Jak šel čas s Gretou Thunbergovou? Překladatelka prozradila víc

Greta Thunbergová  zmobilizovala miliony lidí po celém světě a probudila v nich zájem o problematiku klimatických změn. Mladá aktivistka s Aspergerovým syndromem je nominovaná i na Nobelovu cenu míru. První zmínky o mladé aktivistce odhaluje překladatelka ze švédštiny Hana Švolnová pro časopis Reflex.

Na přelomu srpna a září 2018 zaplavily svět snímky dívky s nepřítomným výrazem, která každý den seděla před budovou švédského parlamentu. Protestovala proti tomu, že politici nedostatečně řeší otázku klimatické změny a ochrany životního prostředí. Jako první o tom informovala společnost We don´t have time na Twitteru, respektive její zakladatel Ingemar Rentzog. „Bylo pondělí 20. srpna a Greta právě zahájila svůj protest,“ podotkla Švolnová pro  Reflex.

Kritice často čelí i Gretiny rodiče. Matka Malena Ernmanová je slavná operní pěvkyně a otec Svante Thunberg se živí herectvím. Oba své rodiče prý Greta přesvědčila k tomu, aby změnili svůj životní styl. Angažují se ve veřejných diskuzích na téma klimatických změn, přestali využívat leteckou dopravu a jíst maso.

Ernmanová poprvé promluvila v deníku Expressen o tom, jak se Greta zhroutila po zhlédnutí filmu o klimatických změnách v roce 2014. Nejedla a mluvila pouze o ohrožení, o kterém se veřejně nemluví. Matka oznámila, že dceři byl diagnostikován Aspergerův syndrom a autismus. Později byla stejná diagnóza stanovena i její sestře Beatě.

Greta poprvé promluvila sama za sebe v květnu 2018 na soutěži deníku Svenska Dagbladet o nejlepší komentář či úvahu k otázce klimatu. Se svým článkem „Víme – a teď s tím něco můžeme udělat“ se Greta umístila na druhém místě.

Ekologický aktivista Bo Thorén po přečtení článku kontaktoval Gretu a další účastníky soutěže s myšlenkou na organizaci školní stávky za klima v období před parlamentními volbami. Tato myšlenka se Gretě líbila, avšak byla jediná, která začala protestovat.

„Otázkou je, do jaké míry za Gretou a jejím vlivem stojí pouze čistá dětská duše toužící po bezpečné budoucnosti pro sebe i celou svou generaci a nakolik v pozadí tahají za nitky Gretini rodiče, kteří jsou v různých diskuzích skutečně zběhlí a mimo jiné se účastnili všech zásadních debat ohledně ekologie,“ napsala Švolnová.

Ekologické otázky se ve Švédsku řeší od osmdesátých let. Skutečnost, že lidé naslouchají dětem a mládeži, je poněkud odlišná od zbytku Evropy. Děti se ve Švédsku učí utvářet si vlastní názor. Jejich názorům a potřebám je od mala věnována pozornost. „Proto je také možné, že školou povinná dívka usedne místo do školní lavice na chodník před parlament a lidé ji budou podporovat, místo aby v první řadě odsoudili rodiče, že nezařídili, aby dítě bylo ve škole a nevymýšlelo si hlouposti,“ dodala Švolnová.