Šéf OSN v Praze: Z Česka se může poučit řada míst, řekl Pan Ki-mun

Devětašedesátiletý Jihokorejec, který zlatou medaili převzal z rukou rektora Tomáše Zimy, s úsměvem poznamenal, že už v minulosti nesl olympijskou pochodeň, ale nikdy nesnil o tom, že získá zlatou medaili. Přijal ji za mnoho tisíc zaměstnanců OSN, kteří pracují se zápalem pro mír na celém světě za často velmi obtížných podmínek. Poznamenal, že mnoho z nich za mír, stabilitu a lidská práva zaplatilo životem. To jsou podle něj skuteční šampioni.

Generální tajemník OSN také připomněl nadcházející 666. výročí vzniku Univerzity Karlovy. Kdyby o něm věděl dříve, načasoval by prý svou návštěvu jinak. Rád by ale přijel na 777. výročí založení univerzity, nechal se také slyšet k pobavení publika.

"Jsem silně přesvědčen, že musíme náš pohled udržet i na problémech, které se mohou zdát méně bezprostřední, ale v delším časovém horizontu mohou představovat větší nebezpečí," řekl pak v přednášce před zaplněným sálem Karolina. Kromě mediálně méně viditelných konfliktů, jako jsou ty v Jižním Súdánu nebo Středoafrické republice, hovořil o trojici svých priorit.

První z nich je naplnění takzvaných rozvojových cílů tisíciletí, které si země OSN stanovily v roce 2000. I když v jejich naplňování bylo dosaženo značného pokroku, stále je podle Pan Ki-muna na světě 57 milionů dětí bez přístupu k základnímu vzdělání a každý sedmý obyvatel planety žije v chudobě. "To znamená, že miliarda lidí jde každý den spát o hladu," poznamenal s tím, že je třeba je nakrmit.

Psali jsme: OSN tvrdě: Zločiny v KLDR jsou srovnatelné s nacismem, Čína protestuje OSN se postavila za homosexuály, církev v Rusku dál řádí  

Generální tajemník OSN přicestoval včera. Při večeři s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem zmínil, jak je Česká republika, zejména Praha, populární mezi korejskými turisty. Poprvé Pan Ki-mun dorazil do Prahy v dubnu 2011. „To, že se nás rozhodl navštívit po tak krátké době, jistě zvýší prestiž České republiky v rámci OSN," myslí si Jan Kavan, který byl v letech 2002 až 2003 předsedou Valného shromáždění.

Díky, Česká republiko

Pan Ki-mun po dnešní schůzce s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) ocenil české angažmá v oblasti lidských práv a humanitární podpory. S českým ministerským předsedou se bavili také o aktuální situaci na Ukrajině, v Sýrii nebo střední Africe.

Pokud jde o napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, která nedávno připojila Krym, shodli se podle Pan Ki-muna oba politici na nutnosti najít politické řešení krize a podpořit přímý dialog obou stran.

"Poděkoval jsem premiérovi České republiky za velmi velkorysou podporu humanitární pomoci syrskému lidu," poznamenal šéf světové organizace k dalšímu aktuálnímu tématu, kterému se věnovali. Věří, že v podpoře bude Česko pokračovat, protože řešení blízkovýchodního konfliktu může trvat a lidé potřebují pomoc okamžitě.

"Jsem vládě především vděčný za její přínos k ochraně a zachování lidské důstojnosti a lidských práv," poznamenal Pan Ki-mun. "Získali jste lidská práva a demokracii po velmi dlouhém zápase a věřím, že tento zářný příklad bude sdílen a že se ze zkušenosti České republiky poučí řada jiných míst, kde lidská důstojnost a lidská práva nejsou dobře chráněna."

Situace ve Středoafrické republice byla jedním z témat odpoledního setkání Pan Ki-muna s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. Kromě otázky změn klimatu spolu hovořili i o zapojení ČR do mírových misí OSN. Pan Ki-mun se podle Hamáčka přímo zmínil o operaci ve Středoafrické republice i o potřebě OSN, pokud jde o leteckou přepravu.

"Já jsem mu slíbil, že o této věci budu mluvit s předsedou vlády a dalšími ministry, protože česká armáda nedávno vyřadila z výzbroje letouny An-26, které podle mých informací stále jsou v majetku Armády České republiky a hledá se pro ně využití," řekl Hamáček ČTK.

Pan Kimun je osmým generálním tajemníkem OSN

Valné shromáždění jej do této funkce zvolilo 13. října 2006. Úřad začal vykonávat s účinností od 1. ledna 2007, kdy nahradil předchozího tajemníka Kofi Annana.

Předchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti".

V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.

V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích vypracovaných zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna až září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.