Ministerstvo financí vyčíslilo chyby při čerpání dotací z EU, jde o desítky miliard

Chyby při čerpání peněz z fondů EU vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu ČR do unie v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ní podáno téměř 300 trestních oznámení.

Finanční oprava je fakticky odečtení nezpůsobilého nebo chybného výdaje od žádosti o platbu do Evropské komise. Peníze z fondů EU jsou totiž předfinancovány ze státního rozpočtu a až následně o ně stát žádá komisi. EK tak v danou chvíli proplatí méně peněz, než kdyby se k finanční opravě nepřistoupilo.

"Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací," uvádí zpráva ministerstva financí, kterou má ČTK k dispozici.

V letech 2007 až 2013 tak EK zkrátila Česku v kohezní politice dotace o 38 milionů korun a v případě zemědělské politiky o 1,1 miliardy korun, vyplývá ze zprávy.

Zpráva dále upozornila na to, že v období 2007 až 2013 Česká republika čelila výraznému tlaku ze strany Evropské komise, která v roce 2011 pozastavila všem operačním programům platby a pro jejich znovuspuštění požadovala výrazné zpřísnění kontrol a auditů, které vyústilo ve vyšší míru finančních oprav.

Vláda dnes podle Schillerové zároveň pověřila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), aby prověřila, jak bylo s trestními oznámeními naloženo.

Zprávu si vyžádala svým usnesením Poslanecká sněmovna v rámci jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací Agrofertem, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Česku hrozí podle návrhu zprávy, zveřejněné na konci května v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu Evropské unie asi 450 milionů korun dotací, které čerpal Agrofert. Babiš označil tehdy audit EK za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky.

Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací. Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to mělo být asi 90 miliard.

Související

Účtenka s EET.

Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET

Od středy funguje nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci, vývojáři pokladních systémů i široká veřejnost čerpat ověřené a aktuální informace o projektu. Současně byl zahájen provoz speciální infolinky finanční správy. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí ,  dotace ,  EU (Evropská unie) ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 1 hodinou

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 8 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy