Psychotického lékaře nešlo jen tak zastavit. Nové šokující informace

Policie prověřovala deset oznámení na lékaře pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případ ale nakonec odložila. Podle znaleckého posudku nemohl totiž lékař rozpoznávat škodlivost svého jednání a pro nepříčetnost nebyl trestně odpovědný.

Státní zastupitelství podle klatovské státní zástupkyně Jiřiny Vítovcové čeká, až bude usnesení o odložení věci vydané minulý týden doručeno všem zúčastněným a až nabude právní moci. "Pak bude (státní zastupitelství) dále postupovat zřejmě podáním návrhu na uložení ochranného léčení ve smyslu závěrů znaleckého posudku," uvedla Vítovcová.

Mluvčí klatovské nemocnice Jiří Kokoška řekl, že za celou dobu Havránkova působení na něj nedostala nemocnice jedinou oficiální stížnost od rodičů pacientů. Zopakoval, že po přijetí primáře do nemocnice v květnu 2012 bylo zhruba půl roku vše v naprostém pořádku. Pak se objevily stížnosti zdravotnického personálu. Nemocnice ho namátkově testovala na alkohol, vždy s negativním výsledkem.

O jeho psychických problémech se ředitel nemocnice František Lešundák dozvěděl až při intenzivním rozhovoru s lékařem v únoru 2013. Primář se tehdy k problémům poprvé přiznal, ale nespecifikoval je, uvedl Kokoška. Ředitel mu hned znemožnil přístup k pacientům a donutil ho, aby se šel léčit. "V polovině dubna se primář vrátil z léčení a s potvrzením od odborného lékaře, že je vyléčený a je způsobilý dál zastávat pozici primáře," uvedl Kokoška. Nemocnice přesto Havránka už k pacientům nepustila a primář odešel na konci května 2013.

O jeho dalším působení v rakovnické nemocnici se prý v Klatovech dozvěděli až ve chvíli, kdy už byl lékař v Rakovníku zaměstnán a ředitel tamní nemocnice se na něj ptal.

"Ředitel klatovské nemocnice nemohl tyto psychické problémy specifikovat. Za prvé musel respektovat existující zprávu, že je primář vyléčen a způsobilý výkonu profese, a za druhé se nemůže vyjadřovat ke zdravotnímu stavu jakékoli osoby bez jejího souhlasu," řekl Kokoška. Doplnil, že vedení klatovské nemocnice do jisté míry předpokládalo, že pokud lékaře vyšetřuje policie kvůli trestním oznámením, že se o tom případný nový zaměstnavatel musel dozvědět.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) v pondělí v souvislosti s případem uvedl, že chce prosadit zavedení registru zdravotnických pracovníků. Spolupracovat na něm chce s lékařskou komorou. Do registru by mohli zaměstnavatelé nahlížet.

Maniodepresivní psychóza (neboli bipolární afektivní porucha) je vážné psychické onemocnění, které se vyskytuje u jednoho ze sta jedinců. Jsou dokázány genetické dispozice, ale nemoc se přesto nemusí objevit nebo se objeví, aniž by byl výskyt v rodině. Při onemocnění dochází k poruchám nálady postiženého, která se opakuje v cyklech. Jsou popsány jako hypománie, mánie, deprese a smíšený stav.

Hypománie se projevuje jako nadnesená nálada, zvýšený pocit energie, aktivity a dobré nálady. Pacient v tomto stavu snadno navazuje kontakt s ostatními lidmi (i přesto, že normálně je velmi stydlivý), střídá známosti, má hodně nových nápadů a často přestává užívat léky. Potřebuje méně spánku, nic není problém.

Mánie se projevuje stejně jako hypománie, ale její projevy jsou o mnohem silnější. Objevuje se agresivita a jiné poruchy chování. Často dochází k neuváženým finančním či pracovním rozhodnutím.

Období deprese je pro postiženého jedince nejobtížnější. Je opakem mánie - skleslá nálada, nadměrná spavost, nemocný je bez energie a chuti cokoliv dělat. Přestává chodit do práce, ven, nekomunikuje a pomýšlí na sebevraždu.