Státní zástupce žádá pro někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonia Koláčka 7,5 roku vězení, propadnutí veškerého majetku a zákaz působení ve vedení firem. Pro dalšího manažera Oldřicha Klimeckého navrhl odnětí svobody od pěti do 7,5 roku. Uvedl to dnes v závěrečné řeči u pražského městského soudu.
Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS ovládli firmu jejími vlastními penězi a že při její následné privatizaci podvodně způsobili státu škodu ve výši několika miliard korun. Obsáhlé dokazování v kauze z 90. let dnes soud dokončil po více než čtyřech letech od zahájení procesu.
Koláček a Klimecký spáchali podle státního zástupce Radka Bartoše jednak podvod, jednak trestný čin zneužití postavení v obchodním styku. "Obžalovaní se tu chválili, jak zachránili Mosteckou uhelnou společnost. (...) Tyto skutečnosti nepovažuji za rozhodné pro posouzení věci. Primárně jim šlo o vlastní obohacení," konstatoval. Koláčka pokládá za vůdčí osobnost trestné činnosti. Zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem a propadnutí majetku ale navrhl i u Klimeckého.
Bartoš uvedl, že manažeři Koláček, Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu.
Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana. Investenergy podle státního zástupce hradila podíl penězi, které pocházely přímo z uhelné společnosti, odkud je předtím obžalovaní vyvedli. Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni a že za podíl zaplatí penězi z této těžební společnosti, kterou skrytě ovládli. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit.
Mezi svědky v hlavním líčení dříve vystoupil i tehdejší prezident Miloš Zeman a řada bývalých ministrů jeho vlády včetně současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského či expremiéra Vladimíra Špidly. Zeman u soudu prodej státního podílu hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.
Českému stíhání původně čelilo osm lidí, manažer a miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení žalobce přerušil ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše ale soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.
Posledním obžalovaným v kauze je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, a to za přijetí úplatku. Státní zástupce pro něj dnes navrhl trest pod polovinou sazby, která činí pět let, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti ve vedení firem.
Související
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
soudy , Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS) , Mostecká uhelná
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 1 hodinou
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 1 hodinou
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 2 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 3 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 5 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 6 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 7 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.
Zdroj: Libor Novák