V kauze chybějící české nafty v bavorském skladu padly tresty. Soud odsoudil manažery Viktoriagruppe

Soud uznal v kauze chybějící české nafty v bavorském skladu vinnou jak zkrachovalou německou firmu Viktoriagruppe, tak i dva její manažery Petra Malého a Lubomíra Novotného. Všem třem uložil desetiletý zákaz ochraňování českých státních hmotných rezerv. Malého poslal na sedm let do vězení a dal mu také desetimilionový peněžitý trest. Novotného potrestal tříletou podmínkou. Podle nepravomocného verdiktu připravili podvodem Správu státních hmotných rezerv (SSHR) nejméně o 108 milionů korun. Muži vinu odmítají.

SSHR hradila firmě Viktoriagruppe za skladování motorové nafty v Kraillingu poplatek, jehož výše byla závislá na množství uložené pohonné hmoty. Viktoriagruppe měla naopak platit pokutu, pokud by dojednané množství nafty nestihla uskladnit včas. Podle verdiktu to firma skutečně nestihla a rozhodla se to zakrýt fiktivním navýšením zásob nafty dvěma nepravdivými příjemkami, které zaslala SSHR k proplacení. Od listopadu 2012 do ledna 2013 navíc obžalovaní údajně vyskladnili tři vlakové soupravy nafty, kterou SSHR neuhradili.

Nynější předseda SSHR Pavel Švagr verdikt soudu uvítal. Doufá, že se už státní rezervy v zahraničí skladovat nikdy nebudou. "Jsem rád, že soud potvrdil náš názor na to, že v Kraillingu došlo ke škodě na majetku státu a že došlo k neoprávněným manipulacím s naftou, která tam byla uložena," řekl Švagr ČTK. Nouzové zásoby má Česko podle něj na to, aby přečkalo případnou krizi. "Když na ně někdo sáhne, tak je to ohrožení bezpečnosti České republiky, a tím pádem každého z nás. Doufám jen, že už se státní rezervy mimo území naší republiky nebudou ukládat," uvedl Švagr.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Jarmila Pavlátová při dnešním odůvodnění verdiktu zkritizovala i roli státních rezerv. "Je neuvěřitelné, že SSHR přijala takové uspořádání, že bylo možno skladovat státní hmotné rezervy v Německu, kam bez ohlášení nikdo ze SSHR nemohl přijet, takže nebylo možno ověřit, jakým způsobem je se státními hmotnými rezervami nakládáno. Soud nechápe, jak mohli pracovníci SSHR takové uspořádání přijmout," uvedla. Bylo podle ní prokázáno i to, že kontroly nebyly prováděny řádně a že pracovníci SSHR se ve svých výpovědích o průběhu kontrol rozcházeli.

Rozhodnutí o uskladnění nafty v Německu padlo podle Švagra za jeho předchůdců. "Když si vezmu, jak složitě jsme ty zásoby dostávali zpátky, tak bych se skladováním českých rezerv v zahraničí nikdy nesouhlasil. Tyto zásoby musí být stále po ruce," dodal Švagr.

Soud uvedl, že jednatel Viktoriagruppe Malý si počínal se záměrem obohatit jednak sebe, jednak firmu. V rozsudku mu na deset let zakázal i působení ve statutárních orgánech právnických osob.

"Obžalovaný Malý záměrně vytvořil situaci, kdy si mohl se skladovanými hmotami v Kraillingu nakládat podle svého," konstatovala Pavlátová. Odmítla Malého obhajobu, že šlo o běžnou praxi a že "stačilo nahradit škodu a mohlo se jet dál". "Pokud je dokonán podvod, tak nahrazení škody je opravdu nedostatečné," podotkla. Zdůraznila, že Malý páchal trestnou činnost sofistikovaně, dlouhodobě a ve velkém rozsahu.

Novotný, který vedl odštěpný závod Viktoriagruppe v Dolních Břežanech, byl podle soudu srozuměný s tím, že někdo v Německu může s uskladněnou naftou nakládat jinak. Podváděl tak v nepřímém úmyslu. Neprokázalo se, že by podvodem získal prospěch nad rámec svého platu. Sazba v rozmezí pěti až 12 let by pro něj podle soudkyně byla nepřiměřeně přísná, soud proto využil možnosti mimořádného snížení trestu.

Zbylé dva obžalované z odštěpného závodu Viktoriagruppe - Jaroslava Slavíka a Miroslava Holuba - soud zprostil viny. Neprokázalo se totiž, že skutky uvedené v obžalobě spáchali právě oni a že v rozhodné době o trestné činnosti věděli. Oba muži se vzdali práva na odvolání, zatímco Malý, Novotný i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Stát soudkyně odkázala s nárokem na náhradu škody do civilního řízení. Zdůvodnila to tím, že proti Viktoriagruppe se vede insolvenční řízení. "Bylo by také vhodné zkoumat spoluzavinění poškozeného (SSHR) na zavinění škody," upozornila.

Případ chybějící nafty je jednou z kapitol sporu o její české strategické zásoby uložené v Německu. Když Viktoriagruppe skončila v roce 2015 v insolvenci, začala o skladované zásoby právní bitva. Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, však měření potvrdilo obavy, že část paliva chybí. SSHR postrádala 6,3 milionu litrů pohonné hmoty.

Související

Soud, ilustrační fotografie.

Soud zrušil rozsudek v kauze Viktoriagruppe a chybějící české nafty

Rozsudek v kauze společnosti Viktoriagruppe a chybějící české nafty v bavorském skladu neplatí. Zrušil ho pražský vrchní soud, který věc vrátil k dalšímu projednání. Na dotaz ČTK to dnes odpověděl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Zrušený verdikt ukládal firmě i jejímu jednateli Petru Malému desetiletý zákaz ochraňování českých státních hmotných rezerv. Malého navíc posílal za podvod na sedm let do vězení a dal mu také desetimilionový peněžitý trest.
Pavel Zeman

Šéfžalobce Zeman odmítá osvobozující verdikt v kauze Viktoriagruppe, rozhodne NS

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nesouhlasí s osvobozením bývalých šéfů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomáše Perutky a Ondreje Páleníka. Obžaloba je vinila z mnohamilionové škody způsobené uzavřením smluvního dodatku s německou firmou Viktoriagruppe (VG). Zeman podal koncem roku dovolání, jeho obsah žalobci zpřístupnili ve své databázi. Rozhodovat tak bude Nejvyšší soud.

Více souvisejících

Viktoriagruppe soudy

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 3 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy