Praha - Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se dnes stal nynější náměstek ústavu Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu získal nadpoloviční většinu hlasů. Šestičlenná rada ústavu se rozhodovala mezi ním a francouzskou historičkou Muriel Blaiveovou, která do posledního kola také postoupila. Novinářům to po tajném hlasování rady oznámila její předsedkyně Emilie Benešová.
Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě. Její rozhodnutí Hazdru překvapilo. Novinářům řekl, že si byl vědom toho, že názor rady není jednotný a vnímá to jako závazek. "Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná," uvedl. Jako prvního náměstka si chce na ústav přivést Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry jde o organizačně schopného a erudovaného historika.O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. Tuto skutečnost rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům," řekla. Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se ohradili dva neúspěšní kandidáti, a Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.Do závěrečných fází volby ředitele ÚSTR nepostoupil například švýcarský historik Adrian Portmann. Již dříve uvedl, že rada ústavu vyřazovala kandidáty z tendru nezákonně, žádal ji proto o nápravu a dodal, že v opačném případě se bude bránit i soudně. V prohlášení, které dnes zaslal ČTK, zopakoval, že konkurs provázela řada závažných chyb a nezákonných postupů, volbu proto nepovažuje za regulérní ani platnou. Mimo jiné tvrdí, že pravidla výběrového řízení Rada ÚSTR několikrát podstatně změnila a ani je sama nedodržovala. "Rada ÚSTR bude dále čelit soudnímu přezkoumání regulérností výběrového řízení, které je vzhledem k četným chybám velmi snadno napadnutelné," uvedl Portmann. Dlouhodobá agonie a morální krize ústavu tak bude podle něj pokračovat.Hazdra dnes řekl, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. "Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti," řekl. Do úřadu nastoupí 1. května.Třicetiletý Hazdra je prvním náměstkem ředitele ÚSTR od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V ústavu už v minulosti pracoval, od dubna 2008 téměř dva roky vedl oddělení zkoumání doby nesvobody v letech 1938 až 1945.Od poloviny května 2010 byl dokonce tři měsíce prozatímním ředitelem ústavu. Čelil však kritice ze strany rady, protože proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého. Tehdy se hájil mimo jiné tím, že Bukovszky nechal zveřejnit materiály vojenské kontrarozvědky. "Pan Hazdra, byť je nejmladší, má nejvíce manažerských zkušeností," uvedla Benešová k výsledku volby.Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od jeho založení. Loni způsobilo rozruch odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila Pavlou Foglovou, která Hazdru do ústavu znovu přivedla. I ona čelí kvůli některým svým rozhodnutím kritice, stejně jako členové rady.Hazdra dnes zopakoval, že chce zvýšit vědeckovýzkumnou a vzdělávací roli ústavu. Konkrétně vzdělávací úsek potřebuje podle něj personálně posílit, chce se zaměřit na spolupráci se školami a vzdělávacími středisky.
Související
Zkáza ČSR byla v březnu 1939 dokonána. Většina lidí si přála válku s nacisty, říká historik
V ÚSTR roste napětí. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze StB
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák