V úterý končí platnost pandemického zákona, přijatého pro řešení epidemie covidu-19. Řídit epidemii dál umožní podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nové vyhlášky. Komplexní zákon měnící fungování hygienické služby a Státního zdravotního ústavu zamíří do Sněmovny příští rok, řekl ČTK ministr.
Pandemický zákon byl přijat v únoru 2021, téměř rok od začátku epidemie koronaviru v Česku. Důvodem bylo problematické prosazování prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně a rozhodnutí soudů, která rušila některá plošná opatření vydaná podle jiných zákonů.
Novelizován byl navzdory kritice a obstrukcím opozice letos v únoru. Předloha dává úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy. Restrikce se mohou týkat také počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor.
"Pandemický zákon jsme potřebovali z toho důvodu, abychom měli přechodné období, kdy převedeme Tečku, Chytrou karanténu a další centrální registry pod ministerstvo zdravotnictví," řekl Válek. Dodal, že v současné situaci nejsou plošná či restriktivní opatření třeba.
Zrušení stavu pandemické pohotovosti Sněmovna schválila na začátku května, čímž skončila povinnost nosit roušky ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Bylo to poslední plošné protikoronavirové opatření nařízené vládou. Na podzim je ministerstvo znovu doporučilo.
Pandemický zákon byl podle Válka funkční ještě teď na podzim, kdy odborníci i ministerstvo predikovali další vlnu nákazy. "Kdyby se - nedej Bože - objevila jakákoliv jiné podobná situace, lokální epidemie, tak máme dost nástrojů, jak vydávat opatření a jak tu situaci řešit," uvedl ministr.
Některá opatření ministerstvo podle něj vtělilo do vyhlášky, která například lékařům, laboratořím nebo nemocnicím dál nařizuje hlásit výsledky testů, očkování nebo hospitalizované s covidem do centrálních registrů. "Připravili jsme změny legislativy formou vyhlášek," uvedl. Dodal, že hotové budou do konce listopadu.
Po delších obdobích s nízkou nákazou a velkých vlnách epidemie v prvních dvou letech epidemie, se vlivem nakažlivější, ale méně závažné varianty omikron virus chová jinak. Vlny epidemie jsou od června kratší a počty pozitivních testů nižší. Jaká přesně je zátěž v populaci odborníci nevědí, protože lidé se málo testují.
Denní počet testů u diagnostické indikace, tedy lidí s příznaky, je proti jarním měsícům asi desetinová. Počty nakažených budou podle odhadů několikanásobně vyšší než počty pozitivních testů, kterých za poslední týden zdravotníci nahlásili asi 4000.
V polovině prosince ministerstvo také předloží do připomínkového řízení nový zákon, který bude upravovat fungování krajských hygienických stanic (KHS) a Státního zdravotního ústavu. Podle Válka je přiblíží podobným institucím v zemích západní Evropy. "Chci, aby se posílila kvalita a odpovědnost, ale přitom byla možnost vydávat centrální pokyny, které budou dodržovány," řekl. Žádné hygienické stanice se podle něj nebudou rušit a nejde o centralizaci. Původně avizoval, že by tento zákon chtěl předložit do června.
Změny ve fungování krajských hygienických stanic jako novelu zákona o ochraně veřejného zdraví navrhovala už v dubnu 2020 také bývalá vláda s ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Kritiku sklidila zejména za posílení pravomocí hlavního hygienika nad KHS a vzniku jím vedené centralizované Státní hygienické služby.
Související

Delší ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny i snazší stavby obnovitelných zdrojů, Zeman podepsal novely zákonů

EET končí. Zeman podepsal i růst přídavků na děti
zákony , hygienici , Vlastimil Válek (TOP 09)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády
před 1 hodinou

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník
Aktualizováno před 1 hodinou

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela
před 1 hodinou

Pavel se sešel s Koudelkou z BIS, počítá s pravidelnými schůzkami
Aktualizováno před 2 hodinami

První gratulace z USA. Blinken poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách
před 2 hodinami

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží
před 3 hodinami

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr
před 3 hodinami

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení
před 3 hodinami

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné
před 4 hodinami

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů
Aktualizováno před 4 hodinami

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit
před 4 hodinami

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu
před 4 hodinami

Slova, která Ukrajina neuslyší ráda. Krym už nikdy nebude její součástí, řekl chorvatský prezident
Aktualizováno před 4 hodinami

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek
před 4 hodinami

Přepis energií krok za krokem. Je to jednodušší a rychlejší, než si myslíte
před 5 hodinami

Policie řeší brutální napadení dívky v Ústí nad Labem, už zná podezřelou
Aktualizováno před 5 hodinami

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu
před 5 hodinami

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad
před 6 hodinami

Německý průmysl letos za energie zaplatí o 40 procent víc než před krizí
před 6 hodinami
Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci
Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.
Zdroj: ČTK