Chyby při čerpání peněz z fondů EU vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu ČR do unie v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ní podáno téměř 300 trestních oznámení.
Finanční oprava je fakticky odečtení nezpůsobilého nebo chybného výdaje od žádosti o platbu do Evropské komise. Peníze z fondů EU jsou totiž předfinancovány ze státního rozpočtu a až následně o ně stát žádá komisi. EK tak v danou chvíli proplatí méně peněz, než kdyby se k finanční opravě nepřistoupilo.
"Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací," uvádí zpráva ministerstva financí, kterou má ČTK k dispozici.
V letech 2007 až 2013 tak EK zkrátila Česku v kohezní politice dotace o 38 milionů korun a v případě zemědělské politiky o 1,1 miliardy korun, vyplývá ze zprávy.
Zpráva dále upozornila na to, že v období 2007 až 2013 Česká republika čelila výraznému tlaku ze strany Evropské komise, která v roce 2011 pozastavila všem operačním programům platby a pro jejich znovuspuštění požadovala výrazné zpřísnění kontrol a auditů, které vyústilo ve vyšší míru finančních oprav.
Vláda dnes podle Schillerové zároveň pověřila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), aby prověřila, jak bylo s trestními oznámeními naloženo.
Zprávu si vyžádala svým usnesením Poslanecká sněmovna v rámci jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací Agrofertem, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Česku hrozí podle návrhu zprávy, zveřejněné na konci května v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu Evropské unie asi 450 milionů korun dotací, které čerpal Agrofert. Babiš označil tehdy audit EK za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky.
Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.
V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací. Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to mělo být asi 90 miliard.
Související
Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
Ministerstvo financí , dotace , EU (Evropská unie) , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák