Státní rozpočet 2025 je tady, i když se zpožděním. Vláda slibuje deficit 230 miliard

Vláda bude muset znovu projednat podobu státního rozpočtu, který musí být do konce září předložen Sněmovně. Podle návrhu se příjmy mají zvýšit na 2,086 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 7,5 % oproti letošním 1,94 bilionu. Výdaje by měly vzrůst o 5,7 % na 2,316 bilionu korun. Vzhledem k rozpočtovým pravidlům nesmí schodek příštího roku překročit 231 miliard korun, jak varoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve své tiskové zprávě zdůraznil, že návrh státního rozpočtu je „jednoznačně prorůstový“ a zahrnuje „rekordní investice“, které výrazně překonávají investice předchozích vlád i v obdobích vyššího ekonomického růstu. „Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ dodal Stanjura. Ujistil, že „půjčujeme si převážně na investice“, čímž chce zdůraznit zaměření rozpočtu na dlouhodobý rozvoj.

Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok budou největšími výdaji ministerstvo práce a sociálních věcí s částkou 951,5 miliardy korun, následované ministerstvem školství, které bude hospodařit s 271,6 miliardy korun, což je o 15,6 miliardy více než letos. Ministerstvo obrany obdrží přes 154 miliard korun, což je o tři miliardy více než v letošním roce, a ministerstvo vnitra bude mít k dispozici 101,2 miliardy korun, což představuje nárůst o 5,6 miliardy korun.

V příštím roce dojde k výraznému navýšení rozpočtů jednotlivých resortů. Největší procentuální nárůst rozpočtu zaznamená ministerstvo dopravy, a to o 29,3 %, následované ministerstvem zemědělství (+28,2 %), kultury (+26,1 %) a zdravotnictví (+25,3 %). V absolutních číslech nejvíce získá ministerstvo práce a sociálních věcí, které obdrží navíc 28,2 miliardy korun kvůli zvýšení mandatorních výdajů. Ministerstvo dopravy získá navíc 23 miliard korun na investice do dopravní infrastruktury, zatímco ministerstvo školství obdrží navíc 15,6 miliardy korun, což zahrnuje i navýšení platů učitelů a investice do vysokých škol.

Naopak, některé resorty se budou muset uskromnit, konkrétně ministerstvo zahraničních věcí, průmyslu a obchodu a ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho šéf Ivan Bartoš požadoval navýšení o 15 miliard korun na podporu bydlení a investice do místní infrastruktury, ale nakonec dostane téměř o dvě miliardy méně než letos.

Návrh vlády se ukazuje jako příznivější, než se původně očekávalo, s plánovaným schodkem 230 miliard korun, což je o něco méně než dříve projednávaných 235 miliard. Letos je deficit stanoven na 252 miliard korun, což vláda pravděpodobně dodrží díky lepšímu výběru daní. Loni deficit dosáhl 288,5 miliardy korun.

Platy státních zaměstnanců by měly od ledna vzrůst o 5 %, což odpovídá navýšení o 20 miliard korun, jak uvedl ministr práce Marian Jurečka. Rozpočtový deficit přesto stále není zásadně nižší, což je ovlivněno nejen vyššími daněmi, ale i pozitivním dopadem letošního zvýšení korporátní daně.

Vláda se rozhodla zveřejnit podobu rozpočtu až po vnitřním projednání, čímž se posunula doba veřejné debaty na začátek školního roku, místo obvyklého začátku letních prázdnin. Tento krok vzbudil kritiku nejen od opozice, ale i z vlastních řad. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek označil toto zdržení za nešťastné, upozorňující na důležitost veřejné diskuse o rozpočtu.

Příští rok bude součástí rozpočtových příjmů i daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, kterou stát uvalil na energetické, petrolejářské a těžební společnosti a velké banky, přičemž největším plátcem je polostátní ČEZ. Přestože ministr financí Stanjura původně plánoval tuto daň zrušit, v průběhu letního vyjednávání se rozhodl ji zachovat.

Pokračování této daně zdůvodňuje tím, že výdaje spojené s energetickou krizí stále převyšují mimořádné příjmy. Kritici, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, poukazují na to, že loňská rekordní dividenda od ČEZ by měla být započítána mezi mimořádné příjmy. Ministerstvo financí však tvrdí, že zahrnutí této dividendy by vedlo k nutnosti zahrnout i další výdaje, jako jsou valorizace důchodů a navýšení příspěvků na bydlení, které odrážejí vysokou inflaci.

Hlavním příjmem státního rozpočtu na příští rok bude pojistné na sociální zabezpečení, které má dosáhnout 809,4 miliardy korun. Očekávají se také příjmy z daně z přidané hodnoty ve výši 414 miliard (nárůst o 7 %), korporátní daně 244,3 miliardy (nárůst o 13,5 %) a daně z příjmu fyzických osob 184,7 miliardy (nárůst o téměř 20 %).

Rozpočet zahrnuje i příjmy z EU ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy. Schodek bude financován zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy a zvýšením finančních aktiv o 7,4 miliardy. Náklady na obsluhu státního dluhu vzrostou na 100 miliard korun.

Podle srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí se očekává růst ekonomiky o 2,7 % a inflace 2,3 %. Výbor pro rozpočtové prognózy označil příjmy jako realistické, avšak upozornil na nejistotu ohledně daně z neočekávaných zisků a příjmů z emisních povolenek.