Zámek Lány. Jaká je historie letního sídla českých prezidentů?

Obec Lány je poprvé zmíněna v písemných pramenech k roku 1392. Tehdy zde stávala tvrz jistého vladyky Haška, jednalo se o jednoduché dřevěné stavení. Renesanční kamenná tvrz v Lánech nepochybně existovala ve třicátých letech 16. století, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Žejdlicové ze Šenfeldu, prastarý rytířský rod pocházející ze Slezska. Od nich v roce 1581 přešlo panství do majetku vysokého zemského úředníka Jiřího z Martinic, který ho o několik let později prodal císaři Rudolfu II. Lesy přiléhající ke tvrzi bývaly oblíbeným habsburským loveckým revírem, proto se Rudolf II. rozhodl tvrz přestavět na pohodlnější letohrádek. Na konci 16. století tak vznikl přízemní renesanční zámeček, který projektoval významný architekt italského původu Ulrico Aostalli de Sala. Ten působil dlouhá léta v českých zemích, z jeho dalších realizací lze jmenovat třeba zámek v Litomyšli, Pardubicích nebo Slatiňanech. 

Když se panovník dostal do finančních potíží, Lány se staly zástavou knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu. Na konci 17. století je zakoupili Valdštejnové. Za Jana Josefa z Valdštejna, v první třetině 18. století, došlo k rozsáhlým přestavbám zámku, který byl také rozšířen o jedno patro. Dcera Jana Josefa, provdaná Fürstenbergová, nechala u zámku vystavět kostel. Další člen tohoto rodu, kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu, zahájil ve dvacátých letech 19. století rekonstrukci objektu, zámek se zvýšil o druhé patro. V šedesátých letech vznikly konírny a skleníky. Fürstenbergové posléze prodali svůj luxusní palác v Praze a přesídlili na zámek v Lánech, který se stal jejich oficiálním rodovým sídlem. Počátkem 20. století proto kníže Max Egon Fürstenberg začal s dalšími rekonstrukcemi, aby se celé rodině komfortněji bydlelo. Zámek disponoval v té době již třemi patry a zhruba šedesáti obytnými sály.

Po vzniku československé republiky se zámek v Lánech dostal do majetku státu. Rod Fürstenbergů ho byl nucen v nepříznivé situaci související s pozemkovou reformou prodat. Následně začal zámek architekt Jože Plečnik přeměňovat v prezidentskou rezidenci. Tento muž stál rovněž za přestavbou Pražského hradu coby sídla hlavy státu. V roce 1921 se lánský zámek stal oficiálním letním domem prezidenta republiky, tedy T. G. Masaryka. Ten měl v přízemí budovy kuchyň, úřadovny, obytné místnosti pro personál a hradní stráž. První patro bylo vybaveno reprezentativními místnostmi pro oficiální návštěvy, na které navazovaly kuřácký salon, dámský salon, hudební salon a prostorná jídelna. Nacházela se zde také prezidentova pracovna a knihovna. Druhé patro sloužilo k soukromým účelům rodiny hlavy státu. Třetí poschodí náleželo návštěvám.

Tomáš Garrigue Masaryk si prý zámek v Lánech zamiloval. Vnímal ho jako skutečný domov, kde rád relaxoval i v klidu pracoval. Zval si sem také vzácné návštěvy. Výborně vycházel s místními občany, pro které nechal v zámku dokonce vybudovat kinosál. Po odchodu z prezidentského úřadu se Masaryk v zámku zabydlil a trávil tam většinu času. S Lány zůstal spjat i po smrti – je zde pohřben s celou svou rodinou.

Po úmrtí Masaryka se lánský zámek využíval pouze občasně. Zašlou slávu i krásu se rozhodl budově navrátit Václav Havel. Úpravy interiérů se ujala Franziska Diana Sternbergová, a tak se na podobě zámku znovu podepsala ruka šlechty.