Požádal o lékařské záznamy, dostal i cizí. Úřady data nechtěly poskytnout

"Můžu se podívat, jak jsou na tom tito lidé zdravotně, protože v Národním registru hrazených zdravotních služeb vidíme jejich desetiletou historii," hovořil na dubnovém zasedání sněmovního výboru pro zdravotnictví šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek o přípravě státu na potenciální zhoršení epidemie koronaviru. 

Vzhledem k tomu, že se k takové historii zdravotních záznamů nedostanou ani ošetřující lékaři, rozhodli se datoví novináři serveru irozhlas.cz své údaje získat, aby mohli informovat, co všechno ve skutečnosti je ve státní evidenci. 

Právo na výpis svých osobních údajů je garantováno evropským nařízením GDPR. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který je pověřen správou medicínských rejstříků, ale odmítl žádosti vyhovět.

"Sdělujeme vám, že jsme žádné takové údaje nenalezli,“ vyjádřil se k tomu ředitel ústavu Ladislav Dušek. Následně pak spolu s kolegy otočil s tím, že záznamy existují, ale nedají se spolehlivě dohledat, a to protože se evidence pro jednotlivé občany odvíjí od rodného čísla, které údajně nemusí být unikátní. 

Došlo k porušení zákona

Šéf ústavu se během procesu vyřizování žádosti také zapřísahal, že osobní údaje uchovávané zdravotnickými rejstříky jsou zpracovávány korektně a transparentně. Jakmile byly zpřístupněny záznamy dotyčného novináře, což instituce původně nechtěla, zjistilo se, že to tomu tak není. 

"Úřad (pro ochranu osobních údajů – pozn. red.) zaslal Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR upozornění na porušení [...] uvedených ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů s tím, že je jeho povinností tuto zákonnou povinnost splnit,“ stojí v dopise Úřadu pro ochranu osobních údajů, na nějž se jeden z datových novinářů obrátil, a který mu dal za pravdu, že mu zdravotničtí statistici musejí jeho informace bezvýhradně poskytnout.

Kód pro zub i kotník

Následně se dotyčný redaktor k záznamům po úředním zásahu dostal. Mělo by se jednat o zdravotní péči, kterou do národního registru zanesla zdravotní pojišťovna. Podle profesora Duška by právě pojišťovny měly nést zodpovědnost za obsah statistiky.

Zde konkrétně hovoříme o trojici tabulek, kdy jedna obsahuje jednotlivé vykázané položky péče, tedy ošetření u lékaře nebo léky na předpis, k níž lze připojit také údaje o zdravotnictvím zařízení, které léčbu poskytlo a jaká diagnóza byla důvodem. U třetí je pak zaznamenáno, u kterých pojišťoven byla dotyčná osoba během svého života pojištěna. 

Záznamy se kóduje prostřednictvím číselníků, kdy je například zubní kaz označen kódem K021 a pohmožděný kotník S900. Vyvrtaný zub se pak nachází pod kódem 00901 a rentgen kotníku pod číslem 89127. Kódované jsou i medikamenty. Například po číslem 83443 se nachází vakcína proti tetanu Tetavax, kterou jeden z datových novinářů obdržel poté, co jej kouslo divoké prase.

Číselníky jsou veřejně přístupné na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale v podobě, která neumožňuje počítačové zpracování. Za pravidelně aktualizované strojově čitelné číselníky si pak pojišťovna fakturuje 30 000 korun za rok. 

Cizí záznamy

Podle ředitele zdravotních statistiků Duška nelze spolehlivě potvrdit, že předané informace budou zcela správné, a to protože je dotyčný registr určen k tvorbě statistik, ale ne k vydávání individuálních dat.  

To se ostatně pak také následně ukázalo, jelikož v tabulce byla i diagnóza, která patří bratrovi datového redaktora. Posléze se ale ukázalo, že pochybila ošetřující lékařka, která má oba bratry v evidenci, proto zřejmě před několika lety nechtěně vykázala část péče u nesprávné osoby.

Nová legislativa

Dušek na to pak zareagoval, že se připravuje zákon o elektronizaci zdravotnictví, který by v budoucnu takovým věcem zamezil. Ten počítá s vybudováním integrovaného datového rozhraní resortu zdravotnictví, které by mělo zaručit správnost a bezpečnost citlivých údajů.

Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál ale oponuje, že stačí, aby se lékaři a jiní zdravotníci naučili lépe pracovat se stávajícími registry. On už samotný sběr citlivých údajů se dle jeho názoru pohybuje na hraně nařízení o ochraně osobních údajů. 

"Rozhodně to není tak, že bychom potřebovali rychle nový zákon. Všechno důležité je už popsáno ve stávající legislativě, jde jen o to, aby se nastavená pravidla dodržovala a fungovalo sdílení mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami,“ informoval server irozhlas.cz.

Plány na větší propojování může také zkřížit čtyři roky stará ústavní žaloba skupiny senátorů, podle níž je sběr individuálních lékařských záznamů enormním zásahem do soukromí. Navrhli proto, aby Ústavní soud současnou zákonnou úpravu zdravotních informací zcela zrušil. 

Veřejnému jednání ale zamezil nástup epidemie koronaviru a momentálně se očekává, že se soudci sejdou letos v říjnu. Než vynesou rozsudek, vyslechnou si argumenty z řad odborné veřejnosti, včetně současného vládního zmocněnce pro zdravotnictví Romana Prymuly nebo advokáta specializovaného na ochranu soukromí Jana Vobořila.