VZP končí s protonovým centrem, pacienty pošle do Mnichova

Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) končí spolupráci s pražským protonovým centrem a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova. ČTK to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum od léta výrazně zdražilo, cena za ozařování stoupla podle ředitele na dvojnásobek mnichovské ceny, tvrdí VZP. Smlouvu pražské centrum a VZP nemají, úhrada za každého pacienta se dojednává individuálně.

"V současné době je to ve stadiu patu. My bychom velmi rádi smlouvu uzavřeli v parametrech schválených správní radou VZP, protonové centrum ale zřejmě vyčkává, zda nedosáhne parametrů lepších, více se blížících smlouvě o smlouvě budoucí, kterou my odmítáme," řekl ředitel."To, že by za stávajících podmínek VZP poslala svého klienta do pražského centra, si téměř nedovedu představit, byť stoprocentně se to vyloučit nedá - muselo by jít o opravdu naprosto ojedinělý případ, kdy by pro léčbu v Praze hovořily jednoznačně zcela výjimečné medicínské důvody," doplnil mluvčí VZP Oldřich Tichý.Se soukromým centrem, které vzniklo za 3,5 miliardy korun v areálu Nemocnice Na Bulovce, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí v roce 2006 tehdejší nucený správce VZP. Po dobu 15 let zajišťovala centru každý rok 1600 pacientů za miliardu korun. Ročně přitom v ČR plynou na ozařování asi dvě miliardy. Letos v červenci arbitři neplatnost dokumentu potvrdili, čeká se ještě na vyjádření soudu. Správní rada VZP zatím schválila návrh smlouvy s úhradou ozařování maximálně za 50 milionů korun ročně.VZP letos začala posílat klienty přednostně do pražského centra, aby si ověřila výši nákladů. Vycházela i z argumentů, že pro české pacienty je to do Prahy blíž a výhodou je i to, že personál s nimi komunikuje česky.Úhrada za klienty, které poslala VZP do pražského centra za posledního zhruba tři čtvrtě roku, vycházely v Mnichově na zhruba 550.000 korun za léčbu plus náklady spojené s pobytem v zahraničí, což řádově je navýšení o 100.000 korun. Za posledních šest klientů si ale Praha účtovala částky převyšující milion korun za každého, mezi 1,2 až 1,5 milionu korun, cena za jedno ozařování stoupla z 20.000 na 40.000 korun. VZP fakturu neproplatila a požádala u vysvětlení kalkulace, uvedl ředitel."My se samozřejmě budeme přít o cenu, budeme chtít cenu obvyklou v místě a čase, kde vycházíme z mnichovské léčby, to je věc právní a ekonomická, a klienty začneme posílat do Mnichova. Skutečně těžko bychom mohli zdůvodnit, že je posíláme na dražší pracoviště," dodal.Centrum navýšení vysvětlilo tím, že účtuje plnou cenu frakce, na VZP se přestala vztahovat sleva, která byla předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, protože nedošlo k dohodě o ní. Ze všech pojišťoven má smlouvu s pražským centrem jen Vojenská zdravotní pojišťovna, její obsah obě strany tají.Od července příštího roku by se mohla otevřít možnost uzavřít smlouvu i pro ostatní zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá vůbec poprvé zařadit do seznamu výkonů hrazených z veřejného pojištění i deset diagnóz pro ozařování protonem. Mělo by jít o nádory v lebce, pánvi nebo kostech. Současně se musí doplnit do zákona o veřejném zdravotním pojištění podmínky pro úhradu léčby, museli by ji vždy schválit týmy komplexních onkologických center."Když to bude ve vyhlášce, VZP automaticky to bere jako výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Je jen otázka, zda pak bude dohoda o smlouvě, tedy zda se pražské centrum stane smluvním zařízením VZP, nebo ne," uzavřel ředitel.Soukromé protonové centrum využívá moderní, ale drahou metoduVýběr informací o pražském protonovém centru, které k léčbě nádorů využívá vysoce přesnou a šetrnou, podle kritiků ale drahou metodu protonového záření. (Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dnes oznámila, že s centrem končí spolupráci a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova):

- Protonovou léčbu schválil americký regulační úřad FDA v roce 1988. Ve světě se používá od roku 1992.     - Pražské centrum na Bulovce, vybudované za 3,5 miliardy korun, je teprve pátým centrem v Evropě. Otevřeno bylo koncem roku 2012.     - Podle údajů, které na konci července 2014 zjistila ČTK, protonové centrum loni léčilo 120 pacientů. Aktuální počet už přesáhl 300; pacienti jsou z celkem 22 zemí.     - Centrum může léčit až 2500 nemocných ročně.     - Disponuje pěti ozařovnami včetně místnosti pro ozařování očních nádorů, používá nejmodernější techniku aktivního skenování nádorů.     - Pražské centrum má v diagnostickém vybavení také počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci, spojené vyšetření počítačovou tomografií a pozitron emisní tomografií.     - Kvalita péče podle webu centra odpovídá nejpřísnějším mezinárodním standardům.     - Centrum spolupracuje s 1. lékařskou fakultou UK, Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a dalšími institucemi.     - Protonové záření má největší přínos v léčbě nádorů v blízkosti rizikových struktur, jako jsou nádory mozku, hlavy a krku, nádory očí, nádory u dětí, plic, či nádory slinivky břišní.     - Hlavní předností protonového svazku je to, že největší část energie předá výhradně nádorové tkáni, šetří tak zdravé tkáně kolem.     - Majitelem centra je de facto Erste Group Immorent; skupina vstoupila do projektu poté, co bratři Pavel a Václav Laštovkovi získali smlouvu o smlouvě budoucí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) měla po dobu 15 let platit miliardu korun ročně za léčení 1650 lidí.     - Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřel v roce 2006 nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka. VZP ale její platnost zpochybnila a podala trestní oznámení. Začátkem července rozhodčí soud ve sporu VZP a protonového centra uvedl, že smlouva uzavřená nuceným správcem je neplatná. Definitivní slovo vynese Obvodní soud Praha 6.     - Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum od léta výrazně zdražilo, podle VZP stoupla cena za ozařování na dvojnásobek ceny centra v Mnichově. Centrum navýšení vysvětlilo tím, že účtuje plnou cenu frakce, na VZP se přestala vztahovat sleva, která byla předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, protože nedošlo k dohodě o ní.     - V ČR má centrum aktuálně smlouvu jen s Vojenskou zdravotní pojišťovnou, její obsah obě strany tají. Do centra posílají pacienty i jiné pojišťovny, které úhradu za léčbu vyjednávají individuálně. Od července příštího roku by se mohla otevřít možnost uzavřít smlouvu i pro ostatní zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá vůbec poprvé zařadit do seznamu výkonů hrazených z veřejného pojištění i deset diagnóz pro ozařování protonem.     - Od září byl v centru šest týdnů léčen pětiletý britský chlapec Ashya King trpící nádorovým onemocněním mozku. Rodiče odvezli chlapce z Británie po odoperování mozkového nádoru bez vědomí lékařů do Španělska, kde prý chtěli prodat rekreační nemovitost, aby měli na léčení. V Británii na ně byl vydán zatykač kvůli zanedbání péče, několik dní strávili ve vazbě, než mohli odletět se synem do Prahy. Po skončení ozařování v protonovém centru pokračuje chlapcova léčba ve Španělsku.     - Léčba v pražském protonovém centru vyjde zahraniční pacienty na 1,8 milionu korun.

Související

Více souvisejících

Protonová léčba VZP

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 57 minutami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 2 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy