Na platy zaměstnanců státu má jít příští rok o 13,3 miliardy korun více

Stát plánuje v příštím roce vydat na platy zaměstnanců státu o 13,3 miliardy korun víc než letos. Celkem by si měly tyto výdaje vyžádat 252,4 miliardy korun. Pro stát by mělo proti letošku pracovat téměř o 7000 lidí víc. Přibýt by měli hlavně učitelé.

Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru měsíčně o 1491 korun a brát by měli 41.561 korun měsíčně. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila Sněmovně.

Spor o nárůst platů státních zaměstnanců byl důvodem, proč koaliční ČSSD návrh rozpočtu ve vládě nepodpořila. Předseda strany Jan Hamáček chce pro vybrané profese navýšení až o 3000 korun měsíčně.

Průměrný plat ve státním sektoru by se měl v příštím roce podle návrhu nominálně zvýšit o 3,7 procenta. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí na 38.275 korun, což byl meziroční nominální růst o 11,3 procenta. Podle statistiků se do toho ale promítlo vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům za boj s covidem.

Ministerstvo financí v srpnové predikci odhadlo, že v příštím roce by nominální růst mezd mohl zpomalit z letošních 5,3 procenta na 3,3 procenta. Zatímco letos by měla podle této predikce představovat průměrná mzda za celý rok 37.538 korun, v příštím roce by mohla vzrůst na 38.764 korun.

Do platového vývoje se podle důvodové zprávy k rozpočtu promítlo rozhodnutí vlády přidat plošně 1400 korun měsíčně na všechna místa, která pokrývá státní rozpočet. Výjimku tvoří regionální školství s navýšením objemu peněz na platy o 3,5 procenta. Průměrný plat státních zástupců a od nich odvozených profesí má vzrůst na 117.374 Kč měsíčně.

Počet státem placených míst se má podle návrhu rozpočtu zvýšit o 6948 míst a stát by měl vyplácet 489.218 lidí. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu, a to 4914 míst, má mít regionální školství. Stát chce také přibrat 1932 vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Úředníků zaměstnaných podle služebního zákona má přibýt 267. Některá místa ale mají zaniknout. Například u Finanční správy má ubýt 200 přepočtených míst v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitostí, což by mělo ušetřit 100 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví se chystá zrušit 158 míst v souvislosti s utlumením projektu Chytrá karanténa.

Ministerstvo obrany se naproti tomu chystá v rámci budování armády nabrat 550 vojáků a 50 civilistů, což by si mělo vyžádat 284 milionů korun. Ministerstvo vnitra chce vytvořit 1000 nových míst pro policisty.

Platy soudců, státních zástupců a ústavních činitelů mají vzrůst o 6,1 procenta. Návrh rozpočtu počítá s celkovou sumou na platy ústavních činitelů 6,02 miliardy korun. Na platy poslanců má jít 276,5 milionu a na platy senátorů 117,8 milionu korun. Sněmovna má ale v příštím týdnu projednávat návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který platy politiků pro příštích pět let zmrazuje na letošní úrovni.

Související

Peníze, ilustrační fotografie.

Kolik činí minimální důstojná mzda? Za uplynulý rok výrazně stoupla

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu. Upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Pavel Blažek

Vláda hodlá snížit platy ústavních činitelů v rámci úspor, naznačil Blažek

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předpokládá, že snížení platů ústavních činitelů vláda zahrne do balíčku navrhovaných úspor. Kromě politiků podle něj půjde i o platy soudců a státních zástupců. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Politickými zásahy do výše platů soudců se v minulosti zabýval i Ústavní soud (ÚS), o dalších dvou podáních ještě bude rozhodovat.

Více souvisejících

mzdy / platy státní rozpočet

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 29 minutami

před 50 minutami

Andrzej Duda

Duda podepsal vznik komise, která vyšetří vliv Ruska v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda v pondělí podepsal zákon ustavující vyšetřovací komisi, která se má zabývat ruským vlivem v zemi mezi lety 2007 až 2022. Polsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou Rusko napadlo na konci loňského února.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Turci dali přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, píše tisk

Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.

Aktualizováno před 5 hodinami

K nehodě na D2 přiletěl záchranářský vrtulník. (29.5.2023)

Nehody na D1 i D2. Obě dálnice ve směru na Brno stály

Začátek týdne v Brně a jeho okolí se neobešel bez dopravních komplikací. Ve směru do jihomoravské metropole stály kvůli nehodám dálnice D1 i D2. Na obou místech zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Letectvo prozradilo, kolik stíhaček F-16 Ukrajina potřebuje pro převahu nad Rusy

Pro dosažení vzdušné převahy v konkrétním směru nad ruským nepřítelem vyžaduje Ukrajina minimálně tři až čtyři letecké eskadry letounů F-16 s celkovým počtem 12 až 16 strojů v každé z nich.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy