Stát se omluvil Fajtovi za odvolání z čela Národní galerie

Stát se prostřednictvím ministerstva kultury omluvil historikovi umění Jiřímu Fajtovi za jeho odvolání z funkce ředitele Národní galerie Praha. Fajta zbavil funkce před rokem exministr kultury Antonín Staněk. (ČSSD).

Text omluvy dnes zveřejnilo ministerstvo kultury na svém webu. Ministerstvo dnes uvedlo, že Staněk jako důvody Fajtova odvolání uvedl informace, které neměly oporu ve skutkovém stavu věci. "Ministerstvo kultury České republiky se tímto Jiřímu Fajtovi za svá výše uvedená rozhodnutí učiněná tehdejším ministrem kultury omlouvá," píše úřad.

Staněk svůj krok zdůvodnil údajnými hospodářskými pochybeními tehdejšího ředitele Národní galerie. Fajt obvinění opakovaně odmítal, postavily se za něj desítky ředitelů zahraničních muzeí a tisíce lidí v tuzemské petici.

"Policie České republiky po provedení všech potřebných šetření odložila obě trestní oznámení podaná Ministerstvem kultury České republiky z rozhodnutí tehdejšího ministra kultury v souvislosti s odvoláním pana Jiřího Fajta z funkce generálního ředitele Národní galerie Praha jako nedůvodná. Ministerstvo kultury České republiky uznává, že tím byla způsobena újma na profesní a osobní pověsti a cti pana Jiřího Fajta, jakož i na jeho dobrém jménu," uvedlo dnes ministerstvo.

Staněk dnes ČTK řekl, že zatím nezná zdůvodnění, proč bylo trestní oznámení odloženo. "Proto nemohu věc komentovat. Podání bylo učiněno na základě rozsáhlé kontroly ministerských úředníků, podnětu Transparency International a bylo vypracováno legislativci ministerstva kultury. Proto je pro mě postup ministerstva překvapivý. Chci se seznámit s podklady, abych se mohl rozhodnout, jak postupovat dál," uvedl Staněk.

Ministerstvo kultury v pondělí ČTK potvrdilo, že obdrželo od policie informaci o odložení dvou trestních oznámení, které Staněk na Fajta podal. Spolu s ředitelem NGP loni v dubnu odvolal také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa a také na něj a jeho předchůdce Pavla Zatloukala podal trestní oznámení. Olomoucké odborníky vinil také z hospodářských pochybení, i Soukupův tehdejší konec vyvolal velkou nevoli v odborných kruzích. Trestní oznámení na Soukupa a Zatloukala odložila policie již loni v listopadu.

Na místa obou odvolaných ředitelů Staněk před svým odchodem z ministerstva vypsal konkurzy, jeho nástupce Lubomír Zaorálek (ČSSD) je záhy zrušil. NGP má od loňského září druhého dočasného šéfa, Zaorálek zřídil Garanční radu NGP a v polovině letošního dubna vypsal nové výběrové řízení. Jiří Fajt od svého odchodu z NGP působí převážně v zahraničí.

"Poslední rok nepatřil zrovna k nejšťastnějším obdobím mého života. Totéž jistě bude platit pro Národní galerii. Můj vyhazov totiž z hodiny na hodinu zastavil usilovnou práci na projektu ́nové Národní galerie ́, kterou jsme se za podpory mnoha externích partnerů a podporovatelů snažili s mými kolegy po dlouhých letech stagnace a provincionalismu oživit a přivést mezi úspěšná evropská muzea umění," uvedl v pondělí Fajt.

Související

Ministerstvo kultury

Ministerstva chtějí odklad projednání istanbulské úmluvy

Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. Ministerstva zemědělství, životního prostředí a práce vedená ministry za KDU-ČSL chtějí posun kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu. 

Více souvisejících

Ministerstvo kultury Lubomír Zaorálek Jiří Fajt (ředitel NG) Národní galerie Antonín Staněk (ČSSD primátor Olomouce)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy