Prague Pride: Ředitelka festivalu LGBT+ prozradila, co si dává za cíl

"LGBT+ lidé by se více měli poznávat navzájem, pomáhat si a více komunikovat s lidmi kolem nás,“ sdělila ředitelka v interview pro Český rozhlas Plus. "Protože ne každý vyrůstá v rodině nebo v prostředí, které je otevřené. A často je hodně důležité, hlavně pro hodně mladé lidi, aby na začátku coming outu měli nějaký podpůrný prostor, někoho, s kým mohou mluvit o svých pocitech," podotkla s tím, že by právě Prague Pride měl být takovým místem, což potvrzují koneckonců i jeho účastníci. 

"Vím to od lidí, kteří na festival chodili v minulosti, protože nám to píší. My se vlastně každý rok po festivalu ptáme lidí nejen na to, jak se jim to líbilo, ale také co jim to přináší, jestli je festival něčím překvapil, co by dělali jinak. Hodně lidí nám píše, že je to poprvé, kdy byli na nějaké akci, kde se potkali s někým podobným, jako jsou oni. Často jde o lidi, kteří jsou třeba mimopražští,“ řekla Kulhánková.

Prague Pride si mohou užít i rodiče a senioři

Ředitelka zároveň také sdělila, že festival není zdaleka pouze pro mladé lidi, a že nabízí mezigenerační dialog. Jeho cílem je setkávání se s lidmi, kteří jsou například pokročilejšího věku a kteří nejsou vyoutovaní, jelikož si to ve své situaci už nedokáží představit. 

"A myslím, že třeba i rodiče, kterým se dítě vyoutuje jako gay nebo lesba, určitě zajímá poznat někoho podobného. V letošním roce máme třeba možnost debatovat na toto téma s hostkou z Kanady. Je to autorka knihy o coming outu. Jako matka gaye v ní velmi otevřeně popisuje své pocity: nejdříve odmítání, zmatek a nakonec pocit milující matky, která pochopila, že se její syn nezměnil," vysvětlovala Kulhánková.

Organizátoři Prague Pride se navíc letos ještě dohodli se svými partnery v zemích visegrádské čtyřky na několika společných akcích.

"Jsou to nakonec online debaty, protože většina hostů kvůli koronaviru do Prahy přijít nemůže. Budeme se bavit o tom, jaké to je organizovat pride v zemi, jako je třeba Polsko, kde je třetina země v takzvaných zónách bez LGBT. Jakým způsobem bychom jim mohli pomoct," nechala se slyšet ředitelka

Dvě matky

Kulhánková také řekla, že se LGBT komunitě v poslední době žije v Česku lépe. Různé průzkumy potvrzují, že většinové společnosti nevadí.

"Vždycky říkám, že je důležité být upřímný sám k sobě, ale i vůči okolí. Takže mně nic nebrání mluvit  o tom, že mám přítelkyni a že máme děti. A nevyhýbat se odpovědím na otázky, i když je to třeba v prostředí, které může být složité, jako jsou třeba školní kolektivy. Ve svém životě jsem se setkala s tím, že pokud jste opravdu otevření, tak je to v pohodě,“ nechala se slyšet.

S partnerkou vychovává dvě děti, dceru a syna. "Máme to nastejno. Když byla partnerka těhotná, hned jsem se rozhodla, že se budu chtít starat o děti úplně stejně jako ona. Opustila jsem práci na festivalu Jeden svět, abych mohla pracovat na poloviční úvazek a moje partnerka také. Takže naše děti jsou na nás zvyklé úplně stejně a říkají nám oběma mámo nebo maminko,“ odpověděla na otázku, jak děti oslovuji své dvě maminky.

"Partnerka mě zplnomocnila, abych mohla s dětmi chodit na úřady a zastupovat je tam. Ale jsou i složitější situace, kdyby se třeba přítelkyni něco stalo… My naštěstí máme stabilní rodinné prostředí, takže se neobávám, že bych o své děti přišla. Ale velmi by nám pomohlo, kdyby, ať už v registrovaném partnerství, anebo v manželství pro všechny, které zatím neprošlo, práva a povinnosti vůči dětem byla,“ poukázala na právní překážky, jimž homoparentální rodiny v Česku čelí.