Zámek Lány. Jaká je historie letního sídla českých prezidentů?

V křivoklátských lesích poblíž Prahy stojí barokní zámek, který se stal roku 1921 oficiálním letním sídlem českých prezidentů. Zámek Lány má dlouhou historii sahající až do 14. století. Koncem 16. století objekt vlastnil císař Rudolf II., později významní šlechtici.

Obec Lány je poprvé zmíněna v písemných pramenech k roku 1392. Tehdy zde stávala tvrz jistého vladyky Haška, jednalo se o jednoduché dřevěné stavení. Renesanční kamenná tvrz v Lánech nepochybně existovala ve třicátých letech 16. století, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Žejdlicové ze Šenfeldu, prastarý rytířský rod pocházející ze Slezska. Od nich v roce 1581 přešlo panství do majetku vysokého zemského úředníka Jiřího z Martinic, který ho o několik let později prodal císaři Rudolfu II. Lesy přiléhající ke tvrzi bývaly oblíbeným habsburským loveckým revírem, proto se Rudolf II. rozhodl tvrz přestavět na pohodlnější letohrádek. Na konci 16. století tak vznikl přízemní renesanční zámeček, který projektoval významný architekt italského původu Ulrico Aostalli de Sala. Ten působil dlouhá léta v českých zemích, z jeho dalších realizací lze jmenovat třeba zámek v Litomyšli, Pardubicích nebo Slatiňanech. 

Když se panovník dostal do finančních potíží, Lány se staly zástavou knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu. Na konci 17. století je zakoupili Valdštejnové. Za Jana Josefa z Valdštejna, v první třetině 18. století, došlo k rozsáhlým přestavbám zámku, který byl také rozšířen o jedno patro. Dcera Jana Josefa, provdaná Fürstenbergová, nechala u zámku vystavět kostel. Další člen tohoto rodu, kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu, zahájil ve dvacátých letech 19. století rekonstrukci objektu, zámek se zvýšil o druhé patro. V šedesátých letech vznikly konírny a skleníky. Fürstenbergové posléze prodali svůj luxusní palác v Praze a přesídlili na zámek v Lánech, který se stal jejich oficiálním rodovým sídlem. Počátkem 20. století proto kníže Max Egon Fürstenberg začal s dalšími rekonstrukcemi, aby se celé rodině komfortněji bydlelo. Zámek disponoval v té době již třemi patry a zhruba šedesáti obytnými sály.

Po vzniku československé republiky se zámek v Lánech dostal do majetku státu. Rod Fürstenbergů ho byl nucen v nepříznivé situaci související s pozemkovou reformou prodat. Následně začal zámek architekt Jože Plečnik přeměňovat v prezidentskou rezidenci. Tento muž stál rovněž za přestavbou Pražského hradu coby sídla hlavy státu. V roce 1921 se lánský zámek stal oficiálním letním domem prezidenta republiky, tedy T. G. Masaryka. Ten měl v přízemí budovy kuchyň, úřadovny, obytné místnosti pro personál a hradní stráž. První patro bylo vybaveno reprezentativními místnostmi pro oficiální návštěvy, na které navazovaly kuřácký salon, dámský salon, hudební salon a prostorná jídelna. Nacházela se zde také prezidentova pracovna a knihovna. Druhé patro sloužilo k soukromým účelům rodiny hlavy státu. Třetí poschodí náleželo návštěvám.

Tomáš Garrigue Masaryk si prý zámek v Lánech zamiloval. Vnímal ho jako skutečný domov, kde rád relaxoval i v klidu pracoval. Zval si sem také vzácné návštěvy. Výborně vycházel s místními občany, pro které nechal v zámku dokonce vybudovat kinosál. Po odchodu z prezidentského úřadu se Masaryk v zámku zabydlil a trávil tam většinu času. S Lány zůstal spjat i po smrti – je zde pohřben s celou svou rodinou.

Po úmrtí Masaryka se lánský zámek využíval pouze občasně. Zašlou slávu i krásu se rozhodl budově navrátit Václav Havel. Úpravy interiérů se ujala Franziska Diana Sternbergová, a tak se na podobě zámku znovu podepsala ruka šlechty.

Související

Zámek Lány

Zeman se sejde s Babišem v Lánech. O čem budou jednat?

Prezident Miloš Zeman se dnes odpoledne sejde s předsedu opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Bližší informace k plánovanému obsahu jednání na zámku v Lánech Hrad neoznámil. Expremiér Babiš v pátek uvedl, že má s hlavou státu spousty témat k probírání, konkrétní ale nebyl.

Více souvisejících

Zámek Lány prezident čr Středočeský kraj

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 5 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 9 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 11 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 11 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 12 hodinami

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy