Justice pracuje jako před pandemií, míní prezident Soudcovské unie

Justice pracuje víceméně ve stejném režimu jako před nástupem koronaviru a zatím se nezdá, že by ji pandemie zásadně zpomalila. V rozhovoru s ČTK to uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. V souvislosti s koronavirem očekává průtahy u trestních kauz s větším počtem obžalovaných. Překvapilo ho, že justice nefiguruje v pandemických plánech, a ministra zdravotnictví požádal o naočkování soudců.

"Myslím si, že soudy dneska jedou v podstatě v úplně normálním režimu - kromě toho, že se častěji musí odročit, protože někdo onemocní nebo je v izolaci," řekl Vávra, který do podzimu předsedal Městskému soudu v Praze a nyní působí v jeho odvolacím trestním úseku.

"Zatím to nevypadá, že by to bylo tak fatální. Asi to hodně zpomalí ty nejtěžší případy - třeba prvostupňové krajské trestní věci, protože je tam většinou větší skupina lidí: přísedící, víc obhájců, víc zmocněnců, víc obžalovaných. A ta pravděpodobnost, že někdo z nich je zrovna nemocný nebo je v karanténě nebo v izolaci - nebo aspoň prohlásí, že je v izolaci - je strašně vysoká," popsal.

Vávra připomněl, že justice už se v minulosti vypořádala s jinými krizovými situacemi, například při záplavách. I po loňském nástupu koronaviru musela fungovat dál. "Soud nejde zastavit absolutně," poznamenal. "Vláda na jaře nejprve reagovala tím nejtvrdším opatřením, které kdy bylo - ingerovala jakoby příkazem i do práce soudů. Dopadla na nás omezení jako na zbytek společnosti, což zprvu vedlo k tomu, že se odročovala jednání," uvedl.

Později už stát soudům postup - například omezení styku s veřejností - pouze doporučoval, což bylo podle Vávry správné. "Tady bych chtěl ministerstvu spravedlnosti poděkovat, že nebylo zbytečně aktivní, protože si myslím, že to předsedové soudů zvládli," míní.

Zpočátku pandemie byl podle něj největším problémem strach, a to jak u soudců, tak i u laických přísedících. "Někdo se opravdu bál jít do jednací síně a měl pro to dost dobrých argumentů včetně svých dlouhotrvajících chorob. A vedle byl jiný senát, jiný soudce, který neměl tyto zábrany a na jeho výkonnosti se ta situace neodrazila. Tohle nelze porovnávat klasickým dozorem nad výkonností soudců, protože to není lenost nebo nekvalita," zdůraznil. Ministerstvo soudcům vzkázalo, že prodlení, která omezením jednání kvůli pandemii vzniknou, nebude pokládat za průtahy v řízení.

Na odhady, jak moc situace spojená s koronavirem soudy zatíží zvýšeným náporem případů, je podle Vávry brzo. "Teprve teď začínají padat první žaloby na náhradu škody vůči státu, a to teprve za ta první opatření z jara loňského roku. Tohle všechno bude mít doběh v řádu spíše let. Zatím to kompenzuje leckde obrovský pokles trestné činnosti, která přichází na soudy, což je až neuvěřitelný zlom," řekl.

Soudci a justiční aparát nyní více pracují z domova. "Naučili jsme se, že to jde, ale nejsem si jist, že je to něco, čemu bychom měli do budoucna tleskat. K odbornému růstu prostě potřebujete i to, že se bavíte s kolegy," upozornil Vávra. Justice podle něj navíc narazila na mantinely ohledně komunikačních kanálů. "Je evidentní, že stát s tak masivní utajenou nebo šifrovanou komunikací nikdy nepočítal a její rozšiřování bude stát neuvěřitelné peníze," podotkl.

Zatímco u některých soudních agend - například správní nebo části občanskoprávní - není zapotřebí častý kontakt s účastníky řízení, trestní soudce se v jednací síni týdně potká i s desítkami lidí. Soudci se podle vlastního uvážení chrání rouškami, někde je oddělují i plexisklové zábrany. Vávra odhadl, že na koronavirus už bylo pozitivně testováno několik set lidí pracujících v justici.

"V pandemických plánech justice z pro mě nepochopitelných důvodů pořád není. Když byly povodně, tak byla vždycky braná krok za policií. Požádal jsem pana ministra (zdravotnictví Jana) Blatného, abychom tam někde byli, někde za pedagogickými pracovníky. Jsme zkrátka jedna z mnoha dalších skupin, která má určité zvýšené riziko dané charakterem práce," uzavřel Vávra.

Související

Soudy, ilustrační fotografie.

Soudům komplikují práci nízké mzdy, lidé opouští odborný aparát

Mzdy odborného aparátu českých soudů jsou výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Uvedl to dnes prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Táboře. Například nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí podle něj přibližně 18.000 korun.
Soudy, ilustrační fotografie.

Soudcům chybí v programu vlády audit, žalobcům vadí posílení odpovědnosti

Soudcovská unie (SU) postrádá v programu vlády personální audit justice a domnívá se, že cesta ke slibované elektronizaci bude složitá. Prezident SU Libor Vávra však ocenil plánované zvýšení odměn odborného aparátu. Unie státních zástupců (USZ) se pozastavila nad zmínkou o posílení odpovědnosti žalobců. Předsedu České advokátní komory (ČAK) Roberta Němce potěšil příslib zajištění zákonného práva na mlčenlivost. Sdělili to na dotaz ČTK.

Více souvisejících

Soudcovská unie ČR soudy justice

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy