Demence na vzestupu, Česko nezvládá stárnutí populace

Česká alzheimerovská společnost dále zjistila, že jen čtvrtina lidí s demencí (26 procent) využívá ambulantní zdravotní péči, necelých šest procent zdravotní péči lůžkovou. Pětina (19 procent) bydlí v domovech pro seniory a přes šest procent v domovech se zvláštním režimem.

Pacientů přibývá s věkem, do 65 let trpí demencí každý 866., nad 65 let každý třináctý, nad 80 let každý pátý a nad 90 let téměř každý druhý. Nejvíc lidí s demencí žije v Praze, a to téměř 19.000, v Jihomoravském kraji jich je téměř 17.000, ve Středočeském kraji 16.000 a v Moravskoslezském kraji 15.800. Nejméně lidí s demencí, 3600, žije v Karlovarském kraji.

Varující podle primářky Gerontocentra Ivy Holmerové je, že v krajích jsou zásadní rozdíly v objemu poskytované formální péče, tedy té, již zajišťují instituce. Nejméně jí je v Libereckém a Jihočeském kraji, nejvíce v kraji Moravskoslezském. Pobytová sociální zařízení jsou nejvíc využívána lidmi s demencí v Ústeckém kraji, nejméně v Praze.

Rozdíly v tom, kolika lidem jsou poskytovány zdravotní služby, jsou mezi jednotlivými kraji dvojnásobné, v případě ambulantní péče až téměř trojnásobné. V případě pobytových sociálních služeb jsou rozdíly téměř pětinásobné, upozornila Holmerová.

Česko podle ní také zaostává v zajištění péče za vyspělou Evropou. Služby jsou tu zajištěny pro necelých deset procent pacientů, v Německu pro 26 procent, ve Francii téměř každému druhému. "Pokud bychom chtěli v Česku nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity zdvojnásobit," uvedla.

Psali jsme: Čeští vědci zřejmě objevili klíč k časné diagnóze Alzheimera  

Alzheimerova nemoc je závažné onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Zároveň dochází v mozku k dalším jevům, které jsou více či méně probádané. Jedním z takových dějů je ubývání acetylcholinu. Acetylcholin je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Úbytek buněk a narušení přenosu informací mezi buňkami ještě zbylými vedou pak logicky k významnému narušení mozkových funkcí.

Rizikovými faktory pro vznik Alzheimerovy choroby je především vysoký věk. Čím jsme starší, tím větší máme pravděpodobnost, že u nás propukne Alzheimerova choroba. Dalším rizikovým faktorem je ženské pohlaví, bylo prokázáno, že ženy onemocní Alzheimerovou chorobou častěji než muži. I výskyt onemocnění v rodině, u rodičů, prarodičů, sourozenců zvyšuje do určité míry riziko vzniku. Rizikovým faktorem, který může každý z nás ovlivnit, je nízká duševní aktivita a nízké vzdělání.

Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Na počátku onemocnění je přítomna zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (peněženku do lednice apod.). Může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, a přitom si nepamatuje, co se stalo před chvílí, co měl k obědu apod. Stále se ptá na stejné věci nebo stejné věci dokola opakuje. Rozvíjejí se poruchy řeči, nemocný si nemůže vybavit názvy jednotlivých předmětů, pojmenovává je opisem („to, jak se z toho pije", „to, jak se tím píše"), vysvětluje gerontologie.cz.

Nemocný ztrácí schopnost abstraktního myšlení, ztrácí úsudek, není schopen řešit ani banální úkoly. Přestává se orientovat v čase, neví, jaký je den, může se ztratit i na dobře známých místech. Netěší ho dál činnosti, které mu dříve potěšení skýtaly. Mění se jeho osobnost, chování. U části nemocných se rozvíjejí poruchy chování ve smyslu bloudění, neklidu, někdy dokonce agresivity. Tyto poruchy jsou dány především nepochopením situace či strachem z „neznáma".