Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun

Příjmy v lednu dosáhly 132,3 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,4 procenta. Výdaje byly 139,1 miliardy korun, meziročně o 14,4 procenta víc.

"Výsledek hospodaření rozpočtu odpovídá obvyklému lednovému průběhu meziročně zkreslenému mimo jiné loňským rozpočtovým provizoriem. Na výdaje státu již výrazně dopadají vládní kompenzace vysokých cen energií na pomoc občanům i firmám, ale i vysoké úroky z protiinflačních dluhopisů, jejichž vydávání naše vláda před rokem pozastavila v zájmu zefektivnění obsluhy státního dluhu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 54,78 miliardy korun, o sedm procent víc než v roce 2022. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo 36 miliard Kč, meziročně o šest procent víc. Z daně z příjmu fyzických osob plynulo do rozpočtu 12,77 miliardy korun, o 16,3 procenta víc než před rokem. Meziročně se snížilo inkaso spotřební daně o 10,1 procenta na 11,69 miliardy korun, zejména kvůli přesunu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům a snížení spotřební daně z nafty.

Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece příjmová strana rozpočtu potvrzuje útlum české ekonomiky. "Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 6,8 miliardy korun a relativně o 5,4 procenta. To ale ani zdaleka neodpovídá růstu cenové hladiny za stejné období, který podle našeho odhadu v lednu mohl dosáhnout až 19 procent. Celkově tak lednová data státního rozpočtu z našeho pohledu indikují, že reálná spotřeba domácností zůstala i na začátku letošního roku utlumená," uvedl.

Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména běžné výdaje kvůli opatřením zaměřeným na řešení energetické krize, vyšším důchodům a růstu nákladů na obsluhu státního dluhu. Transfery podnikatelům vzrostly o 9,4 miliardy korun na 11,17 miliardy, což bylo způsobeno kompenzacemi za cenové stropy na elektřinu a plyn a podporou energeticky náročných odvětví. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly na 9,81 miliardy korun z loňských 1,87 miliardy. Na sociálních dávkách stát vyplatil 73,24 miliardy korun, meziročně o 17,7 procenta víc. Z toho na důchody šlo 57,76 miliardy korun.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Gec odhaduje, že se plánovaný deficit nepodaří dodržet, zejména kvůli mimořádné valorizaci důchodů v důsledku inflace. "Odhadujeme, že v důsledku toho by oproti původnímu návrhu měly být výdaje vyšší o zhruba 20 až 25 miliard korun. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat výrazně utlumený růst tuzemské ekonomiky," uvedl.