Lékař se zlobí na Čechy: Panikaří z eboly, hrozba ale číhá jinde

"Myslím, že nebezpečí eboly je silně nadhodnocováno v zemích naší zeměpisné polohy a hygienického standardu. V české populaci je mnohem víc infekcí, o kterých se zdaleka tolik nemluví, přitom jejich socioekonomický dopad je mnohem významnější," zdůraznil lékař. Pro šíření infekce totiž je potřeba poměrně teplé počasí a blízký osobní kontakt. Nákaza se nepřenáší vzduchem jako chřipka, nepřenášejí ji komáři jako malárii.

"Co nás opravdu ohrožuje, jsou infekce, které jsou v Česku rozšířené," potvrdila dětská lékařka Marta Šimůnková. Proti hepatitidě B jsou děti v Česku chráněny očkováním v rámci hexavakcíny, proti typu A je mohou rodiče také dát očkovat. Proti "céčku" očkování není.

Lékaři podle Šimůnkové na hepatitidu C nemyslí, zvýšené jaterní testy přikládají jiným příčinám, například alkoholu a některým lékům, jež játra mohou také poškodit. "Při zvýšených jaterních testech by lékaři měli nabírat protilátky proti hepatitidě C, protože to je diagnostický průkaz u jinak bezpříznakového tzv. pomalého onemocnění," uvedla.

Ebola má dramatický nástup a vysokou úmrtnost, v průměru 60 procent nakažených zemře. "Céčko není populární, protože je to pomalá infekce a od nákazy do projevu nemoci může uplynout 20 i více let a zhruba 30 let do rozvoje rakoviny jater," vysvětlil Urbánek.

K ebole Šimůnková doplnila, že krvácivá horečka se v západní Africe rozšířila především kvůli neinformovanosti a pozdním epidemiologickým opatřením. "Nákaza tam je spojena s nízkými hygienickými návyky a tamními rituály, kdy se lidé dotýkají zemřelého, přičemž se infikují sami," přiblížila s tím, že Česko podobně jako ostatní země EU má vypracované systémy, jak šíření nákazy zabránit.

To, že se o ebole nyní tolik mluví, má v důsledku ale i příznivý dopad, protože lidé vědí, jak se infekce šíří a zdravotnické systémy jsou na ni připraveny. Šimůnková věří, že v Česku by se nemělo stát to co v USA, kdy pacient po příletu z Libérie zasažené epidemií eboly nebyl preventivně izolován a do péče lékařů se dostal, až když u něj nemoc propukla. Další opatření už ale nastoupila včas, v karanténě jsou všichni lidé, kteří s nemocným byli v kontaktu.

Virus hepatitidy C způsobí zánět jater

Tento zánět probíhá relativně pomalu a nepozorovaně, protože se s ním tělo dokáže nějak vyrovnat (kompenzovat) a nakažený dlouho žádné negativní příznaky nepociťuje. Avšak po určité době (10, 20 a více let) mohou být játra poškozena natolik, že se s tím organismus již sám nevyrovná a nemocný začíná pociťovat problémy. Ty však rovněž nemají typický průběh a zpravidla se jeví jako problémy se zažíváním nebo zvýšená únava. Vzhledem k tomu, že tyto problémy se objevují pomalu a postupně, často jim nemocní zpočátku nevěnují pozornost.

Při dlouhodobém zánětu dochází postupně ke zjizvení jaterní tkáně, takzvané fibróze - jaterní buňky jsou nahrazovány vazivem, které již nemá vlastnosti jaterních buněk. Játra tak postupně přestávají fungovat.

Pokud fibróza překročí určitou hranici, mluvíme již o cirhóze. Je to stav, kdy játra jsou již vážně poškozena, a toto poškození je vpodstatě nevratné. Cirhózu je nicméně možné zpomalit nebo někdy dokonce zastavit. V opačném případě hrozí selhání jater, rakovina jater (hepatocelulární karcinom), nebo dokonce obojí, informuje hepc.cz.