Zavedením samoobslužného výdeje obědů ve školních jídelnách by se podle iniciativy ušetřily tisíce tun potravin

"Jsme přesvědčeni o tom, že samoobslužný výdej obědů a důraz na snižování plýtvání by mohl výrazným způsobem pomoci ke snižování nákladů na suroviny a umožnil by tak stravování i dětem z nízkopříjmových rodin, aniž bychom museli zavádět systém obědů zdarma pro všechny děti hrazený z veřejných rozpočtů," uvedl Václavík.

Nyní se školní stravování v Česku řídí vyhláškou o školním stravování. Kromě jiného ukládá vývařovně povinnost vydat strávníkovi určitou velikost porce, která je odvozená od průměrné měsíční spotřeby vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech. Podle iniciativy je tak prioritou českého systému jídlo strávníkovi vydat bez ohledu na to, zda vydaný pokrm sní.

Podle zástupců spolku tak jako odpad skončí 20 až 35 procent vydaného jídla, uvedli s odkazem na vyjádření zaměstnanců školních jídelen. "To znamená, že až 50.000 tun jídla ročně děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách nedojedí a vyhodí. To je 25krát více, než kolik porcí by bylo potřeba k tomu, aby na oběd do školní jídelny mohly chodit i děti, které si to nyní nemohou dovolit a jejichž školní obědy hradí ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí formou grantových programů," informovali.

Organizace Women for Women (W4W), která pomáhá s placením pokrmů ve školní jídelně dětem z nízkopříjmových rodin, informovala, že letos nebude mít na školní oběd každé šesté dítě. V roce 2022 to byl každý osmý školák. Potenciálně je tak nyní až 32.000 dětí v situaci, kdy si jejich rodiny nemohou dovolit zaplatit jim oběd ve školní jídelně, a za školní rok je jim potřeba zaplatit čtyři až šest milionů obědů.

Samoobslužný výdej pokrmů je běžnou praxí ve školách ve Švédsku, Finsku a Velké Británii. V ČR systém od září 2022 pilotně zkouší společnost Delirest ve školní jídelně Masarykovy ZŠ v Tanvaldu. „Během prvního půlroku fungování se nám podařilo snížit množství nesnězeného jídla a odpadů o 90 procent,“ uvedl ředitel společnosti Michal Debrecéni.

Ceny vstupních surovin pro přípravu pokrmů rostou. Ministerstvo školství (MŠMT) proto od 1. února změnou vyhlášky umožnilo školním jídelnám navýšit platby za stravování. Oběd z vývařovny ve škole nyní stojí v průměru asi 35 korun.

Dotační programy na podporu školního stravování má MŠMT a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MŠMT dalo letos na dotacích neziskovým organizacím na zajištění školního stravování pro žáky ZŠ 100 milionů korun, tedy o 40 milionů více než loni. Úřad podle své mluvčí Anety Lednové částku zvýšil kvůli nárůstu cen potravin a energií. Ve školním roce 2021/2022 podporu od resortu získalo 9500 žáků v 920 školách. Díky projektu Obědy do škol, za nímž stojí MPSV, zdarma ve školním roce 2021/2022 obědvalo 14.158 dětí z téměř tisícovky škol.