Církev založila fond: Co není katolické, do toho peníze z restitucí nepůjdou

"Chtěli jsme, aby způsob, jakým budeme zajišťovat budoucnost, byl zodpovědný a etický," řekl dnes novinářům generální sekretář Holub po zasedání České biskupské konference v Olomouci. "To znamená, abychom neinvestovali do věcí, které nejsou v souladu s tím, co katolická církev hlásá ve svých praktických přístupech k životu. Zároveň jsme hledali způsob, abychom investovali společně, aby to byla věc, která bude mít také svou zodpovědnost v profesionalitě. Partnera jsme našli v ČSOB," uvedl.

Podotkl, že forma investičního fondu SICAV existuje v české legislativě od 1. ledna a církev je jedna z prvních, která do této formy způsobu spravování finančních prostředků šla. "Je to znamení zodpovědnosti za budoucnost. Nechceme a nesmíme si dovolit projídat peníze budoucnosti," doplnil Holub. Podle něj půjde o způsob kolektivního investování, do kterého budou přispívat podle svého rozhodnutí všechny diecéze.

Diecéze budou moci investovat i samostatně a budou moci porovnat výhody a nevýhody daných forem. "Diecéze se třeba rozhodne, že sama nakoupí státní dluhopisy nebo že vstoupí do nějakého otevřeného podílového fondu určité investiční společnosti. Otevřenost našeho chystaného fondu je nyní primárně zaměřena na osm diecézí, ale je to věc, u níž se počet účastníků může navýšit i o některé řeholní řády či případně jiný církevní subjekt," řekl už v únoru pro iHned.cz Holub.

"ČSSD s ANO požádaly o možnost diskutovat některé věci v majetkovém narovnání. Pro nás je zásadní si v první řadě vyjasnit roli církve ve společnosti. Pan premiér v dopise, který nám adresoval a v němž navrhoval jednání, napsal, že křesťanství představuje důležité hodnoty pro tuto společnost a že doufá, že církve budou ty, které je budou reprezentovat. Takže my bychom chtěli hovořit konkrétně o tom, co to je a co to znamená i z finančního hlediska, protože aktivita církve vyžaduje nějaké materiální zázemí," dodal tehdy Holub.

Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond (od 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad) a Lesy ČR. Finanční náhrada byla vypočítána tak, že se od celkové hodnoty původního církevního majetku (134 mld. Kč) odečetla hodnota původního církevního majetku, který může vydat Pozemkový fond (od 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad) a Lesy ČR (75 mld. Kč), tedy 134 mld. Kč – 75 mld. Kč = 59 mld. Kč. Je nutné zdůraznit, že v případě majetku, který budou Pozemkový fond a Lesy ČR vydávat, se jedná o maximální rozsah vydatelného majetku.

Zákon výslovně stanoví, že se napravují pouze křivdy spáchané v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zákon také dále definuje, že za původní církevní majetek se považuje pouze majetek, které církve měly ve vlastnictví alespoň po část období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V ustanoveních o vydávání majetku je pak vždy znovu explicitně uvedeno, že se má vydávat pouze majetek, který náležel do původního církevního majetku a stal se předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, informuje mkcr.cz.