Regulační poplatky by se měly vrátit, ale platí se za to strašná cena, tvrdí Heger

Podle Hegera byl o regulační poplatky až abnormálně a nenormálně velký zájem. Ilustruje to na příkladu, kdy ve sněmovně prošlo poloviční zrušení lustračního zákona, o které se mezi lidmi moc nemluví, zato poplatky byly kritizovány pořád.

"Uznávám, že pan kolega David (Ivan David, exministr zdravotnictví za ČSSD, poz. red.) má pravdu, že systém potřebuje regulace a ty poplatky byly jedním z pokusů, jak ten systém regulovat," posteskl si Heger v pořadu Události, komentáře na České televizi.

Přiznal, že je několik možných dalších řešení, ale všechny jsou velmi obtížné, takže každý krok, který zbrzdí nadměrnou péči, kterou má každý systém snahu poskytovat, je podle něj vítaný.

"Teď budeme žít rok ve velmi zajímavém experimentu, kde se ukáže, kde ta péče přibude. A protože se zrušily regulační poplatky ve smyslu hospitalizačních poplatků, tak už jsou první jasné signály, že přibývá pacientů v následné péči, lidé se mnohem raději ucházejí o lázně a já myslím, že nárůst pacientů u praktických lékařů bude enormní," upozorňuje exministr.

Heger varuje, že u nás bylo před pěti lety přibližně 14 kontaktů průměrného občana s lékařem, zatímco v rámci Evropy to byla méně než polovina. "Ty kontakty u nás ubyly možná zčásti díky těm regulačním poplatků asi o 2 návštěvy za rok, ale stále jsme na dvojnásobku Evropy, takže já si myslím, že ty regulace tady prostě jsou a ukáže se, že budou chybět."

Přesto se domnívá, že poplatky jsou plné paradoxů. "Pokud šlo o tu stokorunu za hospitalizaci, tak tam ten paradox byl v tom, že to byla minimálně stokoruna a nešlo udělat žádný rozumný sociální strop. Kdyby se udělal, pravděpodobně by Ústavní soud hospitalizační poplatky nezrušil. Je to škoda. U těch dalších zbývajících poplatků jsou paradoxy v tom, že se vědělo poměrně dobře, jaké udělat zásahy, aby to bylo trošku rozumnější. Ony tam jsou nejenom sociální problémy, ale zcela určitě při tom našem sociálním systému jsou lidé, kterým to dělá velké problémy a ministerstvo práce a sociálních věcí neumělo udělat nějaký rychlý institut hmotné nouze, například pro dlouho hospitalizované, kteří si s tím nedokázali poradit," dodal Heger.

I přesto, že tři miliardy, které podle něj stát za regulační poplatky ztratí, jsou relativně okrajové, oproti například deseti miliardám, které jdou do doplatků za léky, měly by se v nějaké rozumné podobě vrátit.

"Jakmile se to téma otevře, je to politicky velmi výbušné a platí se za to strašná cena, takže já bych dneska, kdybych se mohl vrátit do své pozice ministra, preferoval vrátit se k té ideji nadstandardů, protože tam to byla víceméně technická záležitost, otázka přesunu některých věcí do zákona z vyhlášky a ty nadstandardy se mohly dále rozvíjet," dodal Heger.