Vláda letos poprvé vyjela do krajů, jednala v Jablonci nad Nisou

Vláda se letos poprvé sešla na výjezdním zasedání v Jablonci nad Nisou v Libereckém kraji. Kabinet se zabýval mimo jiné aktuální situací ve výstavbě dopravní infrastruktury v Libereckém a Královéhradeckém kraji, využíváním dotačních programů Ministerstva životního prostředí v obou krajích či přeshraniční spoluprací mezi příhraničními oblastmi Česka, Polska a Německa. Vláda jednala i s radami obou krajů a sešla se i se starosty okolních obcí.

Hlavním tématy jednání vlády s krajskými reprezentacemi byly rozvoj dopravní infrastruktury, situace ve školství, ve zdravotnictví či změny v rozpočtovém určení daní. „Chtěl bych oběma pánům hejtmanům a jejich kolegyním a kolegům poděkovat. Naše jednání bylo opravdu velmi věcné. Bavili jsme se o konkrétních problémech a co bych chtěl skutečně ocenit, že obě krajské reprezentace přesto, že v některých věcech jsou kritické, dokáží také ocenit to, co se daří a co třeba vláda udělala správně. A myslím, že to je potom velmi dobrá a racionální debata a taková ta debata má být, protože ta ve výsledku vede k řešením, která skutečně pomáhají občanům,“ shrnul jednání premiér Petr Fiala.

Vláda se seznámila s aktuálním stavem výstavby klíčových dopravních staveb v Libereckém a Královéhradeckém kraji. V obou regionech běží nebo se připravují stavby dalších úseků klíčových dálnic D35 a D11, pracuje se na obchvatech několika měst a modernizují železniční tratě.

„Pokud jde o dopravu, s velkou radostí konstatuji, že letos máme rekordní rozestavěnost dálnic a silnic v celé České republice. Skutečně hýbeme s dopravní infrastrukturou a máme před sebou světlo na konci tunelu, že Česká republika bude průjezdná, bude dobře dostupná z jednoho konce na druhý pro naše občany a dopravní infrastruktura bude taková, že to bude sloužit i k rozvoji podnikání,“ připomněl premiér Fiala.

Vláda diskutovala také o čerpání dotačních programů, které administruje Ministerstvo životního prostředí, oběma kraji. Dotační programy jsou zaměřeny především na snižování energetické náročnosti budov, na snižování emisí a rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, ochranu vodních zdrojů či opatření proti povodním. Jedná se například o peníze z operačního programu Životní prostředí 2021–2027, z programu Evropské unie LIFE i z národních programů, jako je třeba Nová zelená úsporám. Oba kraje v tomto směru patří k těm regionům Česka, které tyto finanční zdroje využívají nejméně.

Kabinet se seznámil rovněž s informací o přeshraniční spolupráci v příhraničních regionech s Polskem a Německem. Spolupráce je velmi intenzivní a prospěšná a probíhá na několika platformách, například v rámci Euroregionu NISA a Evropského seskupení pro územní spolupráci NOVUM. Příkladem úspěšné spolupráce může být například pravidelné Polsko-německo-české podnikatelské kooperační fórum, spolupráce složek integrovaného záchranného systému či realizace řady projektů zlepšujících například dopravní spojení mezi těmito regiony. Nedaří se naopak zatím dojednat přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb, která by výrazně pomohla občanům i návštěvníkům česko-polského pohraničí.

Vláda rovněž probrala aktuální situaci ohledně výskytu afrického moru prasat. Proti této nebezpečné nákaze se stoprocentní úmrtností nakažených zvířat není lék ani vakcína. V loňském roce bylo v Česku nahlášeno celkem 56 potvrzených případů výskytu, z toho 55 na Frýdlantsku. Letos byl zatím potvrzen jen jeden. Ministerstvo zemědělství připravilo další preventivní veterinární opatření proti šíření této choroby a rozhodlo také o zvýšení tzv. zástřelného pro myslivce na 5 000 korun za každé zastřelené divoké prase s hmotností nad 80 kg ulovené v uzavřených pásmech, pokud bude zlikvidováno v asanačním podniku.

Vláda také novelizovala dvě nařízení vlády, která se týkají vyplácení podpor zemědělcům, a to nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Přijaté změny zohledňují modifikaci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027, která byla projednána se zástupci Evropské komise. První nařízení mimo jiné zavádí novou platbu do rámce režimů pro klima a životní prostředí – ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami, druhá novela zavádí nový dotační titul omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě.

Na jednání s představiteli krajských samospráv navázala diskuse členů vlády se starosty okolních obcí.

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025)

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat až do voleb. Opozice ji nesesadila

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat v činnosti až do podzimních sněmovních voleb. Kabinet ve středu přežil další hlasování o vyslovení nedůvěry, již čtvrté během současného funkčního období Poslanecké sněmovny. Tentokrát ho opozice iniciovala kvůli bitcoinové kauze kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). 

Více souvisejících

Vláda ČR Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Aktualizováno před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Anonym vyhrožoval bombou v obchodních centrech v Praze

Zatím neznámý anonym se rozhodl zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze vydali na nákupy. Policie prověřovala výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahovali pyrotechnici. Bomba se nenašla.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu

Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Na Ukrajinu dorazily americké tanky M1A1 Abrams

Austrálie potvrdila dodávku první várky amerických tanků M1A1 Abrams, které byly darovány Ukrajině jako součást širšího balíčku vojenské pomoci. Z celkového počtu 49 tanků jich většina již dorazila na ukrajinské území, přičemž zbývající kusy mají být dodány v následujících měsících. 

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Formace i klamné cíle pro rakety. Jak ruské útoky dronů ničí odhodlání Ukrajiny?

Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.

včera

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

včera

včera

Ukrajina usiluje o deset systémů Patriot, zatím má zajištěny pouze tři

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země zajistila dodávku tří nových systémů protivzdušné obrany Patriot. Celkově však Kyjev požádal o deset těchto systémů, které jsou životně důležité pro obranu proti narůstajícím ruským leteckým útokům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy