Praha - Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se dnes stal nynější náměstek ústavu Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu získal nadpoloviční většinu hlasů. Šestičlenná rada ústavu se rozhodovala mezi ním a francouzskou historičkou Muriel Blaiveovou, která do posledního kola také postoupila. Novinářům to po tajném hlasování rady oznámila její předsedkyně Emilie Benešová.
Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě. Její rozhodnutí Hazdru překvapilo. Novinářům řekl, že si byl vědom toho, že názor rady není jednotný a vnímá to jako závazek. "Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná," uvedl. Jako prvního náměstka si chce na ústav přivést Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry jde o organizačně schopného a erudovaného historika.O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. Tuto skutečnost rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům," řekla. Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se ohradili dva neúspěšní kandidáti, a Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.Do závěrečných fází volby ředitele ÚSTR nepostoupil například švýcarský historik Adrian Portmann. Již dříve uvedl, že rada ústavu vyřazovala kandidáty z tendru nezákonně, žádal ji proto o nápravu a dodal, že v opačném případě se bude bránit i soudně. V prohlášení, které dnes zaslal ČTK, zopakoval, že konkurs provázela řada závažných chyb a nezákonných postupů, volbu proto nepovažuje za regulérní ani platnou. Mimo jiné tvrdí, že pravidla výběrového řízení Rada ÚSTR několikrát podstatně změnila a ani je sama nedodržovala. "Rada ÚSTR bude dále čelit soudnímu přezkoumání regulérností výběrového řízení, které je vzhledem k četným chybám velmi snadno napadnutelné," uvedl Portmann. Dlouhodobá agonie a morální krize ústavu tak bude podle něj pokračovat.Hazdra dnes řekl, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. "Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti," řekl. Do úřadu nastoupí 1. května.Třicetiletý Hazdra je prvním náměstkem ředitele ÚSTR od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V ústavu už v minulosti pracoval, od dubna 2008 téměř dva roky vedl oddělení zkoumání doby nesvobody v letech 1938 až 1945.Od poloviny května 2010 byl dokonce tři měsíce prozatímním ředitelem ústavu. Čelil však kritice ze strany rady, protože proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého. Tehdy se hájil mimo jiné tím, že Bukovszky nechal zveřejnit materiály vojenské kontrarozvědky. "Pan Hazdra, byť je nejmladší, má nejvíce manažerských zkušeností," uvedla Benešová k výsledku volby.Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od jeho založení. Loni způsobilo rozruch odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila Pavlou Foglovou, která Hazdru do ústavu znovu přivedla. I ona čelí kvůli některým svým rozhodnutím kritice, stejně jako členové rady.Hazdra dnes zopakoval, že chce zvýšit vědeckovýzkumnou a vzdělávací roli ústavu. Konkrétně vzdělávací úsek potřebuje podle něj personálně posílit, chce se zaměřit na spolupráci se školami a vzdělávacími středisky.
Související
Zkáza ČSR byla v březnu 1939 dokonána. Většina lidí si přála válku s nacisty, říká historik
V ÚSTR roste napětí. Historikové se přou o svědka v Babišově kauze StB
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 1 hodinou
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
Zdroj: Libor Novák