Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.
"V České republice se etablovala jako relevantní politická síla skupina nespokojených občanů, kteří nedůvěřují vládě, demokratickému systému a nesouhlasí se zahraničním směřováním státu," konstatovalo vnitro. Alternativu těmto lidem podle ministerstva nabízejí právě rozličné konspirační teorie, které v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory. "Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat," zdůraznilo ministerstvo.
Úřad zmínil jako příklad skupinu kolem Ladislava Vrabela, na jehož demonstraci dorazilo počátkem loňského září zhruba 70.000 lidí. "Od září pak počáteční vliv tohoto aktivisty upadal, mimo jiné i kvůli sporům s kolegy a spolupracovníky," uvedla zpráva.
Vnitro také poukázalo na to, že v online prostoru, zejména na sociálních sítích, působí několik zkušených konspirátorů s vysokou sledovaností. "Někteří dezinformátoři od svých příznivců vybírají finanční příspěvky. Vzniká tak mezi nimi tvrdé konkurenční prostředí," popsalo.
Úřad zrekapituloval, že vznikají rozličné skupiny, které operují "vlastenectvím“ a nutností zásadně změnit fungování státu. "Dostávají se do stále větší izolace od zbytku společnosti," varovalo vnitro. "Po skončení koronavirové epidemie se zájem řady dezinformátorů přesunul mimo jiné k válce na Ukrajině. Zpravidla začali opakovat tvrzení kremelské propagandy. Válečný konflikt tak jejich příznivce ještě více vzdálil od opačného názorového proudu," doplnilo s tím, že ve společnosti roste i míra agresivity.
Zpráva hovoří také o dezinformačních médiích, která podle ní sledovala zejména prokremelskou linii. "Tvorbu alternativních médií lze přirovnat k produkci obří PR agentury, která má za cíl propagovat vše spojené s oficiální ruskou politikou (či příznivé pro tuto politiku) a kritizovat vše prozápadní a prodemokratické,“ napsal úřad.
"Tato média už nalezla svůj okruh příznivců, kteří jim bezmezně věří a odmítají sdělení seriózních médií. Tito příznivci pak mediální obsahy šíří prostřednictvím emailů a sociálních sítí. Nemají problém přijímat i naprosto protichůdné či rozporuplné informace," poznamenalo vnitro.
V souvislosti s válkou na Ukrajině zaznamenalo ministerstvo projevy namířené proti Ukrajincům, ale také proti Rusům. Za mediálně nejznámější kauzu v tomto ohledu označilo odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa proti Ukrajincům.
Vnitro varovalo před radikalizací extremistů v online prostoru
Radikalizace extremistů, která se děje v online prostoru, je okamžitou bezpečnostní výzvou i pro Česko. Ve zprávě o vývoji extremistické scény za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Významnější projevy náboženského extremismu úřad nezaznamenal. Zmínil také ztrátu vlivu hlavních domobraneckých skupin i úpadek významu ortodoxních komunistů.
Online radikalizace se podle ministerstva týká různých věkových a společenských skupin i rozličných ideologických směrů. U pravicového extremismu představují největší hrozbu právě izolované online komunity, zmiňuje zpráva. "Jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Jejich riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci," vysvětlil úřad.
Členové těchto komunit bývají dobře jazykově vybaveni, což jim umožňuje navazovat kontakty se zahraničními kolegy. "V komunikaci s nimi se utvrzují ve svém přesvědčení, získávají odvahu a nacházejí inspiraci," konstatovalo ministerstvo.
Podle úřadu není v tomto ohledu možné ignorovat varovné zprávy, které přicházejí ze zahraničí i z tuzemska. Vnitro připomnělo český případ mladíka, jenž podle nepravomocného rozsudku připravoval ve věku 17 let odpálení výbušnin u pražských velvyslanectví USA, Izraele a Číny.
Mezistupeň mezi radikálními online komunitami a tradičními pravicovými extremisty tvoří podle vnitra antisemitská a homofobní Dělnická mládež, která se projevuje vyhroceně nenávistnou rétorikou a výhrůžnými vzkazy.
Zpráva dále uvádí, že představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti ani Národní demokracie v uplynulém pololetí neuspořádali žádnou významnější akci. "Jejich vliv dlouhodobě upadá. Jejich elektorát přebírají jiné 'vlastenecké subjekty'. Nedokáží přicházet s vlastními nosnými tématy a postrádají charismatické lídry," zhodnotilo ministerstvo.
Domobranecké skupiny podle vnitra ovlivnily osobní spory mezi jejich čelními představiteli a také postup státu, například zákon o nakládání se zbraněmi. "Z obavy z možného postihu se stáhli do ústraní," napsal úřad.
Co se týče extrémní levice, anarchisté se podle vnitra nadále věnovali zejména dění na Ukrajině. "Většina českých anarchistů se přiklání k myšlence, že prioritou je poražení kremelského režimu. Teprve poté se lze zaměřit na organizování společnosti dle anarchistických myšlenek," zmínila zpráva.
Význam ortodoxních komunistů podle vnitra v loňském druhém pololetí nadále upadal. "Stará generace přestává být veřejně aktivní, mladí aktivisté nepřicházejí v relevantních počtech. Komunistické skupiny také ovlivnilo skončení působení Komunistické strany Čech a Moravy v Parlamentu," připomněl úřad. "Jistý ohlas" tak podle něj získávají pouze jednotlivci, jmenovitě například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Ten neúspěšně usiloval o získání podpisů občanů, které by mu umožnily kandidovat na prezidenta, a v současné době stojí před soudem kvůli obžalobě za zpochybňování katyňského masakru.
Ministerstvo shrnulo, že v Česku loni i nadále platil první stupeň ohrožení terorismem. Stupnice počíná nulovým stavem a končí třetím, nejzávažnějším stupněm. První stupeň tak upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem, která vyplývá ze zahraniční situace a z mezinárodních aktivit Česka včetně jeho příslušnosti k NATO.
Související
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
Ministerstvo vnitra , demokracie , Boj proti dezinformacím a fake news
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 4 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 12 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
včera
Zlatý měsíc českých dálnic završen. Otevřelo se 28 nových kilometrů na D3
včera
Pavel kondoloval Steinmeierovi. Připomněl tragickou střelbu na FF UK
včera
Fico tvrdí, že mu Zelenskyj nabídl půlmiliardu eur za souhlas s Ukrajinou v NATO
včera
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
včera
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
včera
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
včera
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
včera
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
včera
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
včera
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
20. prosince 2024 22:32
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
20. prosince 2024 21:43
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák