VZP končí s protonovým centrem, pacienty pošle do Mnichova

Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) končí spolupráci s pražským protonovým centrem a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova. ČTK to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum od léta výrazně zdražilo, cena za ozařování stoupla podle ředitele na dvojnásobek mnichovské ceny, tvrdí VZP. Smlouvu pražské centrum a VZP nemají, úhrada za každého pacienta se dojednává individuálně.

"V současné době je to ve stadiu patu. My bychom velmi rádi smlouvu uzavřeli v parametrech schválených správní radou VZP, protonové centrum ale zřejmě vyčkává, zda nedosáhne parametrů lepších, více se blížících smlouvě o smlouvě budoucí, kterou my odmítáme," řekl ředitel."To, že by za stávajících podmínek VZP poslala svého klienta do pražského centra, si téměř nedovedu představit, byť stoprocentně se to vyloučit nedá - muselo by jít o opravdu naprosto ojedinělý případ, kdy by pro léčbu v Praze hovořily jednoznačně zcela výjimečné medicínské důvody," doplnil mluvčí VZP Oldřich Tichý.Se soukromým centrem, které vzniklo za 3,5 miliardy korun v areálu Nemocnice Na Bulovce, podepsal smlouvu o smlouvě budoucí v roce 2006 tehdejší nucený správce VZP. Po dobu 15 let zajišťovala centru každý rok 1600 pacientů za miliardu korun. Ročně přitom v ČR plynou na ozařování asi dvě miliardy. Letos v červenci arbitři neplatnost dokumentu potvrdili, čeká se ještě na vyjádření soudu. Správní rada VZP zatím schválila návrh smlouvy s úhradou ozařování maximálně za 50 milionů korun ročně.VZP letos začala posílat klienty přednostně do pražského centra, aby si ověřila výši nákladů. Vycházela i z argumentů, že pro české pacienty je to do Prahy blíž a výhodou je i to, že personál s nimi komunikuje česky.Úhrada za klienty, které poslala VZP do pražského centra za posledního zhruba tři čtvrtě roku, vycházely v Mnichově na zhruba 550.000 korun za léčbu plus náklady spojené s pobytem v zahraničí, což řádově je navýšení o 100.000 korun. Za posledních šest klientů si ale Praha účtovala částky převyšující milion korun za každého, mezi 1,2 až 1,5 milionu korun, cena za jedno ozařování stoupla z 20.000 na 40.000 korun. VZP fakturu neproplatila a požádala u vysvětlení kalkulace, uvedl ředitel."My se samozřejmě budeme přít o cenu, budeme chtít cenu obvyklou v místě a čase, kde vycházíme z mnichovské léčby, to je věc právní a ekonomická, a klienty začneme posílat do Mnichova. Skutečně těžko bychom mohli zdůvodnit, že je posíláme na dražší pracoviště," dodal.Centrum navýšení vysvětlilo tím, že účtuje plnou cenu frakce, na VZP se přestala vztahovat sleva, která byla předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, protože nedošlo k dohodě o ní. Ze všech pojišťoven má smlouvu s pražským centrem jen Vojenská zdravotní pojišťovna, její obsah obě strany tají.Od července příštího roku by se mohla otevřít možnost uzavřít smlouvu i pro ostatní zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá vůbec poprvé zařadit do seznamu výkonů hrazených z veřejného pojištění i deset diagnóz pro ozařování protonem. Mělo by jít o nádory v lebce, pánvi nebo kostech. Současně se musí doplnit do zákona o veřejném zdravotním pojištění podmínky pro úhradu léčby, museli by ji vždy schválit týmy komplexních onkologických center."Když to bude ve vyhlášce, VZP automaticky to bere jako výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Je jen otázka, zda pak bude dohoda o smlouvě, tedy zda se pražské centrum stane smluvním zařízením VZP, nebo ne," uzavřel ředitel.Soukromé protonové centrum využívá moderní, ale drahou metoduVýběr informací o pražském protonovém centru, které k léčbě nádorů využívá vysoce přesnou a šetrnou, podle kritiků ale drahou metodu protonového záření. (Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dnes oznámila, že s centrem končí spolupráci a začne klienty s rakovinou posílat na ozáření protony do Mnichova):

- Protonovou léčbu schválil americký regulační úřad FDA v roce 1988. Ve světě se používá od roku 1992.     - Pražské centrum na Bulovce, vybudované za 3,5 miliardy korun, je teprve pátým centrem v Evropě. Otevřeno bylo koncem roku 2012.     - Podle údajů, které na konci července 2014 zjistila ČTK, protonové centrum loni léčilo 120 pacientů. Aktuální počet už přesáhl 300; pacienti jsou z celkem 22 zemí.     - Centrum může léčit až 2500 nemocných ročně.     - Disponuje pěti ozařovnami včetně místnosti pro ozařování očních nádorů, používá nejmodernější techniku aktivního skenování nádorů.     - Pražské centrum má v diagnostickém vybavení také počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci, spojené vyšetření počítačovou tomografií a pozitron emisní tomografií.     - Kvalita péče podle webu centra odpovídá nejpřísnějším mezinárodním standardům.     - Centrum spolupracuje s 1. lékařskou fakultou UK, Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a dalšími institucemi.     - Protonové záření má největší přínos v léčbě nádorů v blízkosti rizikových struktur, jako jsou nádory mozku, hlavy a krku, nádory očí, nádory u dětí, plic, či nádory slinivky břišní.     - Hlavní předností protonového svazku je to, že největší část energie předá výhradně nádorové tkáni, šetří tak zdravé tkáně kolem.     - Majitelem centra je de facto Erste Group Immorent; skupina vstoupila do projektu poté, co bratři Pavel a Václav Laštovkovi získali smlouvu o smlouvě budoucí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) měla po dobu 15 let platit miliardu korun ročně za léčení 1650 lidí.     - Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřel v roce 2006 nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka. VZP ale její platnost zpochybnila a podala trestní oznámení. Začátkem července rozhodčí soud ve sporu VZP a protonového centra uvedl, že smlouva uzavřená nuceným správcem je neplatná. Definitivní slovo vynese Obvodní soud Praha 6.     - Dosud se protony léčilo 53 pojištěnců VZP, z nich dvě třetiny v Praze. Pražské centrum od léta výrazně zdražilo, podle VZP stoupla cena za ozařování na dvojnásobek ceny centra v Mnichově. Centrum navýšení vysvětlilo tím, že účtuje plnou cenu frakce, na VZP se přestala vztahovat sleva, která byla předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, protože nedošlo k dohodě o ní.     - V ČR má centrum aktuálně smlouvu jen s Vojenskou zdravotní pojišťovnou, její obsah obě strany tají. Do centra posílají pacienty i jiné pojišťovny, které úhradu za léčbu vyjednávají individuálně. Od července příštího roku by se mohla otevřít možnost uzavřít smlouvu i pro ostatní zdravotní pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá vůbec poprvé zařadit do seznamu výkonů hrazených z veřejného pojištění i deset diagnóz pro ozařování protonem.     - Od září byl v centru šest týdnů léčen pětiletý britský chlapec Ashya King trpící nádorovým onemocněním mozku. Rodiče odvezli chlapce z Británie po odoperování mozkového nádoru bez vědomí lékařů do Španělska, kde prý chtěli prodat rekreační nemovitost, aby měli na léčení. V Británii na ně byl vydán zatykač kvůli zanedbání péče, několik dní strávili ve vazbě, než mohli odletět se synem do Prahy. Po skončení ozařování v protonovém centru pokračuje chlapcova léčba ve Španělsku.     - Léčba v pražském protonovém centru vyjde zahraniční pacienty na 1,8 milionu korun.

Související

Více souvisejících

Protonová léčba VZP

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 2 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 6 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy