Bitva Bradáčové, Rampuly a... ostré střety o VSZ

Prvních šest měsíců panovala v hlavním městě nejistota, zda v čele VSZ zůstane dosavadní šéf, veřejností a nevládními organizacemi kritizovaný Vlastimil Rampula. Pospíšil ho sice již loni odvolal, ve funkci ho však nechal nahradit pouze dočasně. Obával se totiž, že by vrchního státního zástupce mohl na pozici vrátit soud. Dočasné vedení však klid nepřineslo. Pověřený šéf Stanislav Mečl nařídil na počátku února hloubkovou kontrolu podřízeného pražského městského státního zastupitelství, proti čemuž se městští žalobci ostře ohradili.Politici i veřejnost začali vnímat soustavu státních zastupitelství jako velmi destabilizovanou. Premiér Petr Nečas (ODS) několikrát vyzval Pospíšila, ať situaci uklidní. Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek John (VV) svolal zasedání výboru, na kterém chtěl postupy žalobců prověřit. Jednání však skončilo bez výsledku, pozvaní státní zástupci ani nedorazili.Pozici ministra spravedlnosti vzápětí ztížilo rozhodnutí soudu, které naplnilo jeho dřívější obavy. Senát pražského městského soudu vrátil v druhé polovině února do čela Vrchního státního zastupitelství Rampulu, což opět znepokojilo i premiéra. Staronový šéf VSZ navíc okamžitě po svém návratu situaci na státním zastupitelství vyhrotil. Podal trestní oznámení na Mečla kvůli vniknutí do kanceláře jeho náměstka Libora Grygárka. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vzápětí Rampulu obvinil z vyzrazení utajovaných informací.Zeman se také s Pospíšilem dohodl na tom, že nechají Rampulovo odvolání ještě přezkoumat Nejvyšším správním soudem. Již podruhé v letošním roce se však spekulovalo o možném ministrově odvolání, problémy na státních zastupitelstvích řešilo i nejužší vedení vládní ODS. Politici a média se začali uchylovat i k výrazům jako globální chaos.Pospíšil nakonec překvapivě přišel o své místo až poté, co mu dal Nejvyšší správní soud v červnu za pravdu a Rampulu s definitivní platností sesadil z postu šéfa VSZ. Nečas prohlásil, že ztratil důvěru v ministrovu schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Zeman však vzápětí zveřejnil svůj záměr dosadit na uvolněné místo pražského vrchního státního zástupce mediálně známou ústeckou žalobkyni Bradáčovou. Ihned se objevily názory, že právě ochota ji jmenovat, stála ministra křeslo. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že žalobkyně vadí části občanských demokratů.Bradáčovou nakonec do funkce po několika týdnech jednání jmenoval nový ministr Pavel Blažek (ODS). Státní zástupkyně si s sebou přivedla náměstka Adama Bašného, který byl v minulosti odvolán za to, že komentoval korupční kauzu bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Rampula i Grygárek mezitím rezignovali na posty státních zástupců.I kvůli ostrým sporům mezi státními zástupci se letos často připomínala novela zákona o státním zastupitelství, která by měla posílit nezávislost žalobců a zlepšit vyšetřování korupce. Věcný záměr nového zákona poslal Pospíšil do připomínkového řízení již v lednu. Norma několik měsíců ležela na vládě a nic se nedělo. Blažek návrh po svém nástupu kritizoval. Zdálo se mu, že nepatřičně posiluje pravomoci nejvyššího státního zástupce. Ministr hned na počátku svého působení v úřadu zdůraznil, že státní zastupitelství je podřízené ministerstvu, a nikoli naopak.Kabinet nakonec věcný záměr zákona schválil v říjnu s tím, že některé části zatím nejsou dořešené. Paragrafové znění má ministerstvo předložit do konce března. Novela by měla vést ke zřízení specializovaného útvaru pro vyšetřování korupce či zrušení vrchních státních zastupitelství v Olomouci a Praze.