Ruská rozvědka hledá v Česku pitomé politiky, říká Randák

"Není tajemstvím, že Česká republika je pro ruské služby extrémně zajímavá destinace. Jde o předpolí pro směřování na západ do Bruselu," řekl Lidovým novinám Karel Randák.

Jeho slova o ruských špionech doplňuje někdejší ředitel Vojenského obranného zpravodajství Andor Šándor: "Cokoliv se jim povede, aby ukázali, že nejsme pevným článkem EU a NATO, je pro ně vítězstvím." 

Agenti mohou na našem území podle Šándora působit legálně pod krytím ruské ambasády, nebo jako podnikatelé. "Zakládají si zde firmy s anglickými názvy, sídly v Lucembursku a jinde po světě. Rozkrytí se snaží zabránit častými přesuny a změnami názvů," upozorňuje publicista Karel Pacner, který se ruské špionáži dlouhodobě věnuje.

Další specifickou oblastí jejich působení je podle Lidových novin oblast vědecko-technická, zejména zbrojení. Například pardubická společnost Era uspěla ve výběrovém řízení NATO na radary Věra. "O to se stoprocentně zajímá vojenská rozvědka GRU. Především o technické parametry radaru. Určitě chtějí vědět, kde budou radary v rámci NATO nasazené, jaká území mají pokrývat," říká Karel Randák.

Analytiyci se shodují, že v Česku se agenti nezajímají o strategické informace z NATO, neboť ty se k nám většinou vůbec nedostanou. Snaží se prý zejména naklonit si veřejné mínění. "Využívají různá aktivistická hnutí jako užitečné idioty," sdělil deníku pod podmínkou anonymity český diplomat.

Ruská rozvědka prý rovněž ráda vyhledává osobnosti, které inklinují k myšlence slovanské jednoty, mezi politiky. "Politici jsou někdy tak pitomí, že toho sami vyžvaní moc. A to říkám zcela vážně. Jde v podstatě o nevědomé agenty," říká Randák.