Vláda uvolnila další miliardy na pomoc po zářijových povodních

Vláda na pravidelném středečním jednání schválila další formy pomoci postiženým nedávnými povodněmi, návrh smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem.

Vláda schválila další formy pomoci lidem i samosprávám s odstraňováním následků zářijových povodní. Rozhodla o uvolnění tří miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva životního prostředí, které dostane Státní fond životního prostředí ČR na financování dvou nových dotačních programů – jednu miliardu na program Pomoc domácnostem po povodni 2024, která bude prostřednictvím obecních samospráv vyplácena postiženým obyvatelům, a dvě miliardy na program Obnova infrastruktury pro životní prostředí po povodni 2024, jenž směřuje na obnovu poškozené vodohospodářské infrastruktury. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane 2,5 miliardy korun na výdaje spojené s vyplácením dávky pomoci v hmotné nouzi. Důvodem je vysoký počet žádostí o pomoc v hmotné nouzi po zářijových povodních, na které už Úřad práce ČR vyplatil více než 400 milionů korun. Každá postižená domácnost může požádat až o 72 000 korun na úhradu základních životních potřeb, dezinfekce či ochranných pomůcek pro odstraňování povodňových škod. Do konce září už bylo vyčerpáno 89 procent z původně alokovaných 10,47 miliardy.

Vláda také schválila návrh zákona, jenž má pomoci osobám, které kvůli povodním museli zůstat doma s dětmi nebo s osobami, které vyžadují péči. Zákon o mimořádné podpoře osob zasažených povodněmi v roce 2024 počítá například s prodloužením výplaty dávky ošetřovného z původních devíti kalendářních dnů na celou dobu uzavření školského zařízení kvůli povodním, s výplatou ošetřovného pro osoby pečující o nemohoucí v případě uzavření pečovatelských zařízení nebo pečující o nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami či závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I. Stejná pravidla budou na základě tohoto zvláštního zákona, který by měl platit do 31. března 2025, nastavena i pro příslušníky bezpečnostních sborů, kterým se místo ošetřovného poskytuje placené služební volno. Vláda chce požádat Sněmovnu, aby tento návrh projednala co nejrychleji ve stavu legislativní nouze.

Vláda projednala a schválila rovněž návrh Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Smlouva je potvrzením vzájemných vztahů mezi Českem a Svatým stolcem a má ještě více ochránit svobodu vyznání občanů i zájmy všech církví a náboženství praktikovaných na území ČR. Podpis smlouvy se uskuteční 24. října a poté musí být ratifikována Parlamentem. Pokud se ratifikační proces dokončí, podaří se vládě po 22 letech průtahů celý proces dokončit a zároveň tak splnit i další bod ze svého programového prohlášení.

Vláda poslala do Parlamentu také návrh novely zákona o Vojenské policii. Novela má posílit pravomoci Vojenské policie mimo jiné tím, že do zákona doplňuje oprávnění obdobná těm, kterými disponuje Policie ČR, například využívat bezpilotní systémy, zadržet v oprávněných případech řidičský průkaz nebo mít možnost v zájmu ochrany života či majetku vstupovat do obydlí. Novela zároveň umožní bez dalšího schvalování povolávat vojenské policisty v případě potřeby k plnění úkolů Policie ČR nebo zaměstnávat u Vojenské policie i občanské zaměstnance. 

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025)

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat až do voleb. Opozice ji nesesadila

Fialova vláda zřejmě bude pokračovat v činnosti až do podzimních sněmovních voleb. Kabinet ve středu přežil další hlasování o vyslovení nedůvěry, již čtvrté během současného funkčního období Poslanecké sněmovny. Tentokrát ho opozice iniciovala kvůli bitcoinové kauze kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). 

Více souvisejících

Vláda ČR Povodně Vatikán Vojenská policie

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy