Nejvyšší správní soud zamítl stížnost kvůli milosti pro Baláka z lánské správy

V rozhodnutí senátu s předsedou Zdeňkem Kühnem se správní soud zabýval otázkou, zda je prezident při udělování milosti správním orgánem, a zda je tím pádem milost přezkoumatelná ve správním soudnictví. Dospěl k názoru, že nikoliv. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

"Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady," stojí v rozsudku.

"Prezident republiky tedy při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán. Udělená milost je pak ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat," rozhodl NSS. Poukázal také na starší usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause. Uvedl tehdy, že jak hromadné amnestie, tak individuální milosti nepodléhají soudnímu přezkumu a nabízí se pouze politická odpovědnost prezidenta. Teoretickou výjimkou jsou "situace mimořádně extrémní".

Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul. Zohlednil prý například to, že jde o bezúhonného a pracovitého zaměstnance. Podle prezidenta zřejmě nebyla pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje - tedy v organizaci spadající pod prezidentskou kancelář. Rozhodnutí kritizovali vládní i opoziční politici, ale také například Unie státních zástupců.

Zeman před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Muž z Prahy, který se kvůli milosti pro Baláka obrátil se správní žalobou na Městský soud v Praze, poukazoval právě na to, že Zeman nedodržel svůj příslib. Muž v tom spatřoval narušení svého legitimního očekávání.

Městský soud se žalobou odmítl zabývat, protože muž nebyl oprávněn ji podat. Udělení milosti totiž nijak nezasáhlo do jeho veřejných subjektivních práv. Skutečnost, že je pisatel žaloby morálně pohoršen a nemůže prezidenta chovat v úctě, podle městského soudu nijak nezasahuje do jeho právní sféry.

Podle NSS dospěl městský soud ke správnému závěru, že se muž nemohl bránit proti prezidentské milosti udělené Balákovi. Zároveň doplnil, že proti milosti prezidenta republiky by nebylo možné se bránit ve správním soudnictví ani v žádném jiném případě, a to právě proto, že nejde o rozhodnutí správního, ale ústavního orgánu.