část většiny rozhodla způsobem demonstrativním vyjádřit svůj názor," uvedl Strejček.
„Komisař Rady Evropy pro lidská práva nedávno vyzval Českou republiku, aby její vláda a její úřady už konečně něco udělali s protiromskými náladami. Jako poslanec Evropského parlamentu takové stále se opakující výzvy znám. Obvykle přicházejí ze zemí, kde mají svých starostí dost, a obvykle jsou založeny, bohužel, na účelově pokřivených informacích našich vlastních českých „občanských" uskupení, která ráda (bůhvíproč) žádají zahraniční instituce, aby u nás „zjednaly" pořádek," dodal politik.
Europoslanec soudí, že problém je velmi závažný, píšou krajskelisty.cz. V této situaci nelze strkat hlavu do písku a tvářit se, že se to nějak vyřeší. „Obávám se, že sílící protiromské demonstrace jsou výsledkem radikalizujícího se zoufalství normálních lidí, které dohnalo běžné občany k demonstracím proti „svému" státu. Proti instituci, která toleruje stav, v němž je dlouhodobě ponechána většinová společnost bez pomoci a ochrany proti skupinám agresivních útočníků z řad minority a který akceptuje tendenční mediální jednostrannost," upozorňuje politik.
Související
Sněmovna odvolala Köppla z vysílací rady kvůli střetu zájmů
Česká televize při vysílání losování Sazky porušila zákon, konstatovala RRTV
RRTV , Česká televize , Protiromská demonstrace
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 1 hodinou
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 10 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 10 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
Zdroj: Libor Novák