Ministerstvo financí vyčíslilo chyby při čerpání dotací z EU, jde o desítky miliard

Chyby při čerpání peněz z fondů EU vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu ČR do unie v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ní podáno téměř 300 trestních oznámení.

Finanční oprava je fakticky odečtení nezpůsobilého nebo chybného výdaje od žádosti o platbu do Evropské komise. Peníze z fondů EU jsou totiž předfinancovány ze státního rozpočtu a až následně o ně stát žádá komisi. EK tak v danou chvíli proplatí méně peněz, než kdyby se k finanční opravě nepřistoupilo.

"Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací," uvádí zpráva ministerstva financí, kterou má ČTK k dispozici.

V letech 2007 až 2013 tak EK zkrátila Česku v kohezní politice dotace o 38 milionů korun a v případě zemědělské politiky o 1,1 miliardy korun, vyplývá ze zprávy.

Zpráva dále upozornila na to, že v období 2007 až 2013 Česká republika čelila výraznému tlaku ze strany Evropské komise, která v roce 2011 pozastavila všem operačním programům platby a pro jejich znovuspuštění požadovala výrazné zpřísnění kontrol a auditů, které vyústilo ve vyšší míru finančních oprav.

Vláda dnes podle Schillerové zároveň pověřila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), aby prověřila, jak bylo s trestními oznámeními naloženo.

Zprávu si vyžádala svým usnesením Poslanecká sněmovna v rámci jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací Agrofertem, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Česku hrozí podle návrhu zprávy, zveřejněné na konci května v médiích, že by mohlo vracet do rozpočtu Evropské unie asi 450 milionů korun dotací, které čerpal Agrofert. Babiš označil tehdy audit EK za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů EU a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky.

Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací. Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to mělo být asi 90 miliard.

Související

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 
Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí dotace EU (Evropská unie) Česká republika

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Šťastný muž

Vědci radí, jak být v roce 2025 šťastnější než v loňském roce

Štěstí není jen něco, co se nám děje, ale něco, co můžeme aktivně ovlivňovat. Někteří lidé mají přirozeně veselejší povahu, zatímco jiní se s ní tolik neztotožňují. Bez ohledu na to, jaký typ člověka jste, existují způsoby, jak své návyky změnit a do života přinést více radosti. BBC sestavil několik ověřených tipů, které mohou váš život obohatit o větší pocit štěstí

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Auto vjelo do davu lidí v New Orleans

Mimořádná zpráva Teroristický útok v New Orleans: Auto najelo do davu lidí, řidič začal střílet

Na přelomu roku se oslavy na Bourbon Street v New Orleans proměnily v děsivou tragédii. Během rušného novoročního večera najelo auto do davu lidí a řidič poté začal do davu střílet. Zemřelo 10 lidí a zraněno je dalších 30. Událost potvrdila městská agentura pro krizové situace NOLA Ready, která zároveň vyzvala obyvatele i návštěvníky, aby se oblasti Canal a Bourbon Street vyhnuli. Policie pachatele útoku zastřelila.

před 3 hodinami

Donald Trump

Co nás čeká v roce 2025? Pět světových klíčových momentů, které se vyplatí sledovat

Rok 2025 je tady a nelze přehlédnout, že média tradičně přinášejí ponuré předpovědi o tom, jak nadcházejících 12 měsíců bude ještě náročnějších, než ty předchozí, upozornil server Politico. Nicméně existují i optimističtější pohledy, které naznačují, že příští rok může přinést nové příležitosti a pozitivní změny, ať už jde o ukončení válek, posun geopolitické rovnováhy, nebo technologické pokroky.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Sydney přivítalo rok 2025

Celý svět už vstoupil do roku 2025. Sydney předvedlo úchvatnou show, Zelenskyj promluvil k Ukrajincům

Úderem jedné hodiny odpolední našeho času vstoupil celý svět do roku 2025. Kvůli existenci časových pásem trval přechod prakticky jeden celý den. Nový rok jako první přivítali obyvatelé Kiribati a Austrálie, poté i velké části Asie a Evropy včetně Česka, kde se největší oslavy pořádaly tradičně na náměstích v Praze, a následně do něj vstoupila Amerika. Přechod do nového roku završil Bakerův ostrov, kde půlnoc nastala ve chvíli, kdy už má Kiribati 2. ledna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Gaza

Nemáme jídlo, vodu ani život. Umíráme zimou a modlíme se, abychom konečně zemřeli, popisují lidé život v Gaze

Alaa Al-Shawish, bosá v blátě u přeplněné vodní stanice v centrální Gaze, svírá prázdnou nádobu a zoufale hledá čistou vodu pro svou rodinu. S příchodem zimy ji přemáhá strach, jak zvládnou mrazivé počasí. Její rodina nyní přebývá v provizorním stanu v Deir Al-Balah poté, co musela utéct z města Gaza kvůli intenzivnímu bombardování. Nové prostředí však podle CNN přináší další smrtelné hrozby.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Rudolf Huliak

Chráněné mouchy nebo řešení války prodlouženým víkendem. Slovenští politici v uplynulém roce perlili

Politika nemusí být vždy jen vážné a nudné řemeslo, a to dokazuje i náš východní soused, jehož politická scéna i v roce 2024 nabídla řadu momentů, nad nimiž člověk jen nevěřícně kroutil hlavou nebo se od srdce zasmál. Při příležitosti loučení se s rokem 2024 se EuroZprávy.cz rozhodly připravit výběr těch nejbizarnějších i nejkomičtějších okamžiků, které slovenská politika nabídla. 

včera

Politico: Státy se připravují na možnost klimatické katastrofy. Chtějí zjistit, kdy přijde konec světa

Někteří odborníci se domnívají, že bychom mohli brzy narazit na klimatické "tipping pointy" – kritické momenty, po jejichž překročení by mohla následovat katastrofa. Velká Británie se spolu se zbytkem světa připravuje na možnost klimatické katastrofy, a to s pomocí vědeckých expertů a vlády financovaného výzkumného centra, které bylo založeno bývalým poradcem Downing Street, Dominicem Cummingsem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy