Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2024, navýšily se peníze na vědu

Po několikaměsíčním jednání se ministryni Heleně Langšádlové podařilo prosadit navýšení rozpočtu na vědu a výzkum oproti prvotnímu návrhu Ministerstva financí z května 2023, který byl ve výši 35,78 mld. Kč, o 4,4 mld. Kč na částku 40,19 mld. Kč.

Rozpočet na vědu a výzkum je ve stejné výši jako v roce 2023, přesto se v rámci tohoto rozpočtu daří meziročně navýšit institucionální financování dvou základních pilířů celého systému – vysokých škol a Akademie věd České republiky, a to o cca 4,5 % proti roku 2023. Tím je naplňován dlouhodobý cíl postupného navyšování institucionální podpory oproti podpoře účelové.

Rozpočet také zachovává výši prostředků pro Grantovou agenturu České republiky, a tím i například financování projektů pro mladé vědce v rámci programu JUNIOR STAR či podporu excelence v rámci programu EXPRO. Podpora excelence je zajištěna i navýšením programu ERC CZ na výši téměř 400 milionů Kč.

Na podporu rozvoje v oblasti vědy a výzkumu by v roce 2024 měly jít i prostředky z operačních programů, a to ve výši 4,3 mld. Kč v rámci programu OP JAK a 4 mld. Kč v programu OP TAK.

Nad rámec těchto zdrojů půjdou do segmentu vědy a výzkumu i zdroje z Národního plánu obnovy v celkové výši 5,4 mld. Kč, z čehož do komponent v režimu zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, půjde 2,7 mld. Kč, a z tohoto 1,7 mld. Kč jsou prostředky přímo přispívající k plnění cílů stávajících programů zejména v Technologické agentuře České republiky.

"S celkovým objemem prostředků nemohu být zcela spokojená, jsem však ráda, že se i v této fiskální situaci podařilo sestavit rozpočet tak, že zajistí financování základních pilířů vědy a výzkumu, podporu excelence i synergické zapojení mimořádných zdrojů z Národního plánu obnovy.  Nad rámec rozpočtu je počítáno i se zapojením části nakumulovaných vysokých nároků z nespotřebovaných výdajů, které budou činit k 1. 1. 2024 cca 3,2 mld. Kč. Velkou výzvou do budoucna je vyšší efektivita vynakládání prostředků na vědu a výzkum, na které dlouhodobě pracuji, jak již prostřednictvím nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, revize Metodiky 2017+ i dalších kroků. Úkolem je i přenastavení podpory soukromého sektoru, firem, která v ČR proti jiným zemím stojí především na poskytování přímé podpory (dotací) firmám oproti využívání nástrojů podpory nepřímé," sdělila k rozpočtové situaci ministryně Langšádlová.

Související

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.
Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady

Premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden schválili poslanci. Hlava státu v minulosti naznačila, že k návrhu má své výhrady. Dnes je zopakovala. 

Více souvisejících

Vláda ČR státní rozpočet věda

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 48 minutami

V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024) Prohlédněte si galerii

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku

Český astronaut Aleš Svoboda se ve středu na tiskové konferenci v Praze podělil o zážitky z první fáze výcviku. Svoboda je prvním Čechem, který se tohoto výcviku účastní. Před dvěma lety si armádního pilota vybrala Evropská kosmická agentura (ESA). 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Rusové zadrželi podezřelého z útoku na generála Kirillova. Terorismus, tvrdí Moskva

Rusko pokročilo s vyšetřováním bombového útoku na generála Igora Kirillova a jeho asistenta v Moskvě. Tajné služby oznámily, že v souvislosti s případem zadržely devětadvacetiletého Uzbeka. Rusové tvrdí, že podezřelého ke splnění úkolu najaly ukrajinské tajné služby, napsala BBC s odvoláním na ruské státní zpravodajské agentury. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Martin Hofmann ve filmu Vlny.

Vlny Jiřího Mádla jsou v užším výběru na prestižního Oscara

Česká kinematografie má po letech zase svého zástupce v užším výběru 15 kandidátů na Oscara za nejlepší zahraniční film. Vyplývá to z tiskové zprávy americké Akademie filmového umění a věd. Česko nominovalo do boje o nejvěhlasnější filmovou cenu snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. 

včera

Mekka, Saúdská Arábie

FIFA rozhodla o dalších pořadatelích MS. Po šesti zemích má následovat Saúdská Arábie

Jeden z největších sportovních svátků, tedy fotbalové mistrovství světa, se v příštích letech rozprostře do šesti zemí a taktéž zase zavítá do Arábie. On-line kongres Mezinárodní fotbalové federace FIFA během minulého týdne rozhodl, že světový šampionát v roce 2030 se nebude konat jen ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, ale vzhledem ke stoletému výročí fotbalového MS i v Uruguayi, Argentině a Paraguayi. O čtyři roky později se pak šampionát představí opět v Arábii. Poté, co se předloni konal v Kataru, se v roce 2034 bude konat v Saúdské Arábii.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Francie, anebo Chorvatsko, ale i Faerské ostrovy a Gibraltar. To jsou čeští soupeři v boji o MS

Nejen čeští fotbalisté se v pátek dozvěděli své soupeře pro nadcházející kvalifikaci na mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat ve Spojených státech, v Kanadě a Mexiku a kterého se nově zúčastní až 48 týmů. Páteční los ve švýcarském Curychu určil, že se český tým v kvalifikační skupině L utká s poraženým z duelu mezi Francií a Chorvatskem (podle toho jak dopadne jejich vzájemný duel ve vyřazovací části Ligy národů), Černou Horou, Faerskými ostrovy a Gibraltarem. Nový kvalifikační cyklus pro svěřence kouče Ivana Haška odstartuje 22. března.

včera

Aktualizováno včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

včera

Očkovací kampaň v metropoli Demokratické republiky Kongo

Lékaři identifikovali záhadnou nemoc, která zabíjí v Kongu

Ministerstvo zdravotnictví Demokratické republiky Kongo oznámilo, že dříve neznámá nemoc, která se šíří v oblasti Panzi, je těžkou formou malárie. Tato nemoc, která vyvolává respirační potíže a je zhoršována podvýživou, již v listopadu ve jihozápadní provincii Kwango zabila 143 lidí.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Rusko vs. NATO: Kdo by zvítězil, pokud by vypukla válka?

Napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO) zůstává i nadále jedním z hlavních bezpečnostních rizik současného světa. Navzdory rétorice a konfrontačním krokům ze strany Moskvy je však přímý konflikt mezi oběma stranami považován za krajně nepravděpodobný, především kvůli jeho katastrofickým důsledkům. Magazín The Week se přesto zamyslel nad tím, kdo by v případném konfliktu vyhrál.

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Mateřské drony a lasery. Ukrajina představila průlomové zbraně v boji s Ruskem

Velitel Sil bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny, plukovník Vadym Sucharevskyj, oznámil, že Ukrajina vyvinula laserovou zbraň nazvanou „Trojzubec“. Na konferenci „Evropský obranný průmysl: Perspektivy spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem“, kterou pořádalo analytické centrum We Build Ukraine, také představil projekt tzv. mateřských dronů.

včera

Severokorejští vojáci jsou ideologičtější, což je může činit fanatičtějšími a ochotnějšími zemřít, řekl Motyl pro EZ

Severokorejští vojáci bojující po boku ruské armády čelí jazykové bariéře a neznalosti ruských vojenských praktik. Zároveň mohou fanatičtější a ochotnější zemřít. Pro EuroZprávy.cz to řekl uznávaný americký politolog a historik Alexander J. Motyl.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy